SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Guhjasamádža jóga 1

– TB11 –
Rasa Ravi, 1997
revize 2016 (menší úpravy)
Viz Úvod do revidované verze TB a bibliografie

Zhruba se dá říct, že jsou dvě velké soustavy, které umožňují dosáhnout buddhovství na cestě vysokých tantrických nauk. Podle první se karmické nečistoty odstraňují dovedným způsobem (upája) a podle druhé skrze tyto nečistoty samotné ponořením se do jejich podstat. První soustavu představuje kálačakra a druhou tantrické soustavy jiné než kálačakra. Přístup kálačakry je jako cesta alchymisty, který šikovně používá elixír k proměně železa v zlato. Podobně i adepti pomocí dovedného způsobu (tedy pomocí speciálních jógických technik) odstraňují svá stará těla, která jsou ovládána karmou. Pokud uspějí, získají si čiré světelné tělo svrchovaného osvícení. Cesta druhé soustavy, jak dosáhnout osvícení, spočívá v jógických procesech uvnitř starého těla. Podle této soustavy se staré tělo nemá opustit a není ani odstraněno dovedným způsobem.

Božstvo Guhjasamádža.

Jelikož tantrický buddhismus vznikl v Indii, je samozřejmostí, že tyto dva odlišné přístupy nacházíme i v hinduistických školách. Může se zdát, že tyto dva přístupy a odlišnosti mezi nimi jsou jen teoretickou filozofií, ale opak je pravdou: vycházejí z ověřené praxe mystické zkušenosti a aplikace vizualizačních technik. V prvním případě adept své úsilí zaměří na vytvoření si nového (nefyzického, jógického) těla, kam sám sebe ve svých vizualizacích přesouvá. V případě druhém adept čistí své staré tělo tak dlouho, až se mu stane chrámem, kam ve svých vizualizacích vtáhne všechna božstva, vlastně celý svět. Samozřejmě, oba přístupy pracují s vizualizacemi jak uvnitř těla, tak i ve vnějším prostoru, to co činí mezi nimi rozdílu, je jejich aplikace a vztah mezi „sebou samým“, tělem fyzickým a tělem zvizualizovaným, a jestli se „subjekt“ nachází ve fyzickém nebo zvizualizovaném těle, tedy mimo fyzickou schránku.

Kálačakra vysvětluje, jak adeptovo staré tělo může být transformováno do prázdného těla mahámudry za pomoci spojení s protějškem v józe. Druhá soustava vysvětluje, jak dosáhnout čiré magické tělo, které se poté stane buddhovským tělem formy. Adepti kálačakry se ztotožňují s božstvem Kálačakrou a jeho družkou. Staré tělo se tak přetransformuje v diamantové tělo prázdna. Poté se adept se svou myslí mění ve svrchovanou stálou blaženost. Jednota prázdného těla a blaženosti je konečnou jednotou těla a mysli.

Podle druhé soustavy, kterou představují ostatní mandalické systémy, prázdnota se vztahuje k objektivnímu prázdnu a blaženost je výsledkem spojení s protějškem. Zde se nejprve má dosáhnout nečistého magického (iluzorního) těla. Poté, co se toto tělo rozpustí v jasném světle čtvrtého stupně, získá se čiré magické tělo. To se nakonec promění v sambhógakáju, v buddhovské tělo svrchované radosti.

Soustava guhjasamádža se projevuje na třech stupních: (1) jako báze, (2) jako cesta a (3) jako ovoce.

  1. 1. Na obecném stupni báze může guhjasamádža znamenat sexuální spojení muže a ženy. Na jemném stupni znamená spojení/sjednocení prány a mysli, které jsou od sebe nerozdělitelné. Tam, kde je mysl upevněna, je i soustředěná prána. Tohoto spojení je nutno docílit jógickou cestou. V běžném stavu je mysl s pránou také ve vzájemném spojení, ale ne v jednotě.
  2. 2. Na stupni cesty je guhjasamádža spojením či jednotou pradžňiupáji, moudrosti a dovedného způsobu.
  3. 3. Na stupni ovoce čili výsledku guhjasamádža představuje sjednocení magického (iluzorního) těla s konečným tzv. jasným světlem.

Co se týká božstev Guhjasamádža mandaly, podle tradice „tantrického“ Nágárdžuny je jejich počet třicet dva, podle tradice Džňánapády jen devatenáct. My zde následujeme Nágárdžunu. (Je zde řeč o „tantrickém“ Nágárdžunovi, nikoliv o filozofovi mádhjamiky.)

Stupeň tvoření v guhjasamádži

Stupeň tvoření se zde definuje jako druh jógy, který se charakterizuje meditací s daným záměrem nebo vizualizací nad aspekty smrti, mezistavu a znovuzrození. Obsahuje také disciplínu, která má napomáhat přetrhnout nit mentální aktivity. Ovoce této jógy je stupeň dovršení. Na stupni tvoření se pránické energie ještě nesjednocují, což by samo o sobě způsobilo samádhi jako výsledek vniknutí energií do centrálního kanálu. Tyto procesy jsou už záležitostí stupně dovršení. Na tomto stupni se člověk jen v jejich spojení imaginárně cvičí.

Guhjasamádža mandala.

Důležitým bodem je meditace nad procesem umírání. Tento proces vyjadřuje osm stupňů rozkladu elementů. Živel země se rozloží v živel vody, ten v živel ohně, ten v živel vzduchu, ten v živel vědomí, ten v živel mysli bílého světla, ten v živel mysli červené záře, ten v živel mysli černého „skoro-dosáhnutí“, a nakonec se i ten rozpustí v „jasné světlo úsvitu smrti“.

Text „Skvost Poznání“ říká: „Tělo bytosti v mezistavu je stejné, jako tělo znovurodícího se budoucího těla, protože obě těla jsou výsledkem stejných karmických příčin.“ Bytost v mezistavu žije po dobu sedmi dnů. Když poté nenajde místo svého znovuzrození, prodělá určitou další malou smrt. Tento proces se může opakovat čtyřicet devět dní. Po uplynutí této doby si definitivně najde své budoucí místo zrození, dobré či špatné. Výjimku tvoří velcí duchovní lidé, kteří se nemusejí tak brzo vracet do našeho světa. Mohou se v mezistavu nacházet i v Čisté Zemi nebo v jiných světech, aby tam spirituálně pracovali pro dobro tamějších bytostí.

Když se naše tělo a vědomí při fyzické smrti od sebe oddělí, podobně se oddělí i jemné tělo a mysl bytosti v mezistavu, načež vchází do nového fyzického zrození. Pokud se má taková bytost znovu zrodit jako člověk, vidí svého budoucího otce a matku, jak spolu spí. Tento pohled jeho astrální vědomí rozruší a rozloží, umře v mezistavu a vstoupí do lůna matky. Když je doba zralá k zrození, karmické energie způsobí zrod.

Jógin důkladně medituje nad těmito procesy smrti, mezistavu i znovuzrození. Poté si položí otázku, jak se z tohoto koloběhu vymanit. Nauka guhjasmádži nabízí několik technik.

Vytvoření těla mandaly a uvědomování si těla Pravdy

Podle Guhjasamádža-tantry se adept snaží ztotožnit se s ústředním božstvem. V této tantře je to Akšóbhja s modrým tělem, třemi tvářemi a šesti rukama. Ústřední božstvo je uprostřed mandaly. Nejprve sebe adept „posadí“ doprostřed a poté určí místa všem ostatním božstvům mandaly, která korespondují s danými částmi fyzického těla. Vnější mandala je reprezentací vnitřního kosmu. Poté, co adept rozpustil výše jmenované elementy a přirozené procesy umírání, musí také rozpustit tato božstva. Přestože v meditační praxi – především ze začátku praxe – nemusí vystoupit aktuální známky této zkušenosti, je důležité si tyto procesy spolu se znaky úspěchu představit do té míry, jako by byly skutečností. Vytrvalé cvičení posléze přinese svůj skutečný výsledek.

Způsob vytvoření těla mandaly je následující. Poté, co jsme se ztotožnili s ústředním božstvem v srdci, tedy s modrým Akšóbhjou, si zvizualizujeme bílého Vairóčanu na temeni hlavy, červeného Amitábhu v krku, žlutého Ratnasambhavu v pupku a zeleného Amóghasiddhihó v oblasti pohlavního orgánu. Všechna tato božstva vyvstanou z pěti mikrokosmických center. Všichni mají tři tváře a šest rukou. Bohyně Vadžradhátvíšvarí dlí s Akšóbhjou v srdci. (Bohyně Vadžradhátvíšvarí se ne vždy uvádí.) Poté si zvizualizujeme čtyři ženské protějšky: Lóčaná objímá Vairocanu na temeni, Pándará/Pándaravásiní Amitábhu v krku, Mámakí Ratnasambhavu v pupku a Tárá Amoghasiddhiho v genitáliích. Každá bohyně má taktéž tři tváře a šest rukou.

Když jsme si takto uvědomili svá centra, postoupíme dál. Zvizualizujeme si v očích dva bílé Kšitigarbhy, v uších dva žluté Vadžrapániy, na nose jednoho žlutého Ákášagarbhu, na jazyku červeného Avalókitéšvaru, v srdci červeného Maňdžušrího a na žaludu penisu zeleného Sarvanivaranaviškambhina. Pokud jsme schopni, tak si ještě zvizualizujeme 360 zelených Samantabhadrů na 360 mystických uzlech našeho těla, nebo pouze jednoho zeleného Samantabhadru v prsou. Nato si zvizualizujeme bílého Maitréji na temeni hlavy, který se tak nachází přímo před Vairóčanou objímajícím Táru. V počtu 32 božstev Guhjasamádža mandaly nejsou dva Kšitigarbhové a dva Vadžrapániové počítáni individuálně, ale jako páry. I pokud si zvizualizujeme 360 Samantabhadrů, z hlediska 32 božstev mandaly jsou považováni za jednoho Samantabhadru. V očích si zvizualizujeme dvě bílé Rúpavadžry objímající dva Kšitigarbhy, v uších dvě žluté Šabdavadžry objímající dva Vadžrapániy, na nose červenou Gandhavadžru objímající Ákášagarbhu, na jazyku zelenou Rasavadžru objímající Avalókitéšvaru a na žaludu penisu modrou Sparšavadžru objímající Sarvanivaranaviškambhina. Dosud jsme si tedy zvizualizovali pět tathágatů, čtyři jejich ženské protějšky (s Vadžradhátvíšvarí pět), osm bódhisattvůvadžra dákiní.

Pokud jsme to zvládli, můžeme pokračovat dál. Zvizualizujeme si černého Jamántakrta v palci pravé ruky a bílého Pradžňántakrta v palci levé ruky. Červeného Hajagrívu v ústech, modrého Vighnántakrta na penisu, černého Ačalu na pravém rameni, modrého Takkirádžu ne levém rameni, modrého Níladandu na pravém koleni, černého Mahákálu na levém koleni, modrého Ušníščakravartina za Vairóčanou nad temenem hlavy a dva černé Šumbharádže na chodidlech. Tím je oživeno a přivoláno všech 32 božstev. Každé božstvo má tři tváře a šest rukou. K úspěšnému provádění jógického procesu musíme znát přesná místa božstev v těle-mandale. Představují části našeho těla, které jsou rituálem oživeny do podob božstev.

Guhjasamádža mandala.

Poté je nutno tato božstva spolu s psycho-fyzikálními elementy těla rozpustit. Rozpuštění probíhá podobně, jako když rozpouštíme zemský živel do vodního atd. Božstva korespondující se zemským živlem jsou: Vairóčana na temeni, Lóčaná v pupku, KšitigarbhovéRúpavadžry v očích, Maitréja na temeni, Jamántakrt v pravém palci a Ačala na pravém rameni. Při procesu rozpuštění se mají objevit znaky, které jsou podobné procesu přechodu do smrti (předpokládá se, že jsme předtím zvládli techniku meditace nad smrtí).

Když se vodní živel rozpouští do ohnivého, i všechna božstva korespondující s vodou jsou rovněž rozpuštěna. K vodnímu živlu patří: Ratnasambhava v pupku, Mámakí v srdci, VadžrapániovéŠabdavadžry v uších, Pradžňántakrt v levém palci a Takkirádža na levém rameni. Pokud je rozpustíme, ukáže se znak podobný stoupajícímu kouři.

Poté rozpustíme božstva patřící do kompetence ohňového živlu spolu se živlem samotným: AmitábhuPándaru v krku, ÁkášagarbhuGandhavadžru na nose, Hajagrívu v ústech a Níladandu v pravém koleni. Znaky po jejich rozpuštění se podobají paprskům ohně. Tyto znaky poté krystalizují ve vidění plamene uprostřed hlavy.

Dále je třeba rozpustit i božstva patřící ke vzdušnému živlu: Amóghasiddhiho v oblasti pohlavního orgánu, Táru na temeni, AvalókitéšvaruRasavadžru na jazyku, SarvanivaranaviškambhinaSparšavadžru na pohlavním orgánu, Samantabhadru v prsou, Vighnántakrta na penisu a Mahákálu v levém koleni. Znaky úspěchu po rozpuštění těchto božstev jsou podobné záři máslové lampy.

Poté musíme rozpustit živel vědomí v živel mysli bílého projevu, a to tak, že rozpustíme Ušníščakravartina na temeni. Znaky ve vizi se podobají čistému bezmračnému nebi s měsíčním svitem. Tento živel mysli rozpustíme v živel mysli červeného projevu tak, že si rozpustíme u chodidel dva Šumbharádže. Ve vizi zde člověk spatřuje zářivé světlo jako u západu slunce. Tento živel mysli pak rozpustíme do živlu mysli černého „skoro-dosáhnutí“ jasného světla tak, že rozpustíme Maňdžušrího v srdci. Ve vizi zde vidíme temnotu noci. Nakonec je třeba, abychom rozpustili i tento živel do vše-prázdného jasného světla. Proto musíme rozpustit i hlavní božstvo Akšóbhju v toto jasné světlo. S tímto světlem se pak máme ztotožnit dokonale beze zbytku po vlastní identitě. Jsme již bez jakékoliv formy a představ. Tím jsme uskutečnili buddhovské tělo Pravdy.

 

Tathágatové objímají své protějšky ve svých božských sídlech. Z jejich spojení vznikají kapky osvícené Mysli, z nichž se zrodí nespočetné množství Akšóbhjů, kteří zaplňují celý kosmický prostor. Tito Akšóbhjové pak povstanou jako jeden Akšóbhja. Jógickým procesem opustíme vlastní tělo a vyprázdníme se do té míry, že se dostaneme do sídla Akšóbhji a poté se s ním sjednocujeme. Sjednocení znamená, že sebe úplně rozpustíme a zcela se změníme v Akšóbhju. Tím se ztotožňujeme s projeveným tělem Vadžrasattvy; zažíváme nepopsatelnou blaženost. Jsme modrým Vadžrasattvou s třemi tvářemi: tvář uprostřed je modrá, pravá je bílá a levá červená. Tento proces na stupni báze koresponduje se vstupem do vědomí bytosti z mezistavu do regenerativní substance rodičů. Podle „Jasné lampy“, komentáře ke Guhjasamádža-tantře, tento proces má čtyři stupně, doslovním chápáním začínaje a nejjemnějším významem konče. Další detaily nacházíme v textu Khedrub Rinpočheho, v „Oceánu výsledků na stupni tvoření“.


obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/I