SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Kámakalávilása

O trascendentní Lásce Šivy a Šakti a vyzáření světa skrze Šríjantru
Z anglického překladu díla podle Arthura Avalona
přeložila a okomentovala
Tereza Skoumalová, 1998

1.

Nechť tě ochraňuje Šiva,

jenž naplněn Blahem bdí uprostřed své kosmické hry,

nedotčen časem tvoří, udržuje a rozpouští vše současně.

Velký Pán, jehož přirozeností je nejjemnější prapůvodní záře (prakáša),

ve které je obsaženo úplné rozvinutí vesmíru (vimarša).

 

2.

Nestvořená je Šakti, Svrchovaná,

jejíž přirozeností je nepřetržitá Blaženost bez počátku.

Ona je věčná, s ničím nesrovnatelná.

Je semenem všeho, co se pohybuje či je v klidu,

neposkvrněným zrcadlem, ve kterém je odhalena zářící podoba Šivy.

 

3.

Ona, svrchovaná Šakti, má podobu

současně semene i výhonku projeveného splynutí Šivy a Šakti.

Ona, nejjemnější z jemných, je přítomná ve všem,

co leží mezi prvním a posledním písmenem abecedy.

 

4.

Když nesmírnost slunečních paprsků svrchovaného Šivy se odrazí nazpět

(k Němu) od zrcadla rozvíjející se vimarša-šakti,

skvostný, zářící semenný bod (bindu) se objeví,

jenž je Vědomí, zrcadlením vlastní Šivovy oslnivosti.

 

5.

Individuální vědomí je svou podstatou toto Vědomí,

projevené jako vzájemná kombinace toho,

co se rozprostírá mezi prvním a posledním písmenem abecedy.

Je to nekonečná hustota dokonalého spojení Šivy (prvního písmene a)

a Šakti (posledního písmene ha), a obsahuje v sobě mandalu celého vesmíru.

 

6.

Dva semenné body, bílý a červený,

uprostřed společné niterné rozkoše,

jsou Šiva a Šakti, stahující se do sebe

a současně otevírající se vně do projevení světa.

Oni jsou příčinou projevení zvuku složeného z písmen

i toho, co vyjadřuje, současně se prostupujíce,

současně oddělujíce se od sebe navzájem.

 

7.

Podstata bodu (bindu) individuálního vědomí je slunce,

zrozené sloučením a průnikem těchto dvou.

Tyto semenné body, tvořené ohněm a měsícem,

jsou společnou podstatou touhy (káma) i uspokojení (kalá).

 

8.

Nyní je zde podán pravý vhled (vidjá)

do tajemství velké Bohyně (Kámakaly),

skrze výklad logické posloupnosti Jejích okruhů

(devíti čaker, ze kterých se skládá Šríjantra).

Ten, kdo si osvojí tento vhled, dosáhne osvobození a jednoty

s velkou Tripurasundarí (s bohyní s „trojnásobným půvabem“).

 

9.

Z expandujícího červeného bindu se vynořil

zárodečný zvuk (náda) brahmana.

Z něj poté vyvstaly prapůvodní principy:

éter, vzduch, oheň, voda, země a písmena abecedy.

 

10.

Bílý bindu je stejně tak původem éteru, vzduchu, ohně, vody a země.

Celý vesmír, od nejmenší částečky až po všeobjímající sféru (kosmického vejce),

je tvořen těmito pěti způsoby transformace.

 

11.

Podobně jako oba bindu nejsou ve skutečnosti

navzájem odděleny a neliší se od sebe,

tak i vhled (vyjádřený patnáctipísmennou mantrou) a Bohyně,

které se toto Poznání týká, nejsou odlišné.

 

12.

Zvuk složený z písmen a jeho význam

jsou věčně spojené jeden s druhým,

tak jako Šiva a Šakti.

Stvoření, udržování a rozpuštění

jsou rozděleny do trojčlenného obrazce,

který udávají tři bindu

(svrchovaný bindu transcendentního splynutí, bílý a červený bindu).

 

13.

Poznávající, poznání a poznávané

jsou tři bindu a tři podoby semene (bídža):

tři světla (slunce, měsíc a oheň),

tři píthy (Kámagiri, Púrnášaila a Džálandhara –

transformace Bohyně jako stavy vědomí) a tři nejvyšší šakti Šivy

(iččhá-šakti – Vůle či Touha, džňána-šakti – Poznání a krijá-šakti – Aktivita).

Skrze tyto trojice září tři bindu.

 

14.

V těchto třech jsou tři lingamy (bána, itara a para

symboly svrchovaného Vědomí Šivy),

a tři mátrky (pašjantí, madhjamávaikharí

matičky písmen abecedy a všech sil projeveného vesmíru).

Ona, která je tímto trojnásobným tělem, je božský vhled,

jenž je čtvrtou píthou (transcendentním stavem vědomí),

stejně tak jako zdroj veškeré rozmanitosti.

 

Lingam, penis, je nejvyšší princip, který svou věčnou přítomností v jóni, v lůně, oplodňuje Šakti, jež ze sebe rodí celý vesmír.

Mátrká je skrytá, svrchovaná Šakti, která se manifestuje ve Šríjantře. Je nedualistickou přirozeností všech úrovní existence.

Pašjantí je funkce šakti, která v sobě drží subjekt a objekt v Jednotě. Madhjamá odděluje slovo od jeho významu, a to na neznělé rovině. Vaikharí je projevením dualismu ve formě. Plně definuje objektivní svět uchopitelný smysly. Je to úroveň vysloveného slova.

 

15.

Zvuk, dotek, tvar, chuť a vůně jsou jemnohmotné sféry smyslů.

Každý z nich dává vzniknout následujícímu v pořadí

(a zůstává v něm přítomen).

Každý je kvalitou (guna) odpovídajícího živlu (strukturujícího principu).

Tak dohromady tvoří patnáct gun.

 

Patnáct gun: pět šakti smyslového vnímání – tj. smyslové orgány spolu se svými funkcemi (17.–21. tattva; k nim lze přiřadit odpovídající orgány činnosti: 22.–26. tattva); pět univerzálních principů (tanmátra), které jsou makrokosmickými (vnějšími) faktory stimulujícími vnímání (27.–31. tattva); a pět produktů vnímání čili pět hrubých elementů (mahábhúta), které tvoří fyzickou (smysly uchopitelnou) hmotu (32.–36. tattva). Těchto patnáct kvalit, z nichž každá je tvořena trojicí komplementárních sil, je vnímáno odděleně od sebe navzájem pouze ve světě duality, tj. pod závojem tattvy máji.

 

16.

To Sama Bohyně (Tripurasundarí) je (mantrou tvořenou)

patnácti písmeny a je poznávána v říši smyslů.

Je obklopena svými patnácti funkčními aspekty (nitjá),

z nichž každý odpovídá jedné z patnácti gun.

 

17.

Těchto patnáct energií (nitjá) svrchované Bohyně

také odpovídá patnácti dnům měsíčního cyklu (od novu do úplňku),

které jsou vskutku spojením Šivy a Šakti

(dne a noci každého lunárního dne).

Nitjá jsou také písmena Mantry

a všechny mají dvojitou přirozenost prakášivimarši.

 

18.

Ona, božský vhled (nejvyšší Poznání),

je ze své přirozenosti třemi bindu

a je složena z řetězce samohlásek a souhlásek,

projevených v souhrnné jednotě i v rozlišených formách

(jednotlivých písmen a skupin hlásek).

Ona je skutečnou podstatou spektra třiceti šesti tattev

a stojí Samotná, všechny transcendujíc.

 

19.

Taková je Ta, jejíž Pravdu hledáme,

nekonečně jemná Bohyně Tripurasundarí.

Vznešení setrvávají v přímém intuitivním vhledu

věčné neoddělitelnosti Poznání a Té, kterou usilujeme poznat.

 

20.

Velká Paní (Mahéší) je Svrchovaná,

jejíž vnitřní Skutečnost přesahuje mysl,

a stejně tak je trojmocná, když sebe projeví jako tři mátrky

a rozprostře se do okruhů Šríčakry.

 

21.

Osvícený nezakouší rozdílu mezi (Šrí) čakrou a Velkou Paní,

neboť Svrchovaná samojediná je jemnou formou obou.

Stejně tak není rozdílu mezi jemnou (příčinnou) a hrubou (fyzickou) formou.

 

22.

Nechť Svrchovaná je ve středu čakry: to je bindu tattva.

Když je bindu připraven se rozvinout,

nabude tvaru trojúhelníku (směřujícího hrotem dolů).

 

23.

Trojúhelník je zdrojem tří mátrk, a je také třemi bídži.

Božské principy Vámá, Džjéšthá, Raudrí, Ambiká a Parášakti (Svrchovaná)

sídlí v jedné části (uvnitř pěti obrácených trojúhelníků neboli jóni).

 

Tato skupina představuje energii ženské polarity a všechny pětičetné kategorie, které se týkají vnímání objektů vnějšího světa.

 

24.

Čtyři šaktiiččhá, džňána, krijášántá (usmířená)

sídlí v druhé části (uvnitř čtyř vzhůru směřujících trojúhelníků).

Dvě písmena (aha – první a poslední písmeno abecedy),

pojímaná společně s těmito devíti a odděleně od nich, tvoří jedenáctičetnou pašjantí.

 

Tyto síly jsou aspekty Vědomí, neoddělitelné od Něj (nacházejí se nad tattvami duality – ohraničujícími principy). Proto tato skupina představuje subjekt – individuální vědomí jakožto mužský princip. Aham (já) je ztotožňováno s mužským principem, idam (to) s ženským. Z absolutního hlediska svrchovaného Šivy jsou však všechny trojúhelníky rozvinutím Šakti.

 

25.

Takto kámakalá v sjednocení (které má podobu Šríjantry)

jsou písmeny, jejichž vlastní formou jsou tři bindu.

Neboť Ona, Matka, na sebe bere podobu trojúhelníku a charakter třech gun.

 

Tři kvality (guny) přírody: sattva – harmonický vnitřní rytmus světelného bytí; radžas – zářící, aktivní energie; tamas – temnota, inerce, nehybnost.

 

26.

Poté (v odstředivé posloupnosti) se pašjantí projeví tak,

že se z ní rozvinou jednotlivé mátrky, Vámá a ostatní.

Tím se stává devítičetnou, madhjamá

(jež ztělesňuje stav sloučení Svrchované a pašjantí

a takto sídlí v devíti trojúhelnících první, druhé a třetí čakry).

 

27.

Madhjamá má dvojitou přirozenost, jsouc jak jemné, tak hrubé podoby.

Jako jemná je absolutně nehybná, podstata devíti zvuků (náda).

Jako hrubá je devět skupin písmen a nazývá se stopy smyslových počitků (bhútalipi).

 

28.

První (jemná madhjamá) je příčina a druhá (hrubá madhjamá) je následek.

Takový je jejich vztah, a proto druhá je totožná s první.

Tyto dvě nejsou ve své podstatě od sebe odlišné,

neboť jednota příčiny a následku je axióm.

 

29.

Okruh (čakra) osmi vnitřních trojúhelníků,

zahrnující v sobě sapa skupiny souhlásek,

je rozvinutím ústředního trojúhelníku.

Těchto devět spolu s nejvnitřnějším bindu tvoří skupinu deseti,

osvícenou světlem čirého Vědomí (čit).

 

30.

Dvojaká nádhera těchto deseti vyzařuje

do dvou následujících soustředných kruhů,

z nichž každý se skládá z deseti trojúhelníků.

Vnitřní vrstva představuje ta a ta skupiny souhlásek

a vnější vyjadřuje skupiny čaka.

 

31.

Záře těchto čtyř čaker se skví

jako plně rozvinutý okruh vnějších deseti trojúhelníků.

Z něj povstal okruh čtrnácti trojúhelníků,

ve kterých sídlí čtrnáct samohlásek, počínaje a.

 

32.

Silou sloučení Svrchované (pará), pašjantímadhjamy

je do podoby hrubých (vnímatelných) písmen promítnuta vaikharí,

jejíž přirozeností je souhrn všech jedenapadesáti písmen abecedy.

 

33.

Těchto osm skupin písmen (od ka dále)

je vepsáno na okvětní plátky osmiplátečného (vnitřního) lotosu.

Na vnější lotos se šestnácti plátky má být vždy meditováno

jako na držitele samohlásek.

 

34.

Tři soustředné kružnice jsou transformacemi tří světel, jež září z tří bindu.

Tyto kružnice jsou na zemské (nejzazší a nejhrubší) pláni (bhúpura).

Sem přicházejí tři matičky, pašjantí a ostatní, spočinout.

 

35.

Rozvinutí je buď stupňovité

(když se Tripurasundarí projektuje do individuálních šakti),

nebo plynulé ve všech směrech

(jako věčná zářící Pravda proudící od učitele k učiteli).

Tedy je popisováno dvěma způsoby:

jako svatozář Svrchované

(světelné mračno bezpočetných šakti, které obklopují a zahalují zdroj)

a jako linie guruů. Obojí je pohybem lotosových nohou Matky.

 

36.

Když tato svrchovaná Paní transformuje sebe sama v Šríčakru,

části jejího těla (které je světelnou masou) se promění v Její šakti

(síly, jež z Ní vystupují, obklopují Ji a opět do Ní mizí v jediném okamžiku).

 

37.

Ona, Bohyně Tripurasundarí, sídlí v nejjemnější čakře, jež je absolutní bindu,

sedíc v klíně Šivy, Pána Lásky, čelo ozdobené srpkem měsíce.

 

38.

Ve svých čtyřech rukou drží laso

(symbol připoutanosti, která odděluje ego od vlastní Podstaty),

bodec (symbol úsilí, které razí cestu k osvobozujícímu Poznání)

a luk z cukrové třtiny a pět květinových šípů

(symbol vroucí touhy, která obrátí všechny smysly a mysl k Nejvyšší).

Je barvy vycházejícího slunce.

Měsíc, slunce a oheň jsou Její tři oči.

 

39.

Tato božská dvojice se skrývá v trojúhelníku, který je tvořen třemi bindu.

Transformací Sebe nabývá Svrchovaná taktéž podoby tří ostatních párů:

Pána Mitréši a Paní Káméšvarí (Uddíši a Vadžréšvarí,

Šašthíši a Bhagamáliní, kteří přebývají v rozích vnitřního trojúhelníku).

 

40.

V čakře sestávající z osmi trojúhelníků

sídlí šakti Vásiní a ostatní, které září jako zapadající slunce.

Tato čakra je osminásobné jemné tělo Bohyně,

jehož vnitřní Esencí je nejvyšší Zkušenost

(která rozpouští všechny nemoci).

 

Šakti Vásiní a ostatní: Vásiní, Káméšvarí (není totožná s Káméšvarí 2. čakry), Móhiní, Vimalá, Aruná, Džajiní, Sarvéšvarí a Kauliní.

 

41.

Její emanující síly na sebe berou podoby ženských božstev,

Sarvadžni (ztělesnění všeobjímajícího Poznání) a ostatních,

a přísluší vnitřnímu z okruhů deseti trojúhelníků,

(bílé a) skvostné jako podzimní měsíc.

 

Sarvadžňá a ostatní: Sarvadžňá, Sarvašakti, Sarvaišvarjapradá, Sarvadžňánamají, Sarvavjadhivinášiní, Sarvadharasvarúpiní, Sarvapáphará, Sarvánandamají, Sarvarakšásvarúpiní, Sarvapsitaphalapradá.

 

42)

Jóginí (šakti) ve vnějším okruhu deseti trojúhelníků jsou

Sarvasiddhipradá (dárkyně všech schopností) a devět ostatních.

Drží v sobě orgány poznávání a činnosti (17.–26. tattva),

vyzařující z Bohyně. Jsou oděny bíle a zdobeny stříbrem.

 

Sarvasiddhipradá a ostatní: Sarvasiddhipradá, Sarvasampatapradá, Sarvaprijamkarí, Sarvamangalákáriní, Sarvakámapradá, Sarvaduhkhavimóčaní, Sarvamrtjuprašamaní, Sarvavighaniváriní, Sarvángasundarí, Sarvasaubhágjadajiní.

 

43.

Šakti, které náleží okruh čtrnácti trojúhelníků,

ztělesňují rozvíjející se aktivitu čtrnácti funkčních projekcí Bohyně.

Mají oděv barvy zapadajícího slunce.

Jsou to jóginí konečného odhalení a takto má být na ně meditováno.

 

Čtrnácti funkčních projekcí Bohyně: čtveřice mentálních principů: buddhi (určující intelekt), ahamkára (ego), manas (uvažující mysl) a čitta (paměť); pět způsobů smyslového poznávání a pět smyslových orgánů.

Čtrnáct jóginí: Sarvašamkšóbhiní, Sarvavidráviní, Sarvákaršiní, Sarváhládiní, Sarvasammóhiní, Sarvastambhiní, Sarvadžrmbhiní, Sarvavašankarí, Sarvaňdžaní, Sarvónmádiní, Sarvárthasádhaní, Sarvasampattipúraní, Sarvamantramají, Sarvadvandvakšajamkarí.

 

44.

V osmi plátcích osm následujících:

tattvy přírody, intelektu, jáství (ahamkára) a pěti sfér smyslů.

Přijímají podoby ženských božstev a skví se na osmiplátečném lotosu.

Nazývají se nejskrytější jóginí.

 

Jsou to: Anangakusumá, Anangamáliní, Anangamadanáturá, Anangakušá, Anangamadaná, Anangavéganí, Anangamékhalá, Anangarékhá.

 

45.

Pět mahábhút (země, voda, oheň, vzduch a éter ve vnímatelné podobě),

deset smyslů (pět orgánů vnímání a pět orgánů činnosti spolu s okruhem svého působení)

a mysl (manas) jsou šestnácti posledními modifikacemi Bohyně.

Sídlí v šestnácti okvětních plátcích vnějšího lotosu jako Kámákaršiní a ostatní.

 

46.

Všechny mudry včetně trojjediné Bohyně samotné

jsou nejvyšším Poznáním, které transcenduje vše.

Ve vnitřní čtveřici zemské pláně (bhúpura) září jako ranní slunce.

 

Mudrá-šakti je projevený aspekt Svrchované či vlastní kvalita Božstva, které ztělesňuje určitý funkční stav vědomí. Z hlediska adepta nauky představují mudry kroky na cestě ke konečnému uskutečnění Jednoty.

 

47.

Tyto mudry jsou transformacemi šakti devíti podob Pána.

Každá obývá a vládne jednomu z devíti sídel Bohyně (v těle adepta),

která mají podobu devíti lotosů (jemného těla).

 

48.

Jejích sedm tělesných složek

(tělesná esence, krev, svalstvo, tuk, kost, morek a kůže)

společně s Její vlastní podobou se projeví

v tělech osmi matek, Bráhmí a ostatních,

které tvoří střední čtverec zemské pláně.

 

49.

Osm sil, které jsou Ona samotná,

nabývá podob překrásných dívek,

jež lze získat meditací.

Jsouce podřízené (vyšším čakrám Šríjantry),

vyplňují poslední (nejnižší) oblast čtvercové zemské pláně.

 

50.

Svrchovaný Pán Šiva (prvotní Guru) je totožný s bindu

a zakouší absolutní Blaho.

Je to On, nejniternější Podstata,

který se postupně omezuje do (forem) rozvíjejícího se vesmíru,

přijímaje podobu Pána Lásky.

 

51.

Guru Šiva, jenž prostupuje uddijána píthu (nejvnitřnější trojúhelník),

předal tento hluboký vhled (Poznání) své vlastní Šakti, Paní Lásky,

která je samotnou substancí expandujícího vesmíru,

na počátku zlatého věku (krtajuga).

 

52.

Ona, Paní tří úhlů (svrchovaného trojúhelníku,

zosobněných jako Káméšvarí, Vadžréšvarí a Bhagamáliní),

se nazývá Nejstarší, Prostřední a Nejmladší

a je objektem vrcholné Šivovy rozkoše.

Nese jméno Mitradévy

(zakládajícího gurua tantrické tradice v současném věku temna).

 

53.

Byla to Ona samotná, kdo uskutečnil zasvěcení

a odhalil vhled učitelům,

kteří jsou počátky třech věků a páni třech semen (bídža),

a kteří udržují tři linie guruů. Takový je systém guruů.

 

54.

Zde končí Punjánandovo líčení

eroticky hravé pulzace půvabné Kámakaly,

ženy, která je věčným objektem Touhy,

jíž je naplněn svrchovaný Šiva.

 

55.

Bludný oceán klamu, jehož vody běsní touhou a vášní,

jehož hrozivé vlny se divoce vzdouvají,

překonal jsem milostí převozníka, vznešeného Pána,

jemuž namas! Nejhlubší poklona!



Bohyně. Tempera, Tereza Skoumalová, 1997 (z kopie věnované RR).

obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Šivaismus
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/II