SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Divotvorní náthové

Simon Digby: Divotvorní náthové

vyšla v říjnu 2014 jóginské příběhy, folklór


Ukázky z díla

Górakhnáthovo shledání s Matsjéndranáthem




Górakhnáth ovšem nebyl zajat, protože nikdo neměl sílu to udělat. Jeho úmysl směřoval k tomu, že ho Mainákiní pozná a umožní, aby se setkal se svým božským učitelem, gurudévou.

Mainákiní odešla do svých komnat. Nařídila svým služebnicím, ať tam Górakhnátha v jeho dámském převleku přivedou. A když přišel, dala mu usednout na pohodlném místě a řekla:

„Smím zvědět kdo je to tady vlastně se mnou?“

„Zajisté,“ děl Górakh, a jóginskou mocí se vrátil do své původní podoby.

Ránídží! Toto je má pravá podoba. Jmenuji se Górakh a jsem žákem krále jóginů, Matsjéndranátha, a ježto mužům není dovoleno vstoupit do tohoto království žen, musel jsem na sebe vzít ženskou podobu.“

„A proč ten příchod?“ ptá se Mainákiní.

I dostalo se jí od Górakhnátha odpovědi:

„Po uplynulých dvanáct let byl můj guru stále zde. A já chci splnit přání a odvést ho odtud zpět!“

Královna se ujímá slova:

„Umožním vám, abyste se setkali. Oba o tom budete vědět. Nechť učitel a žák sami o sobě rozhodnou!“

Mainákiní vzala Górakhnátha s sebou a společně se odebrali za Matsjéndrou. Řekla mu:

„Setkání učitele a žáka, to je věc vás dvou.“

Když Górakh vstoupil, spatřil, jak jeho učitel v pohodě odpočívá na sametovém lůžku posetém perlami a opírá se o polštář. Dotkl se Matsjéndrovy nohy a pozdravil ho; učitel ho pak objal, požehnal mu a vybídl ho, ať si sedne na měkké sedátko.

Gópíčánd a Bhartrhari (s knihou). Kadrí math, Mangalúru. Foto Rasa Ravi, 2007.

Górakh usedl. Matsjéndra se poptal po jeho zdraví a jak se mu těch dlouhých dvanáct let dařilo. Górakh pak vyprávěl, jak se dověděl o Džálandharově uvěznění v zemi krále Gópíčánda, o tom, jak se potkal s Káníphánáthem a dověděl se o svém učiteli, že je v království žen. Pak vylíčil své setkání s Kalingou, i jak vzdal úctu Rámačandrovým a Hanumánovým nohám.

Pak vyslechl vyprávění Matsjéndranáthovo a jeho chválu žáka. Górakhnáth pak požádal slavnostním hlasem:

Gurudží! Za to všechno vděčím svému učiteli. Vděčím mu za trvalé úspěchy i za to, že jeho velikost přivedla jeho služebníka mezi toto velké ženské společenství.

Matsjéndra tiše poslouchal, co Górakh řekl. Ten ale pokračoval:

Gurudží! Ty jsi dokonalý jógin, který své semeno bedlivě uchovává, a proto vidět tě, jak jsi uchvácen vášní v této zemi žen, je pro mne překvapením. Pak jdou pomluvy, jež dobrou pověst bratrstva náthů přivádějí vniveč.

Když vyslechl tato slova, byl Matsjéndra poněkud nesvůj a promluvil poněkud zjihle:

„Synu můj milý, Górakho, je pravda, co říkáš, já však jsem tady vězněm, protože jsem byl zbaven svých sil.“

To Górakhu zajímalo:

„Uznáš-li za vhodné, řekni mi, prosím, o této ztrátě sil.“

Nato se jal Matsjéndra líčit:

Poté, co jsem tě vyslal do poustevny v Badarice, sám jsem se vydal na pouť po svatých místech, v Ráméšvaramu u Sétubandhy jsem se však potkal s velkodušným králem opic Hanumánem a ten mě volky nevolky dovedl sem. A na jeho přání a rozkaz jsem strávil dvanáct let zde v tomto království žen.

Když vše vylíčil, ztichl veliký Matsjéndranáth a Górakhnáth ho začal prosit:

„Buď tak laskav, božský učiteli, gurodévo, zanech té lásky a rozluč se zde s tím, neboť skončila doba, kdys musel poslouchat Hanumánovy příkazy a dodržovat slovo, které jsi mu dal. Nejde už tedy o to, že by se porušil daný slib.“

Matsjéndra souhlasil:

„Můj synu, jsem hotov to učinit, však pokus se utěšit Mainákiní. Pak už tu nebude pro mne žádného pouta.“

A Górakh přemýšlel, co dělat. Na jedné straně se Matsjéndrovi vrátila vůle opustit království žen. Na druhé pak Mainákiní pohltily zlé předtuchy, že Matsjéndra je jednou nohou už pryč. Začala pomýšlet na to, že svého cíle dosáhne, když také Górakhu zaplete do kouzel svých krásek. A proto požádala ty nejkrásnější z nich, aby ho začaly vábit. Tu ho obklopily největší krasavice, hotovy mu posloužit, ale jak jen je spatřil, řekl:

„Ženo, střež se každá, ke mně se přiblížit s úmyslem jakýmkoliv!“

Krásky však sladce brebentily:

„Však tady nikde není ani jeden muž. Kdo ti tedy poslouží, když ne žena?“

Górakh však dovedl odpovědět:

„Ne, já od nikoho službu ani pomoc nečekám. Rád sám vykonám, co je moje práce. A proto, byť jsem muž, nežádám si žádných služeb od žen.“

Mainákiníny krasavice vyvinuly velkou snahu Górakha okouzlit. Polooblečené před ním tančily, on však nepozdvihl své zraky, aby je viděl. Když seznaly svou porážku, vrátily se k Mainákiní a takovou jí daly zprávu:

Maháránídží, není v našich silách si podřídit Górakhnátha. Snažily jsme se, seč jsme mohly, nicméně všechno marno.

Co mohla královna Mainákiní ještě dělat?


obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/IV