Gurustótram – Písně svatému Učiteli
– PdT13 –
Překlad Eva Zemanová, 1997
Úryvek z knihy Písně do ticha, Nakl. Šivašakti, 1997.
přesun článku z tantrajoga.cz
Óm.
Zdravím Brahmu a ostatní ze zjevených,
držitele nejvyššího poznání brahmanu,
tradiční linii Zřeců a Mudrců,
Velké a Ctěné duše,
Duchovní učitele.
Jsem brahman, v němž zlo nepřebývá,
čiré Vědomí, nejvnitřnější esence veškerenstva.
Nabízím své poklony Nejvyššímu brahmanu,
Svrchovanému Nárájanovi,
Stvořiteli Brahmovi, zrozenému z lotosu,
velkému mudrci Vasištovi,
Šakti a jejich synu Párášarovi,
Vjásovi, Sukovi, velkému Gaudapádáčárjovi,
Góvindapádovi, nejlepšímu z jóginů,
jeho žáku Šrí Šankaráčárjovi,
jeho žákům Padmapádovi, Hastamalakovi, Tótakovi a Suréšvarovi,
autoru poznámek ke komentářům svého Mistra,
Gurudévu Šivánandovi
a všem duchovním učitelům.
Skláním se k nohám Šrí Šankaráčárji,
tomu, jenž jest knihovnou véd,
písem a bájných příběhů,
oceánem soucítění,
jehož nohy jsou ctihodné,
kdo uděluje požehnání všem bytostem.
Pozdravy Šankaráčárjovi,
který jest sám Šankara,
Vjásovi, který jest Nárájana,
zřecům Brahma-súter a jejich výkladu.
Odevzdávám se Nejvyššímu
v podobě Dakšinámúrtiho,
jehož tělo prostupuje vesmír,
kdož se zjevil jako Pán, Učitel a átman,
a rozdíl těch tří spočívá jen ve jménu a tvaru.