SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Šankaráčárja: Poznání


Z angličtiny přeložila a svými poznámkami doplnila
© Tereza Skoumalová, 1997
Přeloženo z Thus spake Sri Sankara, Sri Ramakrishna Math, Madras, reprint 1969 (1963).
Úryvek z knihy Šrí Šankaráčárja – Sebepoznání,
Nakladatelství Šivašakti, 1997.
Siddhaika, 2015 (nepatrné úpravy).

Vše se rodí z nevědomosti a rozpouští se následkem Poznání.

Poznání není vyvoláno žádným jiným prostředkem
než vičárou (dotazováním),
tak jako žádný předmět nelze spatřit bez pomoci světla.

Vičára – dotazování – není běžný, nesoustředěný slovní či myšlenkový tok, ale postupné obracení pozornosti dovnitř, které má za cíl rozlišit skutečný subjekt (vnitřní podstatu meditujícího) od všech představ – objektů ztotožnění. Tímto vnitřním nezaujatým zkoumáním jsou postupně rozlišovány stále jemnější struktury bytosti jako to, co není totožné s vnímajícím. Až nakonec zůstane čistý átman – svrchovaná Skutečnost, která má dokonalé Poznání a je bez aktivity.

Oheň Poznání nedotkne se mysli, která je vlhká příchylností,
třebaže získala zásluhy konáním předepsaných povinností,
zajištěním potomstva a je obdařena zdravím.

Zažehne pouze mysl, která byla vysušena nepřilnutím.
Tak nepřipoutanost je prvním přáním meditujícího,
neboť jen skrze ni lze dosáhnout Uskutečnění.

Když se mysl stane čirou jako zrcadlo, odhalí se v ní Poznání.
Pozornost má být proto věnována očistě mysli.

Mysl je ve své Podstatě nekonečným Vědomím samotným. Žádná skutečnost neexistuje vně Vědomí a tato Pravda se odráží v mysli. Pokud však zapomínáme, že zrcadlo mysli je zakřiveno karmou a nahlížíme proměnlivé podoby, které v ní vyvstávají jako samostatně existující, uniká nám všepronikající záře pravé Skutečnosti.

Átman nemůže být přijmut či odmítnut sebou ani ostatními,
ani nic nepřijímá, ani nic neodmítá. To je pravé Poznání.

Pravé Poznání je nejvyšší očistný prostředek,
největší tajemství všech véd a bohů.

Toto svrchované a skryté Poznání nebude odhaleno tomu,
kdo neovládl sebe sama, avšak bude dáno žákovi,
který je poslušný a nevášnivý.

Jsem vskutku brahman, jsa vyvážený, nehybný
a svou přirozeností absolutní Bytí, Vědomí a Blaho.
Nejsem tělo, jež samo o sobě je ne-bytím.
Toto moudří nazývají pravým Poznáním.

Absolutní Bytí-Vědomí-Blaho, které má existenci samo o sobě, je svým vlastním zdrojem a oporou, čímž se liší od těla a ostatních struktur.

Nepodléhám žádným nemocem, jsem za hranicemi chápání,
prost všech alternativ; jsem všemohoucí.
Nejsem tělo, jež samo o sobě je ne-bytím.
Toto moudří nazývají pravým Poznáním.

Neprodělávám žádné změny ani nemám žádnou formu.
Jsem oproštěný od vší poskvrny a rozkladu.
Nejsem tělo, jež samo o sobě je ne-bytím.
Toto moudří nazývají pravým Poznáním.

Objekty poznání existují v intelektu, dokud existuje intelekt;
avšak neexistují v jeho nepřítomnosti.
Poznávající je stále Poznávající. Dualita proto neexistuje.

Poznávající je átman, který v sobě obsahuje celý vesmír. Uvnitř této Jednoty není místo pro pojmy subjekt a objekt.

Poznání totožnosti sebe s čirým átmanem,
které ruší zdání totožnosti s tělem,
osvobozuje člověka i proti jeho vůli z přesvědčení,
že je lidskou bytostí.

Jednota, stálá ve své dokonalosti, je Podstatou všeho existujícího a je výš než vůle. Vůle je dynamickou silou – příčinou stvoření (a zániku) a příčinou iluze. Poznání vlastní Podstaty vylučuje ztotožnění s jakoukoliv omezenou formou bytí. Mysli, která se tímto Poznáním osvobodí od předsudků, se otvírá prostor přesahující lidské dimenze.

Podobně jako oheň je přímou příčinou varu, tak Poznání,
a ne žádný způsob cvičení, je přímou příčinou osvobození;
neboť osvobození nelze dosáhnout bez Poznání.

Skrze vytrvalé a opakované cvičení
Poznání očišťuje vtěleného ducha potřísněného nevědomostí
a nakonec samo zmizí,
tak jako zmizí prášek z katakového ořechu
poté, co vyčistil kalnou vodu.

Svět, jenž je plný připoutanosti, nenávisti, je jako sen.
Zdá se být skutečným, dokud je člověk nevědomý.
S rozbřeskem Poznání stává se neskutečným.

To, co září svou skutečností, Blaženost samotná, je Podstatou všeho,
neboť existuje před i po. Je neměnná a bez opaku.

Stálou meditací, kterou lze přirovnat ke tření dvou kusů dřeva,
je zažehnut plamen Poznání, jenž zcela spálí palivo nevědomosti.

Dva kusy dřeva znamenají srdce a mysl. Palivem nevědomosti je energie vesmíru. To však nutně neznamená, že jejím spálením přestane existovat svět jevů. Spálení je transformace Poznáním, že Energie není odlišná od neměnného Vědomí. Problém následné objektivní existence či neexistence vesmíru si vytváří omezené lidské chápání času a povahy vesmírných procesů.

Poznání, vyvolané uskutečněním pravé Podstaty Skutečnosti,
v okamžiku zabíjí nevědomost, jíž jsou vlastní představy „já“ a „moje“,
tak jako slunce odstraňuje veškerou pochybnost při určování směru.

Jógin obdařený dokonalým osvícením vidí okem Poznání
celý vesmír v sobě a na vše pohlíží jako na átmana a nic jiného.

Džíva je prosta nečistot, jsa rozpalována v ohni Poznání,
jenž byl zažehnut nasloucháním, a září sama od sebe jako zlato.

Džíva je átman ve spojení s nevědomostí čili individuální duše příčinně zatížená karmou.

Opadnutí clony se děje silou dokonalého Poznání
a žádným jiným způsobem.
Dle véd dokonalé Poznání spočívá v uskutečnění totožnosti
individuální duše s brahmanem.

Ať kterýkoliv předmět je vnímán,
dostává se duši existence v důsledku nevědomosti –
nepoznání pravé své přirozenosti, která vskutku je v ní.

Když vlastní Podstata je poznána přímou zkušeností,
vesmír je obětován do brahmana.
Když tato Podstata poznána není, je brahman obětován do vesmíru.
A to stejným způsobem, jako (iluzorní) stříbro zmizí v perleti lastury
a pravá substance (perleť) v iluzorním stříbře –
podle toho, jak jsou střídavě nepoznány.

Ovocem nevášnivosti je Poznání,
ovocem Poznání je upuštění od smyslových požitků,
což vede ke zkušenosti nejvyššího Blaha, kterou následuje Mír.

Vzájemná závislost těchto zkušeností je vyjádřena pomocí příčiny a následku, protože mysl chápe veškeré bytí v čase. Za teritoriem mysli jsou tyto „stavy“ spolu spjaty v realitě, které je čas podřízen.

Podstata pravého Poznání odsekává egoismus
u samého kořene a spaluje činy na popel.
Není více toho, který vykonává činy ani toho,
který zakouší jejich důsledky.

Poznání spočívá ve zření toho, že všechny energetické shluky tvořící funkční okruhy jáství, jsou pouhými nástroji, které jsou udržovány v existenci činností, zatímco pravá identita, prosta aktivity, bez příčiny a následku konání, leží ve své nedělitelnosti nad nimi.

Člověk, veden touhou po spasení, se může vydat na pouť ke Ganze,
dodržovat sliby a dávat chudým,
ale bez Poznání mu nic z toho nezajistí svobodu.

Poznání Nejvyššího vede k okamžitému Uskutečnění tady a teď.
Definitivní výpověď všech upanišadů je ta,
že konečné vysvobození je následkem Poznání.

Protože následek Poznání je okamžitý, tj. tady a teď,
není třeba se strachovat, zda bude něco následovat.

Poznání je Uskutečněním absolutního Vědomí, proto nelze ztratit nic kromě iluze vlastní omezenosti. Absolutní přítomnost je prostá touhy a z ní povstávající činnosti, která (jako řetězec příčin a následků) probíhá v čase.

Pravé Poznání, látka védánty,
probouzí vědomí totožnosti s brahmanem.
Člověk se stává dokonale osvobozeným
z otroctví této proměnlivé existence, když jej dosáhne.

Protože neexistuje protihodnota daru Poznání Nejvyššího,
člověku by vždy měla být vlastní role žáka;
tak dosáhne Poznání a překoná oceán proměnlivé existence.

O Vědomí, které je svědkem, se praví, že je pravým významem slova „ty“.

Hluboce se klaním svému milovanému učiteli,
který je vševědoucí a který mi předal Poznání
a zachránil mě tak z oceánu zrození a smrti naplněného nevědomostí.

Dokud vládla temnota nevědomosti,
nahlížel jsem celý vesmír jako skutečnost.
Když ale vyšlo slunce Poznání, nevidím vůbec nic.
Vskutku, je to nádherné!

Co lze zprostředkovat smysly, neexistuje-li dualita mezi vnímajícím a vnímaným?


obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/IV