SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Výběr z termové literatury

– TB15 –
Rasa Ravi, 1997
(volnější překlad z angličtiny)
revize 2016 (menší úpravy bez kontroly zdroje)
Viz Úvod do revidované verze TB a bibliografie

Ješe Cchogjal a guru Padmasambhava

(Z termy o životě Cchogjal.)


Za prvé se Cchogjal naučila základním znalostem o vlastním těle, které mohou být rozděleny na tři části: (1) část týkající se učitele, (2) část týkající se žáka a (3) část týkající se odevzdání se nauce.

Co se týká učitele, nejprve je tu obecný učitel čili lama, pak osobní lama náboženství, pak lama udělující zasvěcení, pak lama s mocí napravit žákovy nedodržené sliby, pak lama vysvětlující náboženské texty a nakonec lama, který řídí žákův osobní duchovní pokrok a který mu dává instrukce a vysvětluje meditační techniky. Žák by nikdy neměl dopustit, aby svého učitele kritizoval.

Za druhé se Cchogjal naučila rozlišovat čtyři typy žáků neboli bratrů a sester v dharmě: (1) obecní následovatelé dharmy, (2) vzdálení následovatelé dharmy, (3) blízcí následovatelé dharmy a členové stejné linie a (4) společníci dharmy téže mandaly.

Za třetí se Cchogjal naučila, jak se dívat na vlastní tělo, srdce, oči apod. Také se naučila, jak se dívat na ochranná božstva a další nemateriální jevy. Předpokladem pro to je ovládnout svoje tělo, řeč a mysl.

Jsou tři druhy manter: semenné (kořenné) mantry, mantry, které se používají s vizualizacemi, a mantry činnosti, které se často opakují, například modlitby. Jsou pak čtyři druhy spirituální pečeti: samajamudrá, karmamudrá či džňánamudrá, dharmamudrámahámudrá. Co se týká mandal, je tu mandala učitele, ochranných božstev a dákiní. Mandaly mají úzký vztah k branám těla, řeči a mysli. Jógické techniky, které se přitom používají, se dělí na vysoké, střední a nízké.

* * *

Uprostřed mandaly Guruova těla vytryskly mužské a ženské aspekty pěti buddhovských rodin s deseti božskými bytostmi a s velkým Vadžradharou uprostřed, jež dohromady představují zasvěcení do Guruova těla. Pět mužských božstev reprezentuje dokonale očištěné čakry, pět ženských božstev pět elementů v jejich prapůvodní podobě. Spolu s tímto zasvěcením dal Padmasambhava Cchogjal různé jógické techniky k přivolání buddhovských rodin. „Skrze vnější základní iniciaci a sádhany pěti mírumilovných buddhovských rodin v jejich vnějším aspektu,“ říkal ji guru, „musíš dojít do stavu, kdy se ti vnější svět, veškerý externí projev, bude jevit jako nebeský palác. Vnitřní obsah, tedy bytosti světa, se pak budou jevit jako bohové a bohyně. Tímto způsobem máš cvičit po dobu sedmi dnů.“

Nástěnná malba Padmasambhavyjab-jum, ňingmapovský klášter Namdroling, jižní Indie, Bylakuppe (Kushalnagar). Foto Rasa Ravi, 2007.

Ješe Cchogjal si pak říkala: „Dělala jsem všechno tak, jak mi guru nařídil. Po dobu sedmi dnů jsem meditovala nad vnějším světem jako o nebeském paláci božstev. Úplně přirozeně a spontánně pak celý svět zářil božskostí. A opravdu jsem viděla v paláci bytosti, které měly znaky podob božstev buddhovských rodin, přičemž přede mnou světélkovaly v různých barvách. Nebylo zde žádného pojetí času.“

Padmasambhava jí poté řekl: „Toto bylo vnější zasvěcení. Nyní přišel čas k vnitřnímu zasvěcení. Nabídni mandalu sedmkrát jako předešle.“

Cchogjal znovu pocítila velkou oddanost a hluboký respekt doprovázený vnitřní radostí, připravila a obětovala mandalu guruovi za doprovodu zpěvu é ma hó. Fyzické tělo s hlavou a čtyřmi údy korespondují s horou Meru a čtyřmi (bájnými) kontinenty. Lotos velkého Blaha je jádrem jak sansáry, tak i nirvány. Nato pronesla guruovi: „Prosím, přijmi ode mne tuto mandalu, svrchovanou mandalu velkého Blaha, a promítni svůj božský soucit pro záchranu všech cítících bytostí!“

Guru se radostně rozesmál hlubokým a rytmickým rezonujícím hlasem, jenž otřásl všemi třemi světy. Poté se guru změnil v mocnou a hrůzostrašnou buddhovskou podobu Padmy Héruky a pronesl nadpozemským tónem: „ha ha, hi hi“. Héruka tajného symbolu vstoupil do lotosu protějšku.

Jak Cchogjal poznamenala: „Transformovala jsem se ve Vadžraváráhí a Guru Rinpočhe v centrální božstvo, v pána nezměřitelného děsu. Poté jsme se oba promítli do ústředí mandaly Héruky Hajagrívy. Na rovině každé čakry Gurua Hajagrívy se objevil pár mužských a ženských božstev (dákadákiní) v podobě yab-yum dívajících se navzájem do tváře. Byli nerozlučitelní a multidimenzionální. Tato pronikavě zřetelná, čistá a živá mandala představovala zasvěcení do Guruovy řeči.“

Když se tělo Ješe Cchogjal, nyní tělo Vadžraváráhí, stalo neoddělitelným od Hajagrívy, pochopila Skutečnost v pojmech esenciálních vzorů, její prapůvodní dynamickou energii a její projevenou vitalitu. Pět druhů emocí bylo přeměněno do pěti aspektů čirého uvědomování si a Cchogjal vstoupila do samádhi. Uskutečnila nezničitelnost Blaha a ezoterním zasvěcením dosáhla osmi spirituálních úrovní. Učitel jí poté předal děsivý způsob rychlého uskutečnění Gurua v podobě Hajagrívy a jeho protějšku, způsob uskutečnění vnitřního Gurua v podobě ochranných božstev, přirozenost vznikání vzorů (archetypů), energií (vitality) ve vztahu k symbolice božstev, mantry a nakonec i vznešenou mahámudru. To vše měla Cchogjal cvičit třikrát sedm dní.

Jógická zkušenost této sádhany hořela ve vnitřku těla Cchogjal jako hořící máslová lampa. Pokračovala v cvičení, dokud se nestabilizovala v čirém uvědomování si. Zpočátku byla přemožena nechutí k cvičení, ale později dosáhla stavu, kdy člověk slyší mystický zvuk vnitřku, který nemá příčinu a rezonuje s archetypy. Energie v jejích mikrokosmických kanálcích proudily bez překážek a bez nečistot, ovládla tajemství vitality a života, jehož projevem je mahámudrá, dokonalá kreativita nezničitelného tepla Blaženosti. Tímto Cchogjal přeťala proud karmických energií a silou čirého uvědomování si vstoupila do centrálního nervového kanálu. Mnoho znaků božského uskutečnění se jí zjevilo.

Guru jí řekl: „Nesklízej úrodu ječmene, pokud je ještě zelený. Stále jsou ještě zasvěcení, která neznáš.“

Ješe Cchogjal cítila vůči Guruovi větší víru a oddanost než vůči Buddhovi, zazpívala: „Ó velký Rinpočhe z kraje Ódijány, větší než všichni buddhové tří časů! Prosím tě, buď milostiv a dej mi toto zázračné zasvěcení.“

Padmasambhava.

Velký Guru pak povstal do podoby mandaly Červeného Héruky. Načež se z jeho srdce, z mantry húm, začaly vyzařovat světelné paprsky spolu se znaky děsivých forem Héruky. Když se paprsky navrátily, aby se usídlily v mandale Gurua, nejzazší Héruka ukázal mystické gesto (mudrá) a pronesl: „Ra ham! Poslouchej s neochvějnou pozorností, dákiní Cchogjal, blahosklonná dívko, královno dobroty! Těš se, že můžeš vstoupit do posvátné mandaly vnitřní čistoty. Jsi-li připravena, nabídni mandalu tajné radosti. Tuto nauku však nesmíš nikdy odhalit, tím by ses dopustila převelikého hříchu.“

Cchogjal odpověděla: „Já, Cchogjal, světskou orientaci jsem spálila. Položím sebe do svobody nahoty velkého Blaha.“ Nabídla božskému Guruovi mandalu tajné radosti s promítnutím pěti drahocenných substancí a ptala se: „Hrdino velkého Blaha, inkarnace buddhovské Mysli, Guru a Pán Nekonečna! S potěšením a se zásluhou chci vstoupit do mandaly vnitřní čistoty. Budu se držet slibů, jako by na nich můj život záležel.“ Poté devíti prsty zformovala lotos s točícím se prašníkem a předváděla tanec palankýnu. Nabídla mandale těla Gurua svoji mandalu. Uprostřed této velké mandaly jako expanze toho všeho velký lotosový Héruka zaujal svými prsty gesto železného háku a kola.1 Nato zářící Vadžra Héruka nekonečného projevu vlnami svého smíchu, nadpozemským mocným aspektem a s děsivým výrazem v tváři, s okouzlujícím postojem – pravá noha zdvižena a ruce nataženy –, a s intenzivní silou svého hlasitého honosného hlasu zaplavuje Cchogjal zářícím projevem velkého Blaha. Otevřel mandalu jako žhnoucí slunce v sálající rozloze Bytí.

Cchogjal si říkala: „Cítila jsem, že jsem byla zachycena do mandaly moudrostí (pradžňá) způsobem (upája) Guruovy dovednosti. Moje čtyři kořenné čakry byly transformovány do velkých říší čtyř Héruků. Přijala jsem zasvěcení do čtyř radostí v univerzální mandale, která zářila v stovkách, tisících, milionech světelných projevů a semenných manter.

Když jsme Guru a já byli od Sebe neoddělitelní jako výsledek mohutných vln a požehnání kořenných čakér, které byly absorbovány vesmírem uprostřed čela, viděla jsem třicet dva bíle světélkujících říší. Uvnitř těchto říší plápolala radost čirého uvědomování si. V každé z dvaatřiceti říší bylo dvaatřicet Héruků v mužském i ženském aspektu a v každém z nich další statisíce. Pán a mistr všech Héruků v mužském i ženském aspektu mi laskavě vyjevil štěstí probuzení jab-jum. Emoce veškerého hněvu byla očištěna a skvrny individuálního jednání spáleny. Byla jsem podporou sedmi světů všech deseti směrů a dostalo se mi jméno Bílá Cchogjal velkého Blaha.

Podobně uvnitř čakry hrdla jsem postupně spatřila šestnáct říší žluté barvy a v nich šestnáct žlutých Héruků, v mužském i ženském aspektu. V tomto okruhu, jako předešle, byly jich další statisíce. Pán a mistr všech Héruků, nejdrahocennější Hrdina, v mužském i ženském aspektu, mi vyjevil štěstí neohraničených dobrých kvalit. Emoce tryskající z dosažení byla očištěna spolu se způsoby individuální řeči. Jak jsem viděla jednotlivé stupně cesty, byla jsem podporou dvaceti světových systémů ve všech deseti směrech. Dostalo se mi jméno Žlutá Cchogjal, šiřitelka dobrých kvalit.

Podobně v čakře srdce jsem postupně viděla osm říší modro-černé barvy a uvnitř nich osm modro-černých Héruků v mužském i ženském aspektu. V tomto okruhu, jako předešle, byly jich další statisíce. Uprostřed byl pán všech Héruků, buddha Hrdina v mužském i ženském aspektu, který mi vyjevil Svrchované štěstí mahámudry. Zvyklosti a představy vázané na jáství byly překročeny. Byla jsem podporou šestatřiceti vesmírů ve všech deseti směrech. Dostalo se mi jméno Té, jejíž požehnání osvobozuje.

Padmasambhava.

Stejnou cestou v pupeční čakře jsem postupně viděla šedesát jedna říší červené barvy. Uvnitř nich bylo šedesát jedna Héruků v mužském i ženském aspektu. Uprostřed byl pán všech těchto božstev, červený Héruka v mužském i ženském aspektu, který mi vyjevil spontánní štěstí transcendentního probuzení. Emoce zabarvené individuálním chápáním byly zničeny spolu se zvyky, které brání v otevření tří mystických bran. Viděla jsem stupně cesty úplné očisty a byla jsem podporou pro neohraničené a nekonečné vesmírné systémy ve všech deseti směrech. Dostalo se mi jméno Cchogjal nekonečného čirého uvědomování si.“

Zasvěcení trvalo sedm dní. V této době Cchogjal praktikovala čtyři principy čtyř aspektů čirého uvědomování si v mandale čtyř radostí. Objevila se u ní zkušenost božské extáze. Padmasambhava jí řekl: „Nyní se musíš ponořit do čirého uvědomování si v opačném pořadí. Když se sjednotíš s čirým uvědomováním si, nenech Sebe rozptýlit extází čtyř radostí, které ho doprovázejí. Raději je v Sobě nech po menších vlnách vystoupit. Pokud ztratíš impulz vůči osvícení, je to horší, než zabít buddhu Amitábhu. V žádném světě tě pak nikdo již nezbaví viny a upadneš do nejnižšího pekla.“ Padmasambhava ji učil, jak obrátit tok vnitřní energie a jak způsobit její výstup. Poté Cchogjal držela energii jako světelný sloup a nechala ji přirozeně vystoupit. Blaženost pramenící z podržení čirého uvědomování si, které nebylo smícháno s touhou a chtíčem, byla sjednocena se silou soustředění.

Poté Cchogjal soustředila vlnu osvícení v lotosu svého pohlavního orgánu a očistila veškerou nevědomost, první vazbu závislého vznikání. Zastavila tisíc a osm pránických toků v souvislosti s první vazbou závislého vznikání, čímž dosáhla čirého uvědomování si dvojitého obsahu a vstoupila na cestu vizí. Takto dosáhla prvního duchovního stupně a rozvinula mnoho druhů intuitivních sil. Jak soustřeďovala vlnu osvícení v tajné čakře a přeměňovala ji, očistila si síly motivace, druhou vazbu závislého vznikání. Zastavila proudy ve spojitosti s touto vazbou a tím dosáhla druhého spirituálního stupně.

Soustředěním vlny v oblasti mezi pohlavním orgánem a pupkem si očistila vědomí, třetí vazbu závislého vznikání. Zastavila proudy s tím související a dosáhla tak třetího duchovního stupně. Podobně soustředila vlnu v pupku, čímž si očistila tendenci k rozlišování a náklonnost ke jménu a formě, čtvrtou vazbu závislého vznikání. Zastavila proudy s touto vazbou související a dosáhla tak čtvrtého duchovního stupně. Očistila si mysl ve vztahu k sansářenirváně a stala se bezforemným mystickým tělem vlastní podstaty (svábhávikakája).

Soustředěním vlny osvícení v oblasti mezi pupkem a srdcem si očistila šest půd smyslového vnímání,2 pátou vazbu závislého vznikání. Zastavila toky proudů s touto vazbou související a dosáhla pátého duchovního stupně. Podobně postupovala i u srdeční čakry. Očistila se ve vjemu, v šesté vazbě a dosáhla šestého stupně. Jako ovoce očištění obyčejné mysli a speciální radosti získala dharmakáju. Podobně postupovala i s oblastí mezi srdcem a hrdlem, očistila se v cítění, v sedmé vazbě. Soustředěním vlny v čakře hrdla se očistila v dychtění po něčem vnějším a snové mysli. Získala sambhógakáju. Podobně v oblasti mezi hrdlem a čelem se očistila od omezeného chápání (dualistickou myslí), od deváté vazby závislého vznikání. I zde zastavila proudy a dosáhla devátého duchovního stupně. Podobně v centru čela si očistila vznikání, desátou vazbu. Vědomí pěti smyslových bran bylo tak očištěno a změněno v radostné čiré uvědomování si. Jako ovoce získala neměnící se nirmánakáju.

Soustředěním v oblasti mezi čelem a temenem hlavy si Cchogjal očistila zrození. Soustředěním a obrácením vlny osvícení v čakře v temeni hlavy se očistila od stáří a smrti, od dvanácté vazby závislého vznikání. Zastavila všech 21 600 pránických toků ve svém mikrokosmu a očistila tak čtyři nečistoty: mysl chtění, běžného spánku, snění a bdění, stejně jako čtyři radosti a mysl archetypů a oživování. Dosáhla tak dvanáctého duchovního stupně, buddhakáju nekonečné kvality, pro dobro všech bytostí.

Touto cestou v době šesti měsíců kompletně uskutečnila všechny tři zasvěcení. Guru Rinpočhe k ní přišel a řekl: „Ó paní Dákimá, vznešená a moudrá Sarasvatí! Jsi Vadžraváráhí, která realizovala tajné nauky!“

* * *


Padmasambhava se svými protějšky (po stranách) Ješe Cchogjal a Mandáravá.

(Volně z termy „Zlatý nektarový růženec“.)


Utíkám se pod ochranu velkého mistra Padmasambhavy. Je znám jako „Zrozený z lotosu“, přišel do pozemského světa v kraji Uddijány jako emanace všech buddhů tří časů. Je vskutku velký vidjádhara – znalec nezničitelné vševědoucnosti. Byl pozván do Tibetu králem Thisong Decän. V době, kdy zde byl hostem, já Cchogjal, sloužila jsem mu jako společnice a duchovní družka. Jednou, když přebýval v jeskyni Tidrö v kraji Šotö, byla mi ukázána, a později uskutečněna nejvnitřnější výtečná esence srdce velké dokonalosti (ňingthig dzogčhen). Přirozený stav Mysli jsem uskutečnila jako přímou zkušenost. Omámena zázrakem, já princezna z Kharčenu, ptala jsem se velkého mistra:

Jak úžasné! Všechny tři klíčové body ňingthigu jsou obsažené v esenci, přirozenosti a chápání. Je mezi nimi rozdíl, velký učiteli?

Mistr odpověděl: Je správné, že se ptáš. Všechny klíčové body jsou vskutku obsažené v esenci, přirozenosti a chápání. Pokud člověk má malý rozum, sejde z cesty. Obecně pod esencí rozumíme přirozený nedualistický stav mysli bez vztahů a vazeb. Je to tedy neustálá bdělost. Od prapůvodních časů tato bdělost věčně zůstává jako prázdná povědomost, která není výsledkem vnímání, ani jiných příčin. Mnozí si to však zaměňují s nicotou. Tito lidé nejsou osvobození od konceptuálních představ, a proto jdou nesprávnou cestou. Jsou nazýváni nihilisty. Další tvrzení, že nejsou žádní buddhové ode mě výš, nebo že není žádných cítících bytostí ode mě níž, jsou rovněž scestná. Nihilisté říkají, všechno je nicotou, že nic neexistuje. Myslet si, že všechno je nicotou, vede člověka k zanedbání všech povinností, duchovního úsilí i uctívání. Takový člověk není schopen správně vnímat svět (ani v sobě a ani kolem sebe), nemůže chápat lásku k druhým, soucit a nikdy nedosáhne bódhičittu. Takovéto jednání člověka přivede jen do vadžrového pekla a k dalším utrpením v sansáře. Milá Cchogjal, je mnoho těch, kteří o sobě prohlašují, že dosáhli nicotu, ale vpravdě je přesto málo těch, kteří pravý konečný Stav uskutečnili.

Řeknu ti nyní o přirozenosti. Přirozená zář prázdné Mysli, která je jako světlo přítomná v buddhovských tělech a moudrosti, nemá fyzickou formu s tváří a rukama, ani moudrost, která se může porovnávat; je bez atributů a omezení. Tato přirozená zář prázdna zůstává v Sobě jako svrchovaná povědomost, neoddělitelná od prázdna. Pokud jejich jednotu adept nerozpozná, upadne do dualistického vnímání. Tento nevědomý úsudek může být výsledkem toho, že člověk nedbá přímého vedení guruem a zaměstnává se pouze studiem textů. Duchovní pojmy si pak vysvětluje nemoudře a krajním způsobem, protože slova nikdy nedokážou vyjádřit skutečnou jednotu; ani dualisticky orientovaná uvažující mysl ji nedokáže chápat.

Nyní ti řeknu o chápání. Ve skutečnosti je jedno, jakým způsobem se věci kolem nás objevují a působí. Důležité je uvědomit si, že to nejsou zevní věci, protože nic vskutku není pouze zevní. Všechny objekty světa včetně všech myšlenek jsou projevem svrchované Mysli. Ve své přirozené záři prázdné povědomosti se nacházejí v prázdné Mysli. Pokud to člověk nechápe, nikdy neuskuteční pravou podstatu Mysli. Domnívá se, že jeho skutky, řeči a představy jsou nezávislé. Takovéto nesprávné nahlížení uvězní člověka do pavučiny vlastních představ a brání mu postoupit dál na duchovní stezce. Mnozí si říkají, že jsou osvobozeni od myšlenek, přesto je jen málo těch, kteří znají klíčové body, jejichž pomocí se dá od povstání myšlenek osvobodit.

Cchogjal se ptala dál:

Je známo, že je nemožné, abychom tyto tři body vynechali při své sebeanalýze. Otázkou je, jakým způsobem je máme transformovat.

Mistr odpověděl: Prázdná esence tvé Mysli není tvořena nikým a ničím. Je bez příčiny a podmínek, je ve všem a všudypřítomná. Nesnaž se měnit neměnitelné! Nech svou Mysl spočívat v Sobě tak, jak je. Tímto způsobem se osvobodíš od utrpení a dualismu a probudíš se do původní čistoty Bytí. Podobně i tvoje povědomá přirozenost je od počátku časů původní a spontánní a neoddělitelná od prázdna. Její vyjádření, tedy chápání čehokoliv, co povstane, nemá vlastní konkrétní existenci. Uvědom si, že všechny tyto tři aspekty Mysli tvoří nedílnou jednotu. Takto se sjednotíš s buddhovskými těly.

Obecný názor následovníků dharmy je, že prázdno se nachází za omezenými principy. Ale pro adepta ňingthigu je prázdno přímou a neustálou přítomností. Pokud jsi dosáhla skutečného konečného uskutečnění, prázdno a jeho zkušenost v neustálé přítomnosti jsou od sebe neodlučitelné. Jakmile máš správný duchovní názor, je zapotřebí, aby ses uchýlila do samoty, kde se můžeš cvičit bez rušivých efektů. Nejlepší je nějaká jeskyně v horách nebo poustevna. Nedobré místo vskutku může způsobit, že ve spiritualitě nepokročíš a budeš stagnovat, nebo budeš přitahována vnějším světem. Jsou tajná cvičení, která musíš cvičit v naprosté izolaci. Cchogjal, chceš-li v duchovním pokroku postoupit, konej podle mých rad.

Vždy následuj guruovy instrukce. Když toto zanedbáš a raději budeš prožívat průběžně vznikající pocity blaženosti těla a mysli, znovuzrodíš se jako bohyně nebo člověk v říši touhy. Pokud se těmto prožitkům klaníš v mysli, která ve skutečnosti je osvobozena od myšlenek, znovuzrodíš se jako bohyně v říši formy. Pokud jsi uchvácena stavem nemyšlení a čistotou, znovuzrodíš se jako bohyně v sídle čistých. Pokud jsi přitahována blaženými stavy a nekonceptuální zkušeností, znovuzrodíš se v říši touhy. Pokud jsi přitahována prázdnotou a nekonkrétností, znovuzrodíš se jako bohyně v říši bezforemna. Přetrhneš-li však tok vnímání smyslových objektů, zabloudíš ve sféře nekonečného prostoru. Pokud přetrhneš vjemy jako v hlubokém spánku, zabloudíš ve sféře „nic dál“. Pokud rozpustíš samotné objekty, přičemž je povědomost stále prázdná, zabloudíš ve sféře nekonečného vědomí. Pokud si stále necháváš pro sebe trošku blaženosti, ačkoliv již není nic k vnímání, zabloudíš ve sféře „ani přítomné ani nepřítomné“. Cchogjal, vezmi si má slova k srdci.

Co se týká úspěchů v meditaci: Mnohdy se stává, že po prvním úspěchu a vnoru obyčejné meditace se člověk domnívá, že dosáhl nejvyššího stupně. Začne být na sebe pyšný a myslí si, že již dále nepotřebuje ani meditovat, že již zná vše. Toto poblouznění je velkou překážkou na cestě ke konečnému cíli.




Padmasambhavovo učení králi Thisong Decän

(Volně z termy „Rady králi Thisong Decän“.)


Guru Padmasambhava řekl: „Osvobozen od vlivu čtyř živlů, za životem i smrtí, záříš soucitem k dobročinnosti cítících bytostí. Tvá mysl věčně přebývá ve vnitřní přirozenosti Řádu. Musíš vědět, že ze všeho nejdůležitější je guru, guru je důležitější než tisíce buddhů tohoto věku. Protože i tisíce buddhů dosáhlo dokonalosti jen a jen milostí přímého vedení gurua. Před tím, kdy nebylo žádného gurua, nebylo nic takového jako buddhové. Také se říká, že guru je Buddha sám, mistr dharmy. Proto je mistr i sanghou, společností hledajících. Je proto kořenem trojnásobného klenotu. Opustiv veškeré vnější uctívání cvič se v oddanosti ke guruovi. Budeš-li mu sloužit, dosáhneš vytouženého cíle.“

Thisong Decän (Thrisong Detsen). Kolem výjevy s Padmasambhavovou.

Thisong Decän se nato zeptal Padmasambhavy:

Vznešený učiteli! Když se snažíme dosáhnout dokonalého Cíle, nejprve musíme mít touhu po osvobození. Jaký je správný pohled na osvobození?

Padmasambhava mu odpověděl: „Jádro všech náhledů je bódhičitta, božská esence probuzené Mysli. Všechny miliardy vesmírů, všichni tathágatové všech deseti světových stran a všechny bytosti tří světů jsou této věčné podstaty; jsou obsaženi v bódhičittě. Můžeš se ptát, jaký je rozdíl mezi buddhy a cítícími bytostmi? Substance probuzeného stavu buddhy je přítomna všude, i v tobě, králi, ale ty to nepoznáváš. Tato nevědomost vede bytosti do šesti rozličných proudů existence. Můžeš se dále ptát, jaká je cesta ven z tohoto utrpení a jak uskutečnit posvátnou esenci neměnící se Mysli? Proto potřebuješ osobní instrukce gurua, který odstraní tvoji slepotu. Nehledej tuto Mysl zevně, ale uvnitř. Nehledej ji tam, kde uvažuješ o externích záležitostech, kdy postřehuješ předměty zkušenosti. Nech, ať uvažující mysl hledá sama Sebe. Hledej důkaz o pravé přirozenosti Mysli.

Ptej se sám sebe, odkud že myšlenky pramení? A právě nyní kde jsou? A posléze kam odcházejí? Pokud tvá mysl se dívá sama do Sebe, nenachází zde žádné místo, odkud by pramenila, kde by byla a kam by odcházela. Mysl nemá vlastnost vidění, nedívá se nikam. Je poznána jako velká původní bdělost bez středu a hranic, všudypřítomná a všeudržující, svobodná a prázdná. Tato původní bdělost je vlastní podstaty a existuje sama v Sobě. Nevytváří se v čase, nýbrž je přítomna v tobě od počátku všeho. Jako slunce, je bez temnoty a nevědomosti. Jako lotosový květ, je bez poskvrny a nedokonalostí. Jako zlato, září a nemění se. Jako oceán, je bez pohybu a leží rozprostřena, kam jen oko dohlédne. Jako řeka, je neustále proudící. Jako hora Méru, je vznešená a pevně stojí uprostřed všeho. Pokud to takto uskutečníš, pochopíš, co znamená mít správný pohled na osvícení.“

Král se ho dále ptal:

A co znamená zkušenost meditace?

Guru odpověděl: „Poslouchej, králi! Zkušenost meditace znamená opustit svou dualisticky uvažující mysl. Nech svou mysl spočinout v přirozeném, svobodném a neuvězněném stavu. Pokud se svými myšlenkami nedotýkáš vnějších předmětů, ani se nesoustřeďuješ dovnitř, zůstáváš osvobozen od konkrétností. V tomto svobodném a čistém stavu se nachází tvoje vnitřní přirozenost. Proto nech svoji mysl bez pohybu, podobně jako plamen máslové lampy, který není zmítán větrem. Uvnitř tohoto stavu mohou vyvstat určité zkušenosti. Tvoje vědomí může přetékat nebo se zastavit, může zažít blažené a zářící stavy, které jsou osvobozeny od představ, nebo se může cítit zakalené a bez pevného bodu, na kterém by spočinulo, ale také se může nacházet zcela mimo tento světový systém. Pokud se tyto zkušenosti odehrávají, nevěnuj jim pozornost; jsou to pouze přechodné zkušenosti. Neprožívej tyto stavy a nech je tak, jak jsou. Toto se nazývá zkušeností z meditací.“

Padmasambhava.

A co následuje potom?

„Nepřetržitá meditace bez odvrácení pozornosti, i když není nic konkrétního, nad čím by člověk meditoval. Jako zastavený proud vody v řece, toto poznání je přítomné všude, při chůzi, při sezení nebo v kterémkoliv pohybu. Poté obejmeš všechno, co vnímáš pěti smyslovými orgány, a poznáváš v nich Sebe jako neměnícího se. Nepocítíš k věcem žádný karmický vztah, žádné dualistické city, ale ani omezenou radost z krásy. Nic nepřijímáš a nic neodmítáš. Necháš věci tak, jak jsou, nezasahuješ. Tím dosáhneš meditace bez odvrácení pozornosti.“

Jak překonat nebezpečný průsmyk milionů představ?

„Když v meditaci povstanou armády myšlenek, nech je být, nepoutej se k nim, neměj k nim vztah a nech je z hlavy odejít tak, jak přišly. Skutečná Mysl neobsahuje žádné konkrétnosti, sama v Sobě je prázdná bez předmětů dění světa. Podobně jako se oblak na nebi objeví a poté zmizí, i myšlenky se v mysli objeví a poté zmizí. Ve skutečnosti konceptuální myšlení je vnitřní dharma, poznat to však není jednoduché. Překonat nebezpečný průsmyk představ znamená, že když se mysl pohybuje směrem k představám a úvahám, změníš svou pozornost k mysli samotné a odvrátíš se od pohybu myšlenek. Podobně jako zloděj, který vstoupí do zcela prázdného domu, nic neuloupí, tak ani myšlenky nemohou zaměstnat svou činností zcela prázdnou mysl. Toto se nazývá překonáním nebezpečného průsmyku milionů představ.“

A co znamená získat si jistotu?

„Máš duchovní jistotu, když rozpoznáš vlastní mysl jako probuzenou Mysl. Jistotou je, když víš, že všechny projevy a jevy světa jsou jako magická hra v Mysli. Jistotou je, že víš, že plod duchovního úsilí se nachází v přítomnosti, je v tobě, a nikde jinde není k vidění. Jistoty získáš, když pochopíš, že tvůj guru je Buddha sám. Velekráli! Přesto že ses narodil v těle vznešeného monarchy, tvůj život je pomíjející jako bublina ve vodě. Tvoje království, pozemky, moc a sláva zaniknou jako duha na nebi. I když máš manželku, sluhy a příbuzné, které máš rád, stejně v okamžiku smrti je musíš opustit. Přesto že nad Tibetem kraluješ s láskou a mírem, pokud nenastoupíš na cestu vnitřní dharmy, řídíš sebe do záhuby.“




Padmasambhavovy písně

(Výběr moudrostí z termy „Písně k 25 žákům“.)


Tvoje Mysl je vpravdě přirozená, nemyslící,

a existuje ve spontánní přítomnosti.

Proto zůstaň nezměněn uvnitř ne-meditace.

Všechno, co se objeví a existuje, sansáranirvána,

vychází z tvé Mysli.

Mysl nikdy neuchopíš myšlenkami,

je bez středu a konce.

Tvoje Mysl z ničeho nepovstává,

je bez jáství a ega.

Tvoje Mysl nebyla stvořena,

není výsledkem žádné příčiny

a také nebude nikdy zničena.

Probuzená Mysl osvícení není výsledkem meditace!

O Mysli samotné nemůžeš uvažovat,

nemůžeš ji ani zkoumat.


Nachází se za bytím i nebytím.

Nech svou pozornost svobodně být,

bez poznávajícího i bez poznatelného.

Nepoutej se soustředěním, uvolni se bez touhy.

Zůstaň ve stavu povědomosti, bez jáství či subjektu.


Pozlacená bronzová socha Padmasambhavy v ňingmapovském klášteře Namdroling v jižní Indii, Bylakuppe (Kushalnagar). V soše jsou ukryty relikvie a další posvátné předměty. Foto Rasa Ravi, 2007.


1. Železný hák se používá k ochočení a vedení slonů. Symbolicky tato mudrá znamená božské vedení a záchytný bod v personifikaci učitele. Učitel do nás ten hák zabodne a vede nás k osvícení. Kolo je symbolem věčnosti, ale i dharmy. Tímto gestem bylo ukázáno, že Héruka je ztělesnění jak dharmy, tak i přímé nauky a gurua.

2. V buddhismu je šestým smyslem uvažující mysl.

 


obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/I