SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Vybrané upaniṣady zasvěcené Viṣṇuovi

Svatopluk Svoboda: Vybrané upaniṣady zasvěcené Viṣṇuovi

připravujeme mystická literatura


Ukázky z díla

Mahá-upanišad

(podle Deussena)


 

1. Teď slyšte poučení Mahá-upanišadu.

Vskutku, Nárájana byl samojediný, říkají moudří; Nebylo Brahmy, Íšány, vod, ohně ani měsíce, nebyla nebesa ani tato země, žádné hvězdy ani slunce; byla jenom Bytost (Nara – Puruša) samotná. Ona, pohroužena v meditaci, zapěla starobylou píseň oběti. Nato z ní povstalo čtrnáct Purušů (mužů) a jedna dívka, to jest: pět orgánů činnosti a pět orgánů poznávání, mysl (manas) jako jedenáctá, žár (tédžas) jako dvanáctý, ahankára1 jako třináctá, dech (prána) – jenž je átmanem – jako čtrnáctý, intelekt (buddhi) jako patnáctý. Když se k nim přidalo ještě pět jemných elementů a pět hrubých elementů, povstal dvacetipětinásobný Puruša. Tohoto Purušu ustanovil prapůvodní Puruša (Nara) za Stvořitele. Ale jím stvořené bytosti nevznikají mimo rok, ony vznikají v roce.

2. Poté Nárájana zatoužil po někom druhém. Opět meditoval ve své mysli. Jak byl pohroužen v meditaci, z čela se mu zrodil trojoký Puruša nesoucí trojzubec, plývající krásou, pravdou, neposkvrněností, prostotou, odříkáním, inteligencí a sebevládou.  Avšak slabika óm, provolání ke třem světům, verše Rg-védy, písně Sáma-védy, obětní formule Jadžur-védy a poučení Atharva-védy, spolu se všemi metry – ty přebývaly v jeho údech.

3. Pak Nárájana zatoužil po dalším. Opět meditoval ve své mysli. Stál pohroužen v meditaci a z čela se mu řinul pot. Ten, rozliv se, vytvořil pravody. V nich vznikl žár (tédžas) jako zlaté vejce (zlatý zárodek – hiranjagarbha). Z něho se zrodil Brahmá se čtyřmi obličeji.

Brahmá meditoval směrem k východu a tam se skrze provolání bhúr zrodilo metrum gájatríRg-véda. Meditoval směrem k západu a tam se skrze provolání bhuvar zrodilo metrum trištubhJadžur-véda. Meditoval směrem k severu a tam se skrze provolání svar zrodilo metrum džagatíSáma-véda. Meditoval směrem k jihu a tam se skrze provolání óm džanad zrodilo metrum anuštubhAtharva-véda.


Óm!
Ó bože s tisíci hlavami
a tisíci očima, vší blaho přinášející,
věčný, všepřesahující, všudypřítomný –
(tobě se klaním), ó Nárájano, ó Hari!

Onoho Purušu, jenž je tímto vším,
celého světa oživovatelem,
všemu stvořenému moudrým vládcem, všetvarému,
(klaním se tobě), jenž dlíš ve vodách.

Visíš jako kalich lotosového květu,
kalíšku květu podobný,
jakoby nasáklý rosou,
v Srdci visí, visí dolů.

Uprostřed toho velký oheň,
do všech stran planoucí.
A v něm další oheň, špičatý
plamínek, jenž vzhůru směřuje.

A uprostřed tohoto dlí Puruša,
nejvyšší skutečné bytí.
On je brahman, Íšána,
věčný, svrchovaný pán.

 

4.2 Bráhman (bráhmana), který studuje Mahá-upanišad, se stává z neučeného učeným, z neuvedeného do duchovních nauk se stává uvedeným; je očištěn ohněm, větrem, sluncem, měsícem, pravdou je očištěn, je vším očištěn. Všichni bozi ho znají, všechny védy nad ním meditují. Studium Mahá-upanišadu se rovná koupeli na všech poutních místech, vykonání všech svatých obětí, odříkání šedesáti tisíc strof gájatrí, odzpívání sto tisíc strof ze starých legend a vyprávění (itihásy, purány) a z hymnů k Rudrovi, jakož i desettisíckrát odříkané pranavě (óm). Jak dalece znalec Mahá-upanišadu dohlédne svým zrakem, v takovém okruhu očistí všechny kolem sebe, svým bytím očisťuje svoji rodovou linii do sedmé generace (předků a potomků). Tak to přislíbil požehnaný Hiranjagarbha.

Odříkáním (tohoto upanišadu) člověk získá nesmrtelnost, získá nesmrtelnost.



1. Ahankára znamená „já jsem konatel“; princip vedoucí k přivlastňování vykonaných skutků.

2. Srov. Atharvaširas-upanišad 7.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/II