SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

108 jmen Čhinnamasty ze Šákta-pramódy

Rasa Ravi
Přeloženo ze sanskrtu1 s přihlédnutím ke knize Benardové2.
(Mírně upravená verze článku z bulletinu NÉTRA 2/2010.)

Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra3 neboli „Velebení Čhinnamasty skrze jejích 108 jmen“, zkráceně známa jako Čhinnamastá-stótra neboli „Hymnus k Čhinnamastě“, je zpěvem, modlitbou a také tantrickým uctíváním. Je včleněna do Šákta-pramódy, objemného šaktického kompendia o přibližně 17 000 řádcích.4

Některé opakující se výrazy jako čanda5, kródha, vidjá6 atd. mají více významů; dal jsem přednost rozmanitosti výkladu namísto opakování stejných frází. Některá jména se zdají být ne zcela logická, pro Evropana „divná“, jiná jednoduše nelze srozumitelně přeložit. Tato jména jsou označena hvězdičkou a znamenají, že buď nemají jednoznačný český ekvivalent, nebo dávají smysl jen v návaznosti na příslušný příběh, resp. jógické ezoterní „mytologie“, pro jehož výklad zde není prostor. U většiny jmen je ale smysl víceméně pochopitelný i bez dalšího vysvětlování.

Bohyně Čhinnamastá na panelu zadních dveří jejího chrámečku v  Čintapúrní. Foto Jan Strnad, 2010.

Zbožštění negativních vlastností jako je např. hněv a chtíč jsou typickým tantrickým přístupem a neznamenají uctívání samotných těchto vlastností, ale naopak toho, kdo je úspěšně překonal (tj. jógina), resp. symbolickou rovinu bohyně, která je těmito vlastnostmi nedotčena. Vidíme zde celou řadu „démonických“ projevů. Zdůrazňujeme, že nejsou uctívány tyto „démonky“, nýbrž ztělesněný jógický stav, kde rozdíl mezi dobrem a zlem již neexistuje a kde byly všechny (resp. konkrétně vyjmenované) negativní lidské projevy přemoženy. Tantrická logika je následující: pokud tyto strašlivé a „démonické“ podoby v nás vyvolávají strach a zděšení, je to proto, že rezonují skrze naše svědomí s našimi špatnými karmami. Po očištění se od těchto karem jsme schopni přijmout tyto „démonické“ aspekty, protože nám již nemohou ublížit, nemají již kde v nás zapustit kořeny děsu a odporu. Tantrické techniky jsou však často loterií: pokud se necháme ovládnout těmito „démonickými“ silami, nemáme nikdy jistotu, vrátíme-li se zpět „zdrávi“ či nikoli. To je podstatou skutečného tantrického rituálu: vyhraj nebo padni. Přenecháním veškeré vůle těmto silám nemáme již žádnou kontrolu nad sebou samými a může se stát, že ony síly se nás zmocní navždy. Z výše uvedeného je jasné, že tyto techniky nikdy nemohly být masovou jógickou záležitostí a může je provádět skutečně jen ten, kdo je karmicky natolik čistý, že se nebojí stát se „démonem“. Něco jiného je teoretická znalost, že mezi dobrem a zlem není z hlediska Nejvyššího rozdílu a že jen lidi na základě svých karem mezi nimi rozlišují, a něco jiného pravá zkušenost oživené šakti, že se tím démonem staneme, že mu předáme všechno, čím jsme, ať si s námi dělá, co chce. Vskutku, považujeme-li se za cokoliv/kohokoliv, bitvu jsme prohráli. Tantrická zasvěcení jsou nebezpečná a divoká.

Ačkoliv ze samotné Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótry na první pohled žádný drastický rituál nelze vyčíst, pozorný student tantrických nauk bude po přednesu jmen brát vážně slova Šrí Sadášivy, který říká, že „je to tajemství všech tajů“ (guhjádguhjatara). Uvidí některá klíčová jména v jiném než obecném světle, jako odrazové body komplexní sádhany. V první čtvrtině jmen se jedná o přípravné fáze meditace skrze vizualizace na její především „negativní“ aspekty. Tyto lidské vlastnosti a jejich personifikace jakožto „kosmické“ síly v podobě bohyně jsou zapotřebí vyvolat, aby byly zpřítomněny, aby si adept uvědomil svou stinnou stránku. Od 28. jména a dále je již tantrický rituál jednoznačný: jména popisují typickou ikonografii Čhinnamasty v bhairavovské technice, tj. kdy adept sedí na mrtvole na spáleništi mrtvol. V 36. jménu vstupuje do sušumny a vše negativní postupně mění v pozitivní. Od 44. jména začíná s jónisádhanou v podobě jantry. Z jantry vystupují další aspekty bohyně, které adept poznává sám v sobě. Posléze je adept pročištěn i z těch posledních duchovních nečistot a v poslední čtvrtině jmen bohyni již jen celým svým bytím uctívá. V bohyni nalézá vše lidské i nadlidské, ale také animální či abstraktní. Vše je bohyně.

Přes výše uvedený ezoterní pohled v seznamu 108 jmen nehledejme absolutně striktní systém. Jako u všech jmenných velebení (námávalí) kterékoliv bohyně je výsledný počet (zpravidla 108 nebo 1000) směrodatný, čemuž je obsah následně přizpůsoben. V naší stótře větší počet jmen představuje negativní vlastnosti člověka, jiná jsou neutrální nebo i příznivá, další jsou tradiční a překrývají se se jmény jiných bohyň, a několik jistě bylo doplněno jen do počtu. U některých jmen vidíme také vliv buddhismu. Stótry jsou tvořeny nebo uzpůsobeny k populární formě uctívání, k modlitbě. V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že stótry mají metrum. Při hledání a nalézání jakéhosi systému či klíče je to důležitá poznámka, protože metru musí být podřízena celá koncepce. Občasné nelogické pozice jmen jdou na vrub tohoto faktu. Věřím, že i přes tato omezení je do tohoto rámce vměstnáno více než jenom pouhý vyumělkovaný řetězec (ávali) jmen (náma) určených k recitaci.

Nyní následuje celý překlad Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótry.


Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra

Šrí Párvatí7 promluvila:

„Ó vznešený Pane, kdož štěstí přinášíš (Šambhu8), řekni mi, přemožiteli všech překážek [na stezce jógy], co má člověk dělat, není-li [z nějakého důvodu] schopen odříkávat tisíc jmen9 [bohyně] – překrásných to tisíc [podob] Čhinnamasty –, jež si sama oblíbila? Naléhám s prosbou, ó můj bože, buď ke mně soucitný! Mistře, sděl mi prosím ze své [nezměrné] laskavosti, co a jak má [uctívač v tomto případě] recitovat!“

Šrí Sadášiva10 odpověděl:

„Ať tedy zpívá jejích sto a osm jmen, čímž bezpochyby dosáhne stejných výsledků, jako kdyby recitoval jejích tisíc jmen. Óm pro velebení sto a osmi jmen skvostné Čhinnamasty! Rši [hymnu] je Sadášiva, metrum je anuštubh, božstvo je vznešená Čhinnamastá.11 Bude-li [následující velebení uctívač] pravidelně opakovat (džapa) v [pokorné] službě [bohyni], jistě dosáhne všeobsahujícího uskutečnění.“ [verše 1–3]

[Nyní Šrí Sadášiva vyjmenovává 108 jmen bohyně, verše 4–18:]

Óm.

  1. Čhinnamastá – s useknutou hlavou.
  2. Mahávidjá – velká moudrost, držitelka nadlidského vědění, velká (mahá) bohyně (vidjá).
  3. Mahábhímá – ohromně děsivá.
  4. Mahódarí – s velkým břichem.*
  5. Čandéšvarí – paní kruté vášně.
  6. Čandamátá – matka všech, jež ovládá chtíč, násilí a hněv.
  7. Čandamundaprabhaňdžiní – rozdrtitelka démonů Čandy*Mundy*.
  8. Maháčandá – mimořádně zlostná.
  9. Čandarúpá – ztělesnění děsu.
10. Čandiká – násilná.
11. Čandakhandiní – likvidátorka Čandy*.
12. Kródhiní – hněvivá.
13. Kródhadžananí – zploditelka zlovolných bytostí.
14. Kródharúpá – ztělesnění zuřivého vzteku.
15. Kuhú – temná jako nov Měsíce.
16. Kalá – obratná v umění.
17. Kópáturá – fúrie.
18. Kópajutá – plna vzteku.
19. Kópasanhárakáriní – ničitelka zuřivosti.
20. Vadžravairóčaní – Sluncem oděná vadžra.
21. Vadžrá – bohyně vadžra.
22. Vadžrakalpá – zručná v zacházení s vadžrou.
23. Dákiní – nebeská bohyně.*
24. Dákiníkarmaniratá – šířící spokojenost svými činy jako dákiní.
25. Dákiníkarmapúdžitádákiní uctívaná skrze obřad.
26. Dákinísanganiratá – přinášející potěšení ve společnosti dákiní.
27. Dákiníprémapúritá – plná lásky dákiní.
28. Khatvángadháriní – držící [šivovskou] hůl s lebkou na jejím vrchu (khatvánga).
29. Kharvá – zmrzačená (v možném významu „bezhlavá“).
30. Khadgakharparadháriní – držící zahnutou šavli (khadga) a misku z lebky (kharpara).
31. Prétášaná – krmící hladové duchy préty (jiné čtení: Prétásaná – ztělesnění ásany prétů, tj. kápálikovský meditativní sed na mrtvole na pohřebišti).
32. Prétajutá – doprovázená préty.
33. Prétasangaviháriní – přebývající ve společnosti prétů.
34. Čhinnamundadhará – držící svou useknutou hlavu.
35. Čhinnačandavidjá – nelítostná bohyně (vidjá) s useknutou [hlavou].
36. Čitriní – žena-bohyně s rozmanitými dovednostmi (resp. ztělesnění čitriní-nádí).
37. Ghórarúpá – ztělesnění posvátné hrůzy.
38. Ghóradrštá – divoká na pohled.
39. Ghórarává – „bezhlavě“ řvoucí.
40. Ghanódarí – překrásná; doslovně s krásným (ghana) pupkem/lůnem (udara), resp. s pevným (ghana) bříškem (udara).
41. Jóginí – bohyně/démonka jóginka.*
42. Jóganiratá – oddaně józe se věnující.
43. Džapajadžňáparájaná – esence-cíl (parájana) [všech] modliteb-manter (džapa) a obětí-uctívání (jadžňa).
44. Jóničakramají – posvátná podoba lůna (nebo pochva jako božská podobizna nebo ta, která přebývá, tj. jejíž podoba je, v jóničakře).
45. Jóni – ztělesnění pochvy/lůna.
46. Jóničakrapravartiní – ta, jež se [po adekvátním uctění] vynoří z jóničakry (resp. objeví/oživí v jóničakře) [jakožto (meta)sexuální Síla, bohyně].
47. Jónimudrá – bohyně jónimudry*.
48. Jónigamjá – přístupná/poddajná/svolná k sexu (doslovně s [lehce] dostupnou jóni).
49. Jónijantranivásiní – v jónijantře přebývající.
50. Jantrarúpá – jejíž forma je jantra.
51. Jantramajíjantrická.
52. Jantréší – božská paní jantry.
53. Jantrapúdžitá – skrze jantru uctívaná.
54. Kírtjá – slavná, proslulá.
55. Kapardiní – s vlasy do velkého uzlu (jako Šivovy vlasy).
56. Kálí – černá, smrt (konec časů).*
57. Kankálí – kostlivka (resp. ověnčena kostmi).
58. Kalavikáriní – neustále se měnící, jejíž přirozeností je transformace (vikára).
59. Áraktá – krvavá, krví nasáklá, jejíž bytí je krev (rakta).
60. Raktanajaná – s červenýma/krvavýma očima.
61. Raktapánaparájaná – krvežíznivá.
62. Bhavání – dárkyně života.
63. Bhútidá – blaho udělující.
64. Bhúti12 – mocenská, samotná moc.
65. Bhútidátríjógické síly poskytující.
66. Bhairaví – úděsná.*
67. Bhairaváčáraniratá – zpřítomněna při bhairavovských (tantrických) rituálech (zejména ve smyslu praxe s mrtvolou).
68. Bhútabhairavasévitá – obsluhována zlovolnými (bhairava) duchy (bhúta).
69. Bhímá – nesmírně hrozivá.
70. Bhíméšvarídéví – božská hrůzovládkyně.
71. Bhímanádaparájaná – dlící ve [všech] strašidelných zvucích (náda).
72. Bhavárádhjá – uctívaná (árádhja) [svým božským protějškem] Bhavou (tj. Šivou).
73. Bhavanútá – velebena samotnou Existencí, Bhavou (tj. Šivou).
74. Bhavaságaratáriní – převoznice (táriní) oceánem (ságara) bytí (bhava).
75. Bhadrakálí – laskavá (bhadra13) „temná bohyně“.*
76. Bhadratanu – s požehnaným tělem.
77. Bhadrarúpá – překrásně tvarovaná.
78. Bhadriká – sama dobrota.
79. Bhadrarúpá14 – vtělení požehnání.
80. Mahábhadrá – slovy nevyjádřitelná krása.
81. Subhadrá – nádherně skvostná.
82. Bhadrapáliní – ochraňovatelka dobra.
83. Subhavjá – neobyčejně půvabná.
84. Bhavjavadaná – s nádhernou tváří.
85. Sumukhí – se zářícím obličejem.
86. Siddhasévitá – komu [všichni] siddhové slouží.
87. Siddhidá – dárkyně [všech] siddhi.
88. Siddhanivahá – jež vede [adepty] k získání siddhi.
89. Siddhá – nejvyšší adeptka jógy, bohyňské ztělesnění završení Cíle všech jóginů.
90. Siddhanišévitá – [jejíž sádhana] je jóginy [hledajícími nejvyšší uskutečnění] praktikována, vyhledávána a velebena.
91. Šubhadá – dobro (šubha15) přinášející.
92. Šubhagá – po správné [cestě] kráčející.
93. Šuddhá – [svým bytím absolutně] čistá.
94. Šuddhasattvá – čirá pravda (sattva), neposkvrněné bytí (sattva).
95. Šubhávahá – radost rozdávající (ávaha).
96. Šréšthá – nádherná.
97. Drštamají/Drštimají16 – na koho svůj zrak [neustále a s neochvějnou oddaností] upíráme (dršta), na koho nelze než [s posvátnou bázní] hledět (dršta); resp. do [neustálých] vizí (dršti) ponořená.
98. Déví – Bohyně.
99. Drštisanhárakáriní – schopna svým [jediným] pohledem (dršti) ukončit veškeré stvoření (také schopnost Šivy a jeho třetího oka).
100. Šarvání – božská choť Šarvy* (tj. Šivy).
101. Sarvagá – všudypřítomná.
102. Sarvá – vše.
103. Sarvamangalakáriní – tvůrkyně veškerého blaha (mangala).
104. Šivá – božská choť Šivy.
105. Šántá – mírumilovná.
106. Šántirúpá – ztělesnění duchovního klidu.
107. Mrdání – božská choť Soucitného, Mrdy (tj. Šivy).
108. Madanáturá – bezhlavě po lásce/vášni (madana) toužící (átura).


[Po vyjmenování 108 jmen Šrí Sadášiva dodává:]

„Přednesl jsem Ti velebení bohyně (déví-stótra), které jen za vzácných [okolností může adept] obdržet. Je to tajemství všech tajů, jež je nutno ze všech sil horlivě ochraňovat. Ó [bohyně mého srdce,] drahý živote živoucí (pránavallabha)! To, co jsem Ti přednesl, je velmi důležité. [Toto je] nejvyšší [znalost, jež kohokoliv] povede k získání [magických dovedností jako jsou] schopnost na dálku zabíjet (márana), ovládnout druhého zatemněním jeho mysli (móhana), paralyzovat ho (stambhana) a další akty.17 Navíc, [poté lze získat všechny] jógické dovednosti (rddhi18) a síly (siddhi). Recitací [tohoto hymnu] třikrát denně se bez pochyb staneš okamžitě [adeptem v ovládání] všech siddhi. Tento posvátný zpěv (stótra), který jsem Ti přednesl, je velevzácný – [ó má krásná bohyně,] líbezná na pohled. Bude-li nad ním moudrý člověk meditovat nebo ho s [velkou] oddaností číst, stane se vyhledávaným a mocným mužem (náróttama) a zvítězí nad svými nepřáteli.“ [verše 19–22]

Těmito slovy končí velebená Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra.



1. Dostupný např. na stránkách Mike Mageeho nebo jako součást Šákta-pramódy, viz 4. poznámka. Oba zdroje obsahují překlepy.

2. Elisabeth Anne Benard, Chinnamastā – The Aweful Buddhist and Hindu Tantric Goddess, Delhi, 1994, strany 58–60. Google Books. V obecné rovině posloužil jako odrazový můstek k českému překladu.

3. Aštóttarašatanáma – 108 jmen; stótra – velebení, zpěv, hymnus.

4. Sanskrtský text celého monumentálního díla je dostupný v Muktabodha Digital Library. (Počet řádků počítán po smazání prázdných řádků.) Bylo kompilováno králem Dévánandanasinhou v 19. století (Benard, s. 23). Kromě krátkých úryvků dílo není přeloženo do evropských jazyků. Čhinnamastá-tantra následuje po sekci Bhuvanéšvarí-tantry přibližně v třetině Šákta-pramódy. Naše Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra je část Čhinnamastá-tantry. Po této tantře následuje Tripurabhairaví-tantra. (2015:) Mezitím Šákta-pramódu zpřístupnila Madhu Khanna v publikaci Śāktapramodaḥ of Deva Nandan Singh, D. K. Printworld, 2013. Pokud se nemýlím (knihu nevlastním), jedná se o studii a edici sanskrtského textu s delším úvodem, nikoliv o překlad. Dobrá recenze na enfolding.org.

5. Obecně viz jednotlivé překlady jmen. Ztělesnění čandy je démon Čanda. Samotné slovo ve jménu tedy může odkazovat jak na obecné významy, tak i na tohoto démona, který svými činy a mocí přinášel zkázu pro svět lidí i bohů. Bohyně ho ale přemohla, proto je jedním z jejích velmi rozšířených jmen „vražedkyně Čandy“. Bez znalosti kontextu se na první pohled jedná o negativní jméno či ztělesnění. Bohyně ale tímto skutkem zachránila svět. Člověk, který nezná mytologické příběhy Indů, by si měl uvědomit, že to, co se zdá být negativní, může být naopak. Toto je tantrický pohled na svět (do velké hloubky absorbovaný hinduismem), pro člověka vychovaného v kultuře s křesťanskou historií nesnadno pochopitelný a přijatelný.

6. Obecně znamená vědění, poznání. V tantrických školách představuje složitější formu mantry (resp. stav proniknutí do jádra formule, jež se oživí jakožto živoucí síla), také bohyni dlící nad touto mantrou (nebo ochránkyni konkrétní jógické sádhany), odtud vidjá (zasvěcovací) bohyně, resp. mahávidjá čili velká vidjá.

7. Šivova božská choť, Šakti neboli Déví. Její jméno lze přeložit jako „v horách dlící“ či „horská [paní]“. Přebývá tam se Šivou, který je symbolicky pohroužen do neustálých meditací. Je dcerou krále zasněžených hor, Himavata, ztělesnění Himálaje. Dialog mezi ŠivouŠakti je typickým znakem šakticko-šivaistických tanter.

8. Jméno Šivy – dárce blaha a štěstí, dobro udělující.

9. Zde je narážka na velebení s tisíci jmény (Čhinnamastá-sahasranáma-stótra) bohyně v Šákta-pramódě, které následuje hned za naší stótrou a jež uzavírá Čhinnamastá-tantru. Benard vyjmenovává a překládá všech jejích tisíc jmen na stranách 121–138.

10. Podoba Šivy; sadá – věčný; šiva – naději (přinášející), laskavý, dobrotivý, přívětivý, milostivý (milost udělující)…

11. Mantry-hymny jsou od védských dob „nositeli“ následujících kategorií: zřec-prorok (rši), který je považován za mytického autora (někdy jen kategorizační symbol), metrum hymnu – anuštubh je název nejčastěji používaného metru sanskrtské poezie – a božstvo (dévatá), které je invokováno. Ačkoliv v našem případě Sadášiva-anuštubh-Čhinnamastá mají logickou vypovídající hodnotu, nemusí tomu tak vždy být. Můžeme je vnímat jakožto jakési ortodoxní kategorie, důležité především pro rituální tradice hinduismu, nikoliv pro jógickou praxi.

12. Bhúti – lidská prosperita, moc, síla. Znamená také posvátný popel, který se maže na tělo, nebo jógické síly-schopnosti.

13. Bhadra – láskyplné, vlídné, spravedlivé, štěstí přinášející, požehnané, krásné, milé… Jejich ztělesněním jsou bhadrové, pozitivní božské bytosti nižšího řádu. Bhadra je také aspektem-jménem Šivy. Bhadrové jsou pomocníci Šivy, podobně jako ganové.

14. Jména 77 a 79 se opakují (v sanskrtském originálu 15. verš). Výklad jména má více variací.

15. Šubha – nádherné, zářící, skvělé, pěkné, dobré, slibné, spravedlivé, čisté…

16. Benard uvádí Drštamají, v Šákta-pramódě z Muktabodha Digital Library se uvádí Drštimají.

17. Zde jsou načrtnuty typické magicky (abhičára) orientované tantrické praktiky, jejichž praxe jsou zpravidla doprovázeny příslušnými jantramimantrami. Ačkoliv je možné je vnímat i ezoterně, skutečností je, že byly a jsou chápány exoterně, „materialisticky“, bez duchovní zodpovědnosti a bez chápání dopadu takovéhoto karmického činu. Toto je taky tantrismus, stinná a stále praktikovaná stránka. Sdělení ve verši je přesto nutno brát s rezervou, protože podobné proklamace jsou v tantrismem ovlivněné literatuře velmi časté, či dokonce pravidlem, a víceméně nadneseně znamenají, že zpěvem tohoto hymnu lze dospět prakticky k čemukoliv, světskému i božskému cíli. Hinduismus mezi nimi ani zdaleka nedělá vyhraněného rozdílu, což duchovně/jógicky orientovaným Evropanům, kteří svým přístupem k spirituálnímu životu současně automaticky odmítají světské a egocentrické cíle, často přijde nepochopitelné (mně také).

Tantrická literatura vyjmenovává následujících šest magických aktů: márana, móhana, stambhana, vyvolání nepřátelství (vidvéšana), zničení nepřítele či protivníka (uččátana) a učarování neboli podmanění druhého (vašíkarana). Tento seznam a celkový magický pohled je téměř totožný ve všech tantrických směrech; nacházíme je i v buddhistických tantrách, víceméně beze změn.

18. Rddhisiddhi jsou významově téměř totožné. Podrobněji viz můj chystaný článek Siddhi – romantická dekonstrukce.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Šivaismus
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/IV