SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Šankaráčárja: Hymnus na Pána


Z angličtiny přeložila © Tereza Skoumalová, 1997
Hymnus na Hariho.
Úryvek z knihy Šrí Šankaráčárja – Sebepoznání,
Nakladatelství Šivašakti, 1997.
Siddhaika, 2015 (nepatrné úpravy).

Chválím v oddanosti Všepronikajícího (Višnua),
jenž – sám bez počátku – je počátkem vesmíru,
v němž toto kolo samsáry se otáčí
a poznáním kterého kolo samsáry se ničí.
Tohoto Pána, ničitele temnot samsáry, chválím.

Jeho, jehož jediným pohledem celý vesmír vstoupil v existenci,
jímž je držen pohromadě, jímž je proniknut
a jímž je prosvětlen radostí i žalem.
Tohoto Pána, ničitele temnot samsáry, chválím.

Jeho, jenž je vševědoucí, jenž je skutečně vším a je dokonalý,
jenž je Blaženost sama, jenž trvá v kvalitách (sattva, radžas, tamas)
a má proto nekonečně mnoho přívlastků,
jenž je Neprojevené, jež rozděluje nedělitelné
a jenž je obojí – skutečné i neskutečné.

Není tu nic nežli On.
Vskutku, tento vesmír není Jeho pravou přirozeností.
On není vnější svět, neboť má přirozenost neobjektivního Vědomí.
A ačkoliv nezná rozdílu mezi poznávajícím, poznáním a poznávaným,
je přece vždy vědoucí.

Jeho, který je uskutečněn jako Nejvyšší Pán těmi,
kteří milostí pravého učitele
poznali nejvýš jemnou povahu Neměnitelného,
jsou ponořeni do kontemplace nejzazší Jednoty,
a silou odříkání do stálé meditace a pevné oddanosti.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je poznáván takto:
Já jsem samovyzařující Podstata,
jež se uskutečňuje ovládnutím životních sil,
když mysl je stažena do srdce pomocí opakování slabiky óm
a s vyloučením každé jiné vzpomínky zůstává ponořena,
a nakonec je rozpuštěna.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, kterého znalci brahmana poznávají v sobě jako Nejvyššího Pána,
jenž je uskutečněn jako brahman:
Jediný bez druhého, Nekonečný, Nezrozený, čistý Duch,
Nezničitelný, Záře sídlící v srdci a dosažitelná jen oddaným uctíváním.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který je poznáván jako nepřekonatelné Blaženství,
uskutečnitelné jen v duchu samém těmi,
kteří Je pociťují ve svých vlastních srdcích.
Jenž je nad smysly a uskutečnitelný jedině překročením individuálního já.
Jenž je za vším poznatelným, neboť je Poznáním samotným.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, kterého znalci vlastní Podstaty poznávají jako Nejvyššího Pána,
v Němž existují, a pomocí vyloučení všeho, co je vnímatelné,
a uskutečněním tohoto Blaženství, jež je samovyzařujícím Vědomím.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, do něhož se uctívači Neměnitelného noří,
zapomínajíce sami sebe,
uskutečněného jako čisté samovyzařující Nitro,
nekonečné jako čirý prostor.
Jako To, které jediné zůstává,
když vše, co je poznatelné a různé,
je vyloučeno krok za krokem.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je ve všem.
Jehož tělo jest toto vše, a který přece není toto vše.
Jenž vše zná, jehož ale nezná nikdo
a jenž drží toto vše pohromadě,
jsa vnitřním duchem toho všeho.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který je uskutečňován jako Jediné,
jež jest vším těmi, kdož vidí svým rozumem veškerý tento vesmír
jako existující uvnitř nich a své vlastní vědomí jako Nezrozené,
sídlící v srdci všech bytostí.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je popisován některými jako
Jediné ve všech bytostech,
jež vidí, chutná, hmatá, dotýká se a zná,
a jinými zase jako svědek,
který je vidoucím ve všech jednajících.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který je uskutečňován jako Nejvyšší Pán – vlastní Podstata,
který je Poznávajícím, který vidí a slyší a zná a hmatá a chutná,
a udržuje toto tělo pohromadě jako individuální já v jeho nitru.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž vidí předměty hrubé hmoty v bdělém stavu,
iluzi ve snu a blažený odpočinek v hlubokém spánku,
a sebe sama ve čtvrtém stavu, jenž je Blaho samotné.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který – ač čistý, nezničitelný, Jediný a nezrozený –
bere na sebe různé vlastnosti a různé formy.
A tak jako krystal září rozmanitě,
zdá se i On rozrůzněný, rozdělený a zakrytý plody činnosti.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který je jediná Skutečnost,
leč o němž podle různosti intelektu hovoří se obvykle různými způsoby
jako o Brahmovi, Višnuovi, Rudrovi,
Ohni, Slunci, Měsíci, Indrovi, Vájuovi a oběti.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, Nezrozeného, kterého v Taittiríja-upanišadu
Varuna označuje svému synu Bhrguovi
jako jsoucího bez kontrastu, vědomého, čistého, nezničitelného,
nedělitelného, blaženého a Jednoho bez druhého.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, kterého Bhrgu poučen svým otcem poznal
a uskutečnil jako svědka ve všem.
Neboť dosáhl v sobě samém:
Já jsem brahman za těmito pěti obaly – obalem hmatu atd.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jehož vnuknutím, skrze jehož moc (máju)
a v závislosti na němž poznávající individuální já
řídí činné složky ve všech tvorech.
Jehož mocí je poháněno jáství,
jež je činitelem i radujícím se v tomto světě.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jediné Bytí, který stvořil celý tento nepopsatelný vesmír
a který plně proniká každou část tohoto stvoření,
jsa s ním totožný, takže se stal vším, co je projeveno i neprojeveno.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, kterého pomocí védánty,
nauk pojednávajících o Nejvyšší Skutečnosti,
purán, uctívání Višnua a jiných věd
mnozí uskutečnili jako Nejvyššího Pána
ve svém vlastním nitru
a skrze toto Poznání vnořili se do Něho.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, zářícího Pána, jenž je uskutečnitelný
v tomto okamžiku a v tomto světě těmi,
kteří se snaží dosáhnout Jej pomocí
víry, oddanosti, meditace, sebekontroly a jinými prostředky.
Leč jenž je těžko k uskutečnění třeba i ve stech životech těm,
kteří těchto prostředků nepoužívají.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jehož nepopsatelnou krásu projevu definovali védští zřeci slovy:
Vše toto jest vskutku brahman, to jest všechno toto je zrozeno z Něho,
existuje v Něm a mizí v Něm a je s Ním identické jako vlny s oceánem.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je uskutečňován intenzivním uctíváním
jako nezrozený a nezničitelný princip,
čistá inteligence sídlící jako svědek v srdci.
Jenž je uskutečňován meditací „Já jsem v Něm“ –
jak je určeno v Bhagavad-gítě a způsobem tamtéž uvedeným.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, Nekonečno,
jenž vzav na sebe podmínky individuálního já
je přítomen v přírodě
a neustále uspokojuje prostřednictvím objektů touhy,
skrze pět bran smyslů.
Jenž – ač Jediný – zjevuje se jako různý v různých tělech,
tak jako měsíc odrážející se ve vodách.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jehož jméno je Puruša
a jenž je uskutečňován v tomto světě jako
„Ten, který je nejvnitřnější Podstata,
který je Nejvyšší Pán a já jsem vpravdě On“.
Tak je uskutečňován těmi,
kdož rozumně sledují učení Vjásovo
a chápou rozdíl mezi individuálním já a poznávajícím.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž jako vědomý princip sídlí v nespočetných tělech.
Jehož Jednotu když člověk uskuteční,
stane se Jím samotným, právě v tomto životě,
a do Něhož ponořen, více se nerodí v tomto světě.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je uskutečněn jako
„On, který je Nejvyšší Pán, je já a já jsem v pravdě On“
těmi, kdož rozumí Jednotě v dualitě,
poučeni slovy učitele a dosahují prvenství,
jež zasluhuje uznání z rukou Indry.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je uskutečňován jako Nejvyšší Pán těmi,
kteří meditují v Jednotě takto:
„On, jenž dlí v mysli, pohání tělo k činnosti.
On též sídlí v slunci, působí, že září teplem,
Já jsem vpravdě On.“
Tohoto Pána chválím.

Jeho, poslední Skutečnost,
jehož záře Vědomí odražená v přírodě (individuální já)
poznává objekty poznání vně mysli,
ale nepoznává Jej, jenž dlí v mysli a inspiruje poznání.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který jest uskutečňován jako
„Já jsem vědomý princip v tomto těle“ těmi,
kdož moudře pátrají:
„Kdo je toto zářící Jedno v těle?“
a zjišťují, že toto zářicí Jedno je vpravdě
poznávající, slyšící a myslící.
Tohoto Pána chválím.

Kdo ve skutečnosti může žít, jestliže On nesídlí v těle?
On Jediný je proto Nejvyšší Blaženost.
On je vcházející a vycházející život.
Takovým uvažováním objasňují písma, že On jest.
Tohoto Pána chválím.

„Jsem životní energie? Nebo řeč?
Nebo smysl slyšení či mysl či intelekt?
Jsem dílčí částice nebo kolektivní celek?“
Jeho, jenž takovouto meditací je uskutečňován jako
„Jsem vědomý princip v tomto těle“ –
tohoto Pána chválím.

Jenž je uskutečňován jako
„Nejsem životní energie, ani intelekt,
ani ego, ani rozum, ale jsem v pravdě Ten,
jenž je vědomým principem v tomto těle.“
Tohoto Pána chválím.

Jej, jehož přirozenost v upanišadech otec vysvětluje synu
jako čistou Existenci, čisté Vědomí, nezrozenou, skutečnou,
smysly převyšující, věčnou, nekonečnou, prvou Příčinu
a slovy: To jsi Ty.
Tohoto Pána chválím.

Jej, jenž je uskutečňován jako poslední Skutečnost těmi,
kdož úplnou absorpcí myšlenek (samádhi)
dojdou k Poznání vědomého principu v sobě,
vyloučivše především veškerou podmíněnou i nepodmínečnou existenci,
a pak vyloučivše vše, co je vnímatelné jako „ani to, ani tamto“.
Tohoto Pána chválím.

Jej, jenž je osnovou i tkanivem tohoto světa,
včetně látky nedělitelného éteru.
Jenž je uveden pod označením Nezničitelný slovy jako
„Není To hrubé, neskládá se To z částic.“
Jenž může být rozuměn jako „není tu poznávající, nýbrž On“,
jenž však není předmětem poznání.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, vědoucího, bez jehož poznání v sobě samém zkušeností
„Já jsem On“ vše toto se jeví skutečné,
leč byv poznán stane se neskutečným.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, který je poznáván jako Vědomí, jež nakonec zůstává,
když ego spolu se všemi nečistotami je spáleno v ohni Poznání,
podníceném osminásobnou jógou (jama, nijama, ásana,
pránájáma, pratjáhára, dháraná, dhjánasamádhi)
jako zlato smíšené se železem v peci.
Tohoto Pána chválím.

Jeho, jenž je zářivé světlo Vědomí,
prvá Příčina, chvályhodný.
Jenž září jako blesk v srdci
mezi sférami slunce, měsíce a ohně,
do něhož mudrci, uctívající Jej s oddaností
jako poslední Skutečnost uvnitř sebe sama,
vnořují se ještě v tomto životě.
Tohoto Pána chválím.

Nechť On, Všepronikající, chrání uctívajícího,
jenž je individuální já existující v Něm, uváživ:
Tento uctívající chválí mne, který jsem esencí všech orgánů,
se stálou oddaností a sjednocením mysli a odvrácením se do sebe sama.

Ten, kdo recituje nebo slyší tento hymnus ctihodného učitele,
velebený uctívajícími a podobný slunci,
které rozptyluje temnotu strastí samsáry,
dosáhne stavu Všepronikajícího.
Jsa svrchovaným Poznávajícím, uskuteční obojí,
poznání i předmět poznání v sobě samém.

Takto končí hymnus na Pána.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/II