SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Bohové se zvířecí podobou

Eva Rudy Jansen
Výběr z knihy Eva Rudy Jansen: Die Bildersprache des Hinduismus,
Verlag Binkey Kok, Diever, Holland, 1993.
Z němčiny přeložila Iveta Magová, 2005
Redakce Rasa Ravi, 2006; revize 2017
Obrázky nejsou součástí knižní publikace.
přesun článku z tantrajoga.cz

Stejně jako v životě lidí, i u bohů hrají zvířata významnou roli. Jsou často zobrazovaná a poukazují na stopy totemické minulosti. V symbolice zvířat rezonuje paradoxní přirozenost samotných bohů, která elegantně sjednocuje velké charakterové protiklady.

V kapitole Řeč bohů: symboly, emblémy, atributy byly vzpomenuty tři zvířata: antilopa, had a mungo, kteří se objevují jako atributy, a jde tedy o téměř abstraktní symbolický aspekt. Zvířata ale často vystupují i ve velice konkrétní formě, například jako jezdecké zvíře, které má téměř každý bůh, a na kterém (nebo s ním) je často zobrazován. Někdy nosí zvíře božstvo na svých zádech a někdy podepírá trůn, na kterém božstvo sedí. Na vyobrazeních lze ale najít také jiná zvířata. Tato poukazují na určitý aspekt božstva nebo na určitou legendu. Někdy vystupují také zvířata jako samostatné božské bytosti. V některých případech se božstvo zjevuje úplně nebo částečně v podobě zvířete, jako Višnu v některých svých „zvířecích“ inkarnacích.

Ganéša

Bůh se sloní hlavou – Ganéša, Ganapati

Některá zvířata mají status boha. V hinduismu má zvláštní postavení Ganéša, bůh se sloní hlavou, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších populárních bohů. Ganéša je syn Šivy a Párvatí. Legenda praví, že si ho Párvatí stvořila z prachu těla v době Šivovy nepřítomnosti. Ganéša rychle vyrostl a vracejícího se Šivu vítal u dveří statný mladík. Rozlícený bůh podezříval svou manželku z nevěry a setnul mu hlavu. Zoufalá Párvatí ohrozila svým smutkem celý vesmír, a tak Šivovi nezbylo než přislíbit, že svého syna vzkřísí. Přiřkl mu hlavu prvního ze živých, koho uviděl spát s hlavou na sever, a tím byl slon, symbol stability a moudrosti. Ganéša navíc dostal právo být uctíván před všemi bohy, zůstal věčným dítětem a nositelem štěstí.

Vásuki při stloukání mléčného oceánu

Had – nága

Hadi (nágové) byli v Indii uctíváni již od velmi dávných dob. Jsou strážci veletoků, moří a studní, a tím představují život a plodnost. Jelikož po svlečení kůže vypadají vždy opět svěže, symbolizují také věčný koloběh času a nesmrtelnost. Nágové jsou považováni za polobožské až poloasurické bytosti, které vystupují buď jako kobra, nebo jako z více druhů živých tvorů složená postava (napůl zvíře, napůl hezký mládenec). Všichni jsou potomky krále hadů Vásukiho, Takšaky a Šéši. Obývají vodní ráje a střeží poklady přilehlé země. Jsou moudří, nadpřirozeně silní, ale především jsou nebezpeční, a proto je důležité skrze oběti je přátelsky naklonit. V legendách hrají hadí králové zvláštní roli. Říká se, že svět leží Vásukimu na hlavě, a ten, když zatřese hlavou, vznikne zemětřesení. Když mělo být stloukáno moře mléka, byl Vásuki připraven se odplazit jako provaz na vrch hory Mandary, která sloužila za nádobu na máslo. Višnu odpočívá v kosmických dřímotách na svinutém hadovi Šéšovi.

Opice – vánara

Opice, obyvatelé lesů (tj. vánara), vystupovali odedávna jako božští ochránci jihoindického zemědělského obyvatelstva. Obdělávali své pole v pralese a sami se označovali jako vánarové. V Rámájaně se hrdina Ráma jistil vojenskou silou božského opičího krále Sugrívy, který je považován za syna boha slunce Súrji. Tyto opičí oddíly se vyznačovaly nepřekonatelnou udatností a silou. Zvláště jejich velitel Hanumán byl známý svými mistrovskými kousky, odvahou, nadpřirozenou silou a oddaností Rámovi. Vánarové jsou nejvíce zobrazováni s opičí hlavou a ocasem, často v pozici pokory a mlčenlivou poslušností (držíc ruku před ústy).

Ptačí člověk – Garuda

Nejznámějším polobohem je Garuda (napůl člověk, napůl pták), který je jezdeckým zvířetem Višnua. Je králem ptactva, symbolem větru a slunce a je právě i tak rychlý. Nepředstavitelná rychlost, kterou bez námahy cestuje z jednoho světa do druhého, z něj udělala symbol ezoterických vědomostí védských knih. Síla ukryta v magických slovech těchto textů tím člověku dává schopnost přemísťovat se z jednoho světa do druhého.

Svatá zvířata

Kráva je svatým zvířetem, symbolickou svatou chůvou, která za žádných okolností nemůže být usmrcena. Prapůvodní mystickou matkou všech krav je Surabhi, která je symbolem hojnosti. Všechny její výměšky jsou svaté. Je dárcem čistoty, zdraví a blahobytu. Když člověk zemře, musí překročit jistou řeku, aby dosáhl podsvětí. U toho mu nápomocně stojí krávy a chrání ho před žravými krokodýly ve vodě. Člověk tím dosahuje možnost obdržet novou existenci. Býk je symbolem mužské tvořivé síly. Jeho čtyři nohy představují pravdu, čistotu, soucit a štědrost. Dotknutí se býčího ocasu má člověka osvobodit ode všech nečistot. Bílý býk je emblémem a jezdeckým zvířetem Šivy, černý býk patří Jamovi, bohu podsvětí.

Jezdecká či dopravní zvířata – váhana

Vedle již vzpomenutých zvířat je nutné se ještě zmínit o zvířatech, která jsou specifickými jezdeckými zvířaty určitých bohů a podle kterých lze toho či onoho boha okamžitě rozpoznat. Některá tato zvířata vystupují na vyobrazeních také samostatně.

Bohyně Durgá na lvovi

antilopa — příroda, král zvířat — Váju, Sóma
husa, labuť — dech života, neohraničenost — Brahmá, Sarasvatí
pes — nečistota, strážce jeskyň — Bhairava, Rudra
lev — síla, ochrana — Durgá, Párvatí
slon — síla, klid, hojnost — Indra
kůň — odvaha — Indra, Súrja
papoušek — nesmrtelnost, láska — Káma, bohyně
páv — nesmrtelnost — Skanda
beran, kozel — světský oheň, energie — Agni
tygr — síla zničení — Kálí
mořská nestvůra — plodnost pocházející z vody — Gangá, Varuna