SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Divotvorní náthové

Simon Digby: Divotvorní náthové

vyšla v říjnu 2014 jóginské příběhy, folklór


Ukázky z díla

Górakhnáth na cestě do království žen




Po nějaké době Górakhnáth dorazil do blízkosti království žen. Byl to vlastně také jistý druh pouti a dostat se tam nějakou dobu trvalo. Když se dostal k hranicím, zamyslel se, jak by bylo možné do království vstoupit, když se to dosud žádnému muži nepovedlo. Přemýšlel o tom sedě na placatém kameni. Dlouho se nikdo neobjevoval. Cítil se sklíčený a čekal, až se někdo ukáže. Nakonec vidí, jak se blíží vůz řízený spanilými ženskými postavami. Jedna z nich, vyniká svou krásou, přímo kvete mládím a zdobí ji krásné šaty a drahé klenoty. V rukou dívky třímají všelijaké hudební nástroje, bubínky a strunné instrumenty sárangísitár. Hledí na sebe navzájem, a pak se na chvilku ke Górakhovi posadí. Górakh se zeptal jedné z nich, která se mu zdála být jejich velitelkou, kam že se ubírají.

„Myslíme na to, že se podíváme do království žen.

„A proč,“ zeptal se Górakh.

„Abychom jim tam zazpívaly.“

„A najdou se tam vůbec nějací umělci?“ ptal se Górakh.

„Je jich tam mnoho, ale královna Mainákiní se ráda setká s něčím novým. Protože tam nesmí žádní muži, zpěváky jsou tam jen ženy. Já jsem umělkyně, jak pěvkyně, tak instrumentalistka. Jmenuji se Kalingá Rání. Chceš se ještě na něco zeptat?“

„Já jsem sádhu,“ dal se do řeči Górakh, „a mám jedno jediné přání, totiž, abyste mě vzaly s sebou.“

Kalingá řekla se smíchem:

„Ty ses dal k těm, kdo se cvičí v odříkání, a teď bys chtěl do království žen? Hleďme, jak velkou silou vládne moc slasti, když jí ani asketové neuniknou.“

Górakh však se dal do vysvětlování:

„Ach, má paní, nikoliv, já nejsem nezbedný a neukázněný jógin, chci jen spatřit toto království a chybí mi pár soust do žaludku.“

Kalingá usoudila, že ho sice snadno uživí, ale ztěžka propašuje do království, kam je mužům vstup zakázán.

„Jak se tam chceš dostat, vždyť muži tam nesmí?“

„Ale proč,“ ptá se Górakh, „jaký to má důvod?“

Dostalo se mu vysvětlení:

„Říká se, že když větru syn, Hanumán, přichází, vyvolá hrom a blesky s ukrutným hřmotem. Takový kravál žádný muž nepřežije, ženy od něj otěhotní a přivedou pak na svět jen holčičky.

Górakh se tomu podiví:

„To je skutečně zvláštní.“

A Kalingu napadá vysvětlení:

„Zdá se mi, že je to zvláštní vítr, který oplodňuje ženy a zabíjí muže.“

Górakhnáthovo klášterní sídlo v Puškaru. Vedle oltáře klečí Hanumán, opičí bůh. Na oltáři pod znakem óm je nápis náthovského pozdravu „ádéš“. Foto Jan Strnad, 2010.

Górakhovi se to však nezdá:

„Jsou jógini a věční poutníci, sannjásinové, a já k nim patřím, co nám může Hanumán zlého udělat? I kdyby však, já mám svůj plán.“

„A jaký?“ ptá se Kalingá.

Górakh se dá do líčení:

„Přece moje jóga mi dává sílu, nabýt podoby dle svého přání, takže stát se ženou, to je pro mne hračka, a tak mě ani Hanumán neodhalí.“

Kalingá se dále ptá:

„Ale co bude s jeho řevem?“

Górakh vysvětluje:

„Ten na mne jako na skutečného jógina vůbec nezapůsobí. Proti mé vůli se mnou nehne opravdu nic.“

Kalingá klade další otázku:

„Výborně. A jak se chceš dostat dovnitř?“

Górakh přišel s nápadem:

„Mohl bych dělat muzikanta, toho si nikdo nevšimne.“

„Támhle mám jednoho, ten je strašně šikovný. Vy jste ale světec. Umíte vůbec na něco hrát?“

Górakhnáth se pochlubil:

„Vím, jak se hraje na hudební nástroje a umím i zpívat. Vyzkoušejte si mě!“

„Dobrá, tak mně ukažte, jak vám to jde!“

Rozložila před něj své hudební nástroje a Górakh si čelo potřel popelem, který dostal od nebeských muzikantů, gandharvů, dal se do hraní, až vyzkoušel všechny nástroje. Pak je Kalinze vrátil a pustil se do zpívání, tak, aby to ladilo s nástroji dohromady. Kalingu potěšilo, jak pěkně zpívá, a povídá:

„Milý jógine, ty jsi skutečně skvělý hudebník, a když si královna Mainákiní z království žen poslechne, jak umíš zpívat i hrát, její skvělá odměna tě jistě nemine. Teď chybí už jen, jak ti máme říkat.“

Górakhnáth nemínil se svého jména vzdát a tak povídá:

„Paní má! V tomto pomíjivém světě nemám žádné jméno. Nejjednodušší bude mi říkat prostě sádhu. Za předchozího života jsem se zval Púrvadám.

Kalingá se konečně uklidnila myšlenkou, že vzít s sebou Górakhnátha jako muzikanta jí jen prospěje, a tak se k ní mohl připojit. Společně s ostatními opravili vůz, Górakh byl usazen na kozlíku a řídil vůz směrem k cíli.

V království žen dorazili do města Činnapatanu a vůz na Kalinžin rozkaz zastavil. Když po západu slunce nastal večer, vystoupili z vozu všichni cestující. Povečeřeli a chystali se ke spánku. Tu Kalingá Górakhovi položila otázku:

„Jógine! A co vy, půjdete si také lehnout?“

„Teď nejsem ospalý, ale ono to přijde. Co však znamená bdění nebo spánek pro jóginy a sannjásiny? Vždyť pro ně mezi tím není žádný rozdíl.

Kalingá však neporozuměla, o čem jógin mluví. Ona, stejně jako její doprovod, upadla snadno do spánku a odevšad se začalo ozývat chrápání. Górakh však zůstal bdělý a naopak začal přemýšlet, jak zachránit svého učitele, který tu byl zajat. Hned také dostal nápad, jak to udělat. Znamenalo to však zabránit Hanumánovi ve vstupu do království. Proto nastražil magické zbraně „učarování“, „zasažení“, „hada“, „pasti“ a jiné, aby každému zabránily vstoupit do tohoto království. Ať přijde Hanumán z kterékoliv strany, vždy mu zcela jistě cosi zabrání překročit hranici a vstoupit.


obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/I