SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Od Śivy k Śaṃkarovi

Dr. Devdutt Pattanaik: Od Śivy k Śaṃkarovi

vyšla v lednu 2014 hinduismus, mytologie


Errata & corrigenda

Chyby nalezené po vydání publikace



typ chyby strana upřesnění stávající má být
transliterace 84 5. řádek Dévové Devové
typografická 89 5. řádek od spodu devů devů



Poznámky k obrazové příloze (Rasa Ravi, 2016)


obrázek strana upřesnění
(Původní popis v knize:) Šivova meditační podoba, v níž opět nabyl vlády nad sebou. Stává se klidným, vyrovnaným a ukázněným. Po smrti Satí se tak opět vzdaluje světu a oddává se tuhé asketické odloučenosti od světa. Sloupový reliéf, 12. století, bárkúrské ruiny (nedaleko Mangalúru). Foto Rasa Ravi, 2007.
52

Jelikož uvedený popis lze chápat i tak, i když takto nebyl zamýšlen, že na obrázku je sám Šiva, upřesňuji: Na obrázku není Šiva (nemá ani trojzubec ani sprpek měsíce ve vlasech atd.), ale jeho oddaný, pravděpodobně nějaký významný učitel. Velké kruhové náušnice naznačují, že patřil do náthovské nebo siddhovské kultury. Postava má dlouhé dredy.

(Původní popis v knize:) KirátárdžunamúrtiŠivova podoba (múrti) coby lovce lesního kmene (kiráta). Brhadíšvarův chrámový komplex, Thaňdžávúr (Tanjore). Text a foto Rasa Ravi, 2007.
123

Je pravděpodobnější, že uvedený aspekt na obrázku není Kirátárdžunamúrti/Kirátamúrti, ale Tripurántaka. Oba jsou starobylými aspekty Rudry/Šivy. Šivův mocný luk se jmenuje pináka, odtud jeho další jméno Pinákin, tedy „držitel pináky“. Pinákin je ale obecnější jméno Šivy a konkrétně může označovat jak Kirátamúrtiho, tak i Tripurántaku.

Od védských dob je luk a šíp spojován s bojovným charakterem Rudry. Nevédské divoké kmenové aspekty, které Rudra postupně absorboval, později přecházejí na Šivu a nacházejí zajímavou ikonografickou podobu v Kirátamúrtiho, tedy v Šivovi v jeho podobě kiráty. Kirátamúrti se nezdá být často znázorňován samostatně, většinou jde o výjevy střetu s Ardžunou nad divokým kancem nebo o předání pášupatovské střely/zbraně Ardžunovi. Ágamická díla uvádějí (Rao, s. 216), že kromě luku a šípu ve svých dalších dvou rukou ještě drží sekyru a emblém vysoké zvěře (mrga). Stejným popisem je ale uváděn i Tripurántaka (Rao, s. 166 a dále).

Ágamická díla rozlišují u Tripurántaky až osm ikonografických variací – většinou se jedná o odlišné držení rukou či nohou –, uvedené čtyři předměty v rukou jsou ale stejné. Aspekt Tripurántaky, kdy z kočáru za divoké jízdy střílí do trojměstí, je jednoduché rozeznat. Nicméně je zde i jeho vítězný (vidžaja) aspekt v klidném postoji po úspěšném vyhlazení trojměstí, kdy chybí jak kočár, tak i samotný dynamický akt. Tento aspekt Tripurántaky se jmenuje Tripuravidžaja, „vítěz(ství) nad trojměstím“. Tento aspekt od Kirátamúrtiho není lehké odlišit, k čemuž přispívá i fakt, že textové popisy ne vždy odpovídají konkrétní chrámové tradici. Tak ačkoliv ágamická díla ohledně Tripurántaky tvrdí, že je doprovázen Bohyní, ve skutečnosti tomu tak často není, nebo že v rukou drží i jiné předměty, než jsou uváděny, například trojzubec. Trojzubec za mrgu je někdy zaměňován i u Kirátamúrtiho (Sastri, s. 143), což jen dále přispívá k nejasnosti. Například v Bárkúru, nedaleko Mangalúru, pod reliéfem Šivova aspektu s uvedenými atributy (luk, šíp, sekyra, mrga) na novodobém chrámu Nágéšvary (Šivy coby pána hadích bytostí) je chrámovými učenci uvedeno jméno Kirátárdžunamúrtiho.

Důvodem, že se nyní přikláním k názoru, že na uvedeném obrázku je Tripurántaka, je, že Čólové byli aktivními oddanými Tripurántaky/Tripuravidžaji (Nagaswamy), čemuž dobře odpovídá, že ikonografické výjevy Tripuravidžaji jsem na čólských chrámech viděl často. Na druhou stranu Kirátamúrti v samostatném aspektu (bez Ardžuny) nebyl nikdy podobným způsobem vyzdvižen.


obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/I