SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Divotvorní náthové

Simon Digby: Divotvorní náthové

vyšla v říjnu 2014 jóginské příběhy, folklór


Ukázky z díla

O odmítnuté kouzelné bylině



V tomto příběhu se šejk Sajjid Muhammad Gésúdaráz vrátil k otázce magie (símijá) a alchymie (kímijá).

„Není nikoho, kdo by na cestě pravé zbožnosti nebyl čas od času zkoušen,“ vysvětluje šejk. „Samozřejmě, sám Bůh nám tyto nástrahy předkládá, aby prověřil naši pravou víru, jestli stále nebažíme po věcech z tohoto světa. Neboť když se člověk pídí po těchto věcech, pak není jedním z těch, kteří Bohu náleží, ale je mnohem spíše otrokem pohodlí a hmotných statků. A pokud navzdory stovkám nástrah a pokušení se nepřiklání k nim, pak se stává jedním z těch, co patří Bohu. Ten nesmí být klamán ani sváděn ze své cesty.“ A na toto téma šejk vyprávěl příběh.

Gésúdaráz

„Mezi učni šejka al-Isláma Nizáma al-Dína byl jeden, který se jmenoval Chvádža Fachr al-Dín. Můj vlastní učitel, šejk Nasír al-Dín Mahmúd Čirágh-i Dehli, vyprávěl jednou Chvádžovi příběh, který on zase šířil dál…“


Když jsem byl v Avadhu, musel jsem z domu dennodenně ven. Býval tam kout zvaný kafrová zahrada a já tam chodil, abych se věnoval pobožnosti. Můj synovec Mahmúd na mne se zájmem čekával, ze záliby se účastnil společných modliteb a vracel se za obecné večerní modlitby domů. Z míst pod zahradou přišel jakýsi džógí a zastavil se v těch místech. Po několik dní na mne pohlížel, všiml si, že jsem tam denně i že nic nejím. Přisedl ke mně a povídá:

„Jak to, že nic nejíte? Vždyť vás tady vidím celý den!“ „Jím v noci,“ povídám, „když jsem doma.“ „Znaky na vaší tváři mi však říkají něco jiného,“ odporoval.

Mlčel jsem. Vytáhl ze své kapsy rostlinnou drogu (dárú) a položil ji přede mne.

„Vezmi si to!“ radil. „Asi ti to nebude k užitku, ale já jej vzal s sebou, abych jej dal nějakému fakírovi, který se nějak trápí a neví kudy kam.“ Dal jsem drogu doma do kouta a nechal ji tam. Jednoho dne mi však přišlo na mysl, že jsem tím zanedbal svou víru v Boha. Drogu jsem vyndal a vyhodil. Přešel nějaký čas a můj učitel šejk Nizám al-Dín zesnul a jeho povinnosti připadly na mne. A zase přešlo několik dní a došly peníze, přitom někteří blízcí přátelé, kteří byli závislí na našem chánkáh, je potřebovali. Napadlo mě, že by mi ta droga bývala byla k užitku, kdybych ji nevyhodil, a že bych nemusel mít žádné starosti, kde vzít peníze. Zrovna jsem nad tím uvažoval, když jsem se blížil k namázgáhu, k místu pobožností ‘íd mimo budovu, všiml jsem si najednou hodně vysokého muže, který přišel ke mně a pravil:

„Myslíš neustále jen na tu drogu. Tady máš tu bylinu, stačí se jen podívat pozorněji, je to totéž.“ „A to není ještě všechno,“ dodal, „tyhle rostliny rostou pod horami, na březích těch a těch řek. Je jich tam nespočetně. Bude-li třeba, stačí jich natrhat, kolik kdo chce!“ Bylinu jsem si vzal, ale hned nato ji odhodil. Pocítil jsem lítost a prosil jsem, ať mi Bůh odpustí, a sliboval, že už na drogu nebudu myslet.A když ten příběh šejk Sajjid Muhammad Gésúdaráz dovyprávěl, poznamenal k tomu:

„Starosti tohoto druhu přicházejí od Boha. On tak zkouší své přátele, jestli je tyto nástrahy svedou ze správné cesty. Výsledek pak může být příčinou k jejich odmítnutí a vyhnání. Proto kdokoliv vlastní takovou moc, to první, co zažije, bude, že ho postupně vyrve ze společenství fakírů. Jeho srdce propadne temnotě a Boží milost a zanícení přestanou být jeho údělem.“


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/II