SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Mystika janter 1

Madhu Khanna
Úryvky z knihy Yantra – The Tantric Symbol of Cosmic Unity (London, 1979) přeložil Richard Mag
Jedná se o výtah: ve větším měřítku upraveno.
Redakce a poznámky Rasa Ravi
(mírně upravená verze článku z bulletinu NÉTRA 1/2011)

Používání abstraktních mystických symbolů lze vysledovat až do dávné indické historie. Mezi artefakty vykopanými v troskách harappské kultury (okolo 3000 př. n. l.) se nacházejí ryté pečetě se vzory, jež připomínají jantry. Stejně jako jantry jsou i tyto pečetě vytvořeny na čtvercovém podkladě. V pozdější době byly jantrické symboly hojně využívány u védských oltářů (okolo 2000 př. n. l.). Používání mystických symbolů bylo naplno oživeno až v tantrickém období (700–1200 n. l.).

Sloupový reliéf v okruhu skalní pevnosti Rock Fort Temples, Tiruččiráppalli (Trichy), jižní Indie. Foto Rasa Ravi, 2007.

Tantrické období je jedním z nejvýraznějších a nejrevolučnějších období indické náboženské historie. Toto období spojuje množství rozličných prvků. Právě intenzivní používání posvátných vzorů a symbolů je jedním ze způsobů, jak lze odlišit tantrickou nauku od netantrické. Tantrická sádhana vyžaduje praktickou zkušenost v jógických a vizualizačních technikách. Lineární kompozice janter dokonale vystihuje potřeby tohoto druhu duchovní praxe. Všechny tantrické směry používají abstraktní symboly a jantry jako součást rituálního zasvěcení a každodenní sádhany, tedy jako prostředku k dosažení duchovního cíle.

Yantry byly předávány z gurua na žáka v rámci ezoterních tantrických nauk, jejichž představiteli jsou např. náthové, siddhovékaulové. Jejich rituální použití a ezoterní význam byl a dosud je před nezasvěcenými přísně střeženým tajemstvím. Duchovní učitelé vedli své žáky k ezoternímu významu janter za dodržování přísné disciplíny dosažené jógickou kázní.

Sanskrtské slovo „jantra“ je odvozeno z kořene „jam“, které znamená udržení nebo obnovení energie obsažené v určitém prvku, předmětu nebo pojmu.1 V základním významu se může jantra vztahovat k libovolnému druhu mechanického zařízení používaného jako pomůcka k určitému úkonu. V tomto smyslu je jantra podobným mechanismem jako nástroje používané v architektuře, astronomii, alchymii2, chemii nebo válečnictví.

Význam termínu jantra byl rozšířen na náboženské úkony a nabyl zvláštního teologického významu. Jantra v kontextu duchovních nauk je pomůckou, nástrojem k meditaci a dosažení vyšších stavů vědomí. Jantra používaná za tímto účelem má abstraktní geometrickou formu.

Yantry určené k meditaci jsou složeny ze tří principů: tvaru (ákrti), funkce (krijá) a síly (šakti). Ákrti se obecně vztahuje k vnitřním nebo skrytým formám struktur. Proto má každá forma, ať už se jedná o atom nebo hvězdu, svou ákrti jantru. Všechny formy mají hrubou a jemnou vnitřní strukturu se základním vzorem (vnitřní forma), z něhož se odvíjí vnější tvar.

Yantry jsou symboly, jež zjevují kosmické skutečnosti, a jsou také mapami znázorňujícími duchovní aspekty lidské zkušenosti. Všechny prvotní tvary janter symbolizují určité stavy vědomí, skrze které je možné ovládat a řídit psychické síly. Z tohoto důvodu ztělesňuje jantra funkční princip (krijá).

Rituální sádhanou se zdánlivě netečná jantra dostane ze svého latentního stavu a stává se ztělesněním psychických sil (šakti). V tomto stavu je schopna transformovat světskou zkušenost na duchovní. Vnější smysl jantry je možné pochopit relativně snadno. Porozumět ale vnitřnímu smyslu, díky kterému je jantra funkční, je již obtížné. Její archetypální formy se totiž týkají vnitřní zkušenosti, a tu lze získat jen vhledem.

Symbolická skladba jantrických obrazců

Symbolickou skladbu janter lze rozdělit na dvě úrovně: makrokosmickou a mikrokosmickou. Makrokosmickou úroveň lze dále dělit na motiv božstva a mantrický prvek. I když je božský motiv centrem, okolo něhož jsou jantrické symboly, přesto svůj plný význam dostává pouze uvědoměním si metafyzických principů, zákonů a procesů vládnoucích kosmu, které určité božstvo reprezentuje. Například bohyně Kálí představuje vesmírnou tvořivou a ničivou činnost. Její jantra není pouze schránkou Kálí. Je symbolickou projekcí metafyzických skutečností, jež ztělesňuje.

Druhým aspektem jantrické skladby je mantrický prvek. Mantry, sanskrtské slabiky vepsané do janter, jsou v podstatě „myšlenkové formy“ reprezentující božstva nebo kosmické síly, jež uplatňují svůj vliv působením zvukových vibrací. Podle tanter je celý svět symbolizován mantrickými rezonancemi. Mantra je v podstatě projekcí kosmického zvuku (náda – vibrační zákon zrozený ze spojení absolutního principu Šiva-Šakti). Jantry a mantry se vyskytují vždy společně. Zvuk se považuje za stejně významný jako tvar jantry, ne-li důležitější, protože tvar je ve své podstatě „zvukem zhuštěným do hmoty“.

Třetím aspektem jantrické skladby je psycho-kosmický symbolismus. Jantra je přes svůj kosmický význam živou skutečností. Vzhledem ke vztahu, o němž se píše v tantrách, ohledně vnějšího a vnitřního světa (makrokosmu a mikrokosmu), rezonuje každý symbol v jantře ve vnitřním i vnějším světě, a souvisí tak s jemným tělem i s aspekty lidského vědomí. Vyrovnáním těchto dvou rozměrů uvědomění jantra překládá psychické skutečnosti do vesmírných dimenzí a vesmír do psychických úrovní. Zmíněné rozměry jantrické skladby jsou vzájemně rovnocenné.

Tantrismus vyvinul nejkomplexnější síť tohoto vzájemného působení. Jeden druh skladby nemůže existovat bez druhého, protože jeden v sobě zahrnuje druhý. Spletitý původ jantrické skladby uvádí na pravou míru pohledy některých učenců, kteří mylně považovali jantry za pouhé „magické“ obrazce. V nauce se vyvinula zvláštní kategorie symbolů používaných k okultním účelům. Tyto jantry jsou ve srovnání s jantrami určenými k jógické praxi odlišné a z duchovního hlediska okrajové.

Druhy janter

Yantry jsou nejčastěji kresleny na papír nebo jsou ryty do kovu či kamene. Lze ale použít jakýkoliv rovný povrch, jako například podlahu nebo zeď, zejména pro dočasné jantry. Trojrozměrné jantry mohou být buď malé, nebo dosahovat až architektonických rozměrů.

Jantra z nepálského manuskriptu, 17. století.

Přeskupením základních tvarů a/nebo přesunutím manter lze vytvořit nové jantry. Každou novou kombinací manter se vytvoří nová jantra. Na druhé straně se někdy může jantra zobrazující určité náboženské pojmy skládat z nekonečného počtu variací. Tantrarádža-tantra v 19. kapitole například popisuje, jak lze jednoduchým přerozdělením manter rozšířit 16 janter bohyň měsíčních fází (nitjášakti) na 9 216 janter. Jantry jedné nauky mohou převzít prvky nauky jiné a jejich velké množství předem předpokládá mnoho klasifikačních úrovní. Jantry se vyskytují ve védských, tantrických i buddhistických tradicích. Védské jantry jsou nejstarší, tantrické nejpočetnější a nejrozmanitější. Buddhistické mandaly (doslovně „kruhy“) se sice od janter liší složitými kombinacemi obrazů v přesném rámci, přesto vyjadřují stejné myšlenky a slouží stejným náboženským účelům. Mnoho janter pochází také z džinistických pramenů a ztělesňuje džinistické myšlenky.

Jantru těla nemůže nahradit žádný externí, jakkoli komplikovaný, symbol. Lidské tělo se svými psychickými úrovněmi se v tantrismu považuje za jeden z nejmocnějších nástrojů duchovní proměny. Reprezentuje fyzický substrát božstva, kde se odehrává evoluční vývoj a je zásobárnou nevyčerpatelné energie. Tuto energii je možné odhalit během meditace. Její božský půvab lze pochopit pouze tím, že bude mobilizována a probuzena z dřímot. Abhinavagupta ve své Tantrasáře píše: „Věčná esence je uvnitř, tak proč hledat osvobození vně?“ Tělo je posvátným centrem všech rituálů, rčení, obětí, meditací a liturgií: „Tady (uvnitř těla) je GangáJamuná, tady jsou PrajágaVáránasí, slunce a měsíc. Tady jsou posvátná místa, tady jsou píthy (poutní místa) a upapíthy – neviděl jsem takových poutních míst, takových míst blažeností, jako je mé tělo“, cituje S. R. Dasgupta v knize Obscure Religious Cults. Vskutku, „jantra, která tvoří adeptovo tělo, je nejlepší ze všech janter“, píše Gandharva-tantra.

Konstrukce obrazce

Pravidla konstrukce jantry podléhají matematickým zákonitostem. Hlavní princip matematického sestupu od bindu ke sjednocené a organizované periferii jantry se nazývá ardhamátrá (ze sanskrtského rdh – růst; mátrá – jednotka míry) neboli vyměřovací míra. Tato míra není statická, ale roste a vyvíjí se v souladu se zákony harmonie a rytmu. Z bindu je odvozena čára, jíž lze vnímat jakožto princip spojitosti (náda). Z nády vzniká velikost a rozměr (parimeya). Z něj se vynořují neoddělitelné protiklady (plus-mínus, muž-žena), centrifugální a centripetální polarity a řád čísel (sankhjá). Čísla představují harmonii a stabilitu, integraci a jednotu. Konkrétním umístěním čísla tři nabývá rozměr podoby trojúhelníku, čísla čtyři čtverce, pětky pentagonu, šestky hexagonu atd. Je zřejmé, že tato čísla nejsou pouhými součty celých čísel. Zvláštním symbolickým způsobem se vztahují k filozofickým myšlenkám.

Neodlučitelný vztah mezi tvarem a obsahem funguje také opačným směrem. Není-li struktura jantry dokonalá, tedy je-li vnější forma jantry porušená, dokonce chybí-li jednoduchá čára nebo symbol, zmizí tím současně i její obsah a symbolický význam. Tvůrce deformované jantry (stejně jako ten, kdo jí uctívá) bude navíc v souladu s tímto principem trpět analogickým zkreslením archetypálního obrazu uvnitř sebe sama. Jakákoliv nedbalá chyba během vytváření symbolu povede k psychické nerovnováze sádhaky a zničí jeho sádhanu. Aby se předešlo chybám, je jantra kreslena s extrémní přesností a podle tradičních předpisů, jichž se dbá do nejmenších detailů. Žádné opravy zde nejsou možné. Vznikne-li chyba, ponoří se jantra do posvátné vody a začne se pracovat na nové. Jantričtí siddhové (světci, kterým byla odhalena síla jantry) tvrdí, že neaktivuje-li se jantra, je chyba v člověku, jenž jantru použil. Chyba nikdy není v jantře samotné.

Archetypální vesmír a posvátný zvuk

Jantra je archetypální jednotkou. Vytvářením každé nové jantry se opakují archetypální aktivity. Každé místo zasvěcené určité jantře je místem pobytu bohů. Symbol a význam jsou tak pevně sladěny, že vytvářejí jedinou skutečnost, neodlišitelnou jednu od druhé. Například jantra bohyně Kálí není pouhým symbolem, ale také jejím nepostradatelným doplňkem a její úplnou podstatou. Tuto zkušenost lze získat meditací nad metafyzickým prostorem jantry. Zmíněnou jantru bychom neměli chápat tak, že „patří“ Kálí, ale že jí zkrátka je. Text Kámakalávilása říká, že moudrý „nevidí rozdíl mezi bohyní a její jantrou“.

Každá jantra vytváří metafyzické silové pole, kosmický obvod (kšétra), kde dochází k evokaci příslušných sil. Linie a roviny uvnitř jantry vyjadřují transcendentní skutečnosti. Prázdný prostor je prvotní substancí a podílí se na podstatě božství. Indičtí filozofové definují absolutní prázdnotu jako nekonečný oceán nediferencovaného kontinua, které je všudypřítomnou jednotkou neoddělitelnou od relativna, což způsobuje iluzornost jakéhokoliv rozdělení prostoru. Proto mohou být libovolně malé prostory, jež se nacházejí uvnitř jantry, symbolicky přeneseny do „přítomnosti“ a roztaženy například do rozměrů prostoru tvořeného sluneční soustavou. I když jde v podstatě o neměnný princip, na němž se zakládá prostorové pojetí janter, přesto je nevyhnutelné na úrovni lidské zkušenosti posvátno „umístit“, což se uskuteční vytvořením prostorových rozdělení. Posvátný prostor vzniká umístěním obrazce, určením čtyř směrů, definováním prostorových orientací a ohraničením posvátného teritoria jantry.


1. Pozn. Rasa Ravi: Další významy „yam“: dostat na vyšší úroveň (pozvednout), rozšířit, nabídnout, krotit atd. Jantra je tedy prostředek (-tra), který nás duchovně pozvedne, rozšíří naše vědomí a zkrotí naše myšlenky v ucelený tok meditace. Jelikož je jantra ztělesněním božstva, je rovněž prostředkem uctívání, nabízení sebe sama božstvu.

2. Pozn. Rasa Ravi: V indické alchymii nacházíme velké množství janter ve smyslu přístrojů (pomůcek chemické laboratoře) nebo jako rozvržení určitých prvků do určitého řádu – tyto s jantramijóze nemají moc společného (a to ani v mystickém významu cíle alchymie); jde pouze o technický (či technologický) výraz, který vystihuje určitý řád, rozčlenění věcí do logického celku či jejich konstrukci nebo metodiku samotnou (tedy popis kroků k opakování).


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/I