SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury



Práce studentů českých a slovenských univerzit: 2009

Bakalářské, diplomové a disertační práce s tematikou kultury, filozofie a náboženství
jižní a jihovýchodní Asie s preferencí indických nauk – včetně jejich adaptace v Česku
Odkazy na stránku s PDF. Abecední seznam dle roku publikace.



Adamík, Marek: Komunikace a vlivy nových náboženských hnutí v ČR Tato diplomová práce se zaměřuje na komunikaci nových náboženských hnutí v České republice vycházející z východní nábožensko-filozofické tradice – hinduismu a buddhismu. Snaží se odpovědět na otázku, zda a do jaké míry se na jejich rostoucí popularitě podílí komunikace s okolním světem. Teoretická část vymezuje postavení nových náboženství v českých kulturních podmínkách a jejich vztah k marketingu a marketingové komunikaci. Představuje nejčastěji užívané techniky manipulace pro oslovování potenciálních příznivců. Praktická část charakterizuje s využitím nástrojů marketingového mixu činnost vybraných náboženských hnutí a snaží se proniknout do jejich komunikačního potenciálu směrem k příznivcům a široké veřejnosti. Zahrnuje mediální obraz, který o organizacích vytváří tištěná periodika.

Burešová, Štěpánka: Vliv migrace na společenství Badagů Bakalářská práce sleduje fenomén migrace u společenství Badagů, kteří pocházejí z oblasti Nílgir v jihoindickém státě Tamilnádu. V současnosti dochází k odchodu mnohých Badagů do měst či zahraničí za lepší pracovní příležitostí. Tento typ migrace ovlivňuje život všech členů společenství. V práci je nejprve představena oblast Nílgir a tamější obyvatelé, s důrazem na společenství Badagů. Následně jsou nastíněna teoretická sociologická a antropologická východiska pro studium migrací a jevů, které s nimi souvisejí (industrializace a urbanizace, globalizace, problém identity a kulturní změny). Tyto jevy jsou dány do souvislosti s historickým vývojem Nílgir a proměnou života Badagů. V závěru práce jsou předestřena možná témata budoucího etnografického terénního výzkumu zaměřeného na migraci a její vliv na materiální kulturu Badagů.

Duda, Petr: Symbolika květin v hinduistickém rituálu Rostliny, a především květy, nacházejí v rámci hinduistického rituálu poměrně široké uplatnění a propracovaný systém pravidel týkajících se vhodnosti a nevhodnosti jednotlivých květů pro konkrétní bohy nabízí zajímavý předmět bádání v oblasti symboliky rituálu. Tato diplomová práce, věnovaná využití rostlin v hinduistickém rituálu pūjā s ohledem na jejich možné symbolické funkce úvodem shrnuje dosavadní poznatky o původu uctívání božstev v Indii. Počátky této praxe je třeba hledat v posledních staletích období bráhmanismu v oblasti tradice domácího védského rituálu, jehož některé prvky rituál pūjā dosud obsahuje. Po shrnutí základních podobností a rozdílů mezi chrámovou a domácí verzí studovaného rituálu pūjā se práce nadále věnuje pouze jeho jednodušší domácí verzi. Porovnání několika primárních pramenů ukázalo, že struktura jednotlivých úkonů během obřadu je pevná a pro všechna božstva totožná a verze rituálů pro jednotlivá božstva se liší především na úrovni pronášených manter. Určitá specifika lze však najít též u používaných obětin a nejrozsáhlejší pokyny ohledně vhodných a nevhodných obětin nalezneme právě u květů. Analýza více než čtyřiceti takovýchto pasáží ukazuje, že kromě skupiny květů, které lze používat k uctívání božstev obecně, existuje ještě několik „oblíbených“ a „neoblíbených“ květů jednotlivých božstev, což je obzvláště patrné v případě hinduistických bohů Višnua a Šivy. V některých případech zatím zůstávají důvody takového výběru skryty, v jiných se zřejmě podařilo nalézt pravděpodobné důvody používání konkrétní květiny pro konkrétního boha. Dosavadní výsledky práce naznačují, že systém použití květů při uctívání hinduistických božstev v poměrně značné míře využívá různé vlastnosti květů k zesílení symboliky celého rituálu, přičemž nelze vyloučit, že k tomu využívá i postupy, které známe z klasické sanskrtské literatury.

Galovičová, Anna: Študia aplikácia jogy v dennom živote pre duševný rozvoj človeka Predkládaná rigorózna práca je pokusom prebádať vývoj tradičnej jogy v našom regióne v dnešnej dobe konzumného štýlu života a jej využitie pre duševný vývoj človeka. Pre tento účel je vytvorený model tradičného štruktúrovaného učenia, postavený na nedualitnom fundamente sveta. V empirickej časti predstavuje psychologickú mapujúcu sondu vplyvu praktického osvojenia si tradičnej jogy na integritu JA cvičencov, na dlhodobé väzby, potrebné pre vývoj ľudských vzťahov a rast. Pozitívne účinky jogy sú viditeľné na telesnom, duševnom, sociálnom a duchovnom zdraví. Psychosociálny výskum respondentov vo vzťahu k multikultúrnemu prostrediu, v ktorom sa jogové semináre realizujú, pomáha chápať paradigmu tradičnej jogy „jeden svet – jedna spoločnosť“, poukazuje, že tradičná joga prispieva k sebaúcte, k prekonaniu predsudkov, predsudočných postojov. Aj jogou získané sebauvedomenie a sebadisciplína hrajú dôležitú rolu v každodennom živote. Joga môže byť pomocou pri riešení pálčivých problémov modernej multikultúrnej spoločnosti, ako aj zdravotnej reformy. V tejto časti sú uvedené aj výsledky praktickej aplikácii Hospital joga modelu v detskej liečebni Zelený strom v Piešťanoch.

Hadvigová, Helena: Manuov zákonník a dharmašástry Hlavným cieľom mojej bakalárskej práce bol bližší pohľad na Manuov zákonník so zámerom zoznámiť čitateľa s týmto pre Indov veľmi významným dielom a zdôvodniť jeho dôležitosť napriek rôznym sporným miestam a nezrovnalostiam, ktoré sa v ňom nachádzajú. V závislosti na Manuov zákonník som stručne popísala všeobecné diela zaoberajúce sa chovaním a jednaním príslušníkov hinduistickej spoločnosti dharmašástry a takisto sútrovú literatúru, ktorá predchádzala ich vzniku. Manuov zákonník som čerpala z dvoch anglických prekladov, ktoré boli odlišné, a preto som sa snažila zobrať si z oboch to, čo bolo pre mňa najzrozumiteľnejšie. Niekedy nebolo vôbec jednoduché poskladať obsah jednotlivých kapitol. Príklady, ktoré uvádzam, som prekladala tak, aby boli zrozumiteľné pre každého. Vyberala som tie, ktoré sa mi zdali najvýstižnejšie pre ich zaradenie na to ktoré miesto v texte, ktoré som chcela podčiarknuť. Pri čítaní Manuovho zákonníka som sa často pozastavovala nad krutosťami niektorých trestov, ktoré som si nevedela, a vlastne ani nechcela, predstaviť. Verím však tomu, že Manu i ostatní autori, ktorí prispeli do tohto zákonníka vedeli, čo robia. Rátali so všetkými situáciami, ktoré by mohli nastať. Na všetko existuje nejaké pravidlo, a za jeho porušenie musí nasledovať trest. No nemyslím si, že všetky opísané tresty boli aj skutočne prevádzané. Ako som uviedla aj vo svojej práci, Manuov zákonník je dielo o tom, ako by to malo byť v ideálnom živote, a nie o tom, ako je to v živote skutočnom.

Jakš, Daniel: Včlenění tibetského buddhismu do každodenního života v ČR na příkladu Komunity dzogčhen Cílem mé bakalářské práce je popis přijímání jiných kulturních vlivů do života praktikujících dzogčhenového učení. Zájmem jsou samotné motivy k přijímání jak filosofických, tak i zcela praktických vlivů do života praktikujícího. K tomuto účelu je v práci popsána samotná komunita, která představuje skupinu praktikujících, ale také analyzované polostrukturované rozhovory s praktikujícími, které nám dávají nahlédnout do subjektivní situace jedince. V případě rozhovorů je nutné brát v potaz reflexi životního příběhu respondenta. V práci sleduji reflexi života v komunitě a praktikujících dzogčhenu, členů komunity. U praktikujících můžeme vysledovat jejich postoje k vnější společnosti, známým, rodině, jejich preference v trávení volného času, volbě partnera, výběru zaměstnání a další situace.

Kantorová, Michaela: Charakter božství v neohinduismu (na příkladu hnutí Haré Kršna) Práce se zabývá charakteristikou pojetí božství v neohinduismu. První část popisuje obecný úvod do hinduismu. Je nastíněn jeho vznik, vývoj, základní literatura a popis božstev. Další část je věnována postavě Boha Višnua, jsou popsána jeho vtělení, z nichž nejdůležitější představuje avatár Kršna. Tuto kapitolu uzavírá bhaktické hnutí, představující višnuistickou oddanost. Poté je charakterizován život bengálského reformátora Šrí Čaitanji a přínos jeho učení. Následně práce popisuje vznik organizace ISKCON, její strukturu a základní charakteristiky. Poslední část je pak věnována organizaci ISKCON, působící v České republice po roce 1989. Je popsán vznik a vývoj organizace a základní náplň jejího učení.

Klajban, Michal: Bámijánští Buddhové Diplomová práce se zabývá dvěma obřími sochami stojících Buddhů, které se nacházely v oblasti Bámijánu v dnešním Afghánistánu. Oblast Bámijánu byla v době starověku jednou z hlavních oblastí, kde docházelo ke střetávání kultur Východu a Západu. V nedaleké Gandháře vznikl zvláštní umělecký sloh zvaný gandhárský, ve kterém byly obě sochy mezi 2.–6. stoletím postaveny. Počátkem 7. století Bámiján navštívil čínský poutník Süan-cang, který o sochách zanechal první dochovanou zprávu. O pozdějším vývoji soch se toho moc neví, mezi prvními Zápaďany, kteří bámijánské údolí navštívili, byli William Moorcroft a George Trebeck, počátkem 20. století sochy navštívil český cestovatel Josef Aul. Sochy byly zničeny v roce 2001 Tálibánem.

Konečná, Šárka: Koloniální interpretace bohyně Kálí Práce je zaměřena na období britské koloniální nadvlády v Indii především v 19. a na počátku 20. století. Hlouběji se zabývám především orientalistickými a misionářskými interpretacemi Kálí. Zajímají mě sociální podmíněnosti zkoumaných autorů a vliv těchto podmíněností na jejich práci. Na začátku představuji bohyni Kálí. Zmiňuji některá mytologická díla, ve kterých Kálí figuruje, protože zkoumaní orientalisté a misionáři mnoho z těchto textů znali. Poté se snažím ukázat postoj Britů k Indii a jejímu obyvatelstvu. Zabývám se také pohledem Britů na hinduismus. V neposlední řadě se také věnuji britskému diskurzu sexuality v 19. století, který také formoval morální pozadí autorů. Nejvíce se zajímám o dva aspekty Kálí, které byly pro misionáře a orientalisty nejvíce zajímavé. To znamená násilná a sexuální stránka Kálí. Na konci se zaměřím na pramennou literaturu, kde jsou o Kálí zmínky, psanou orientalisty a misionáři. Domnívám se, že jejich interpretace Kálí byly ovlivněny jejich pravidly morálky, jejich postojem k indickému obyvatelstvu, kultuře a náboženství. Jejich sociální podmíněnosti hrály dle mého názoru významnou roli při utváření jejich představ o Kálí. Analyzuji práci Maxe Friedricha Müllera, Johna Campbella Omana a misionáře Williama Warda a Alexandera Duffa. Hlavním cílem práce je pokus o odhalení vlivu sociálních podmíněností v Západních interpretacích Kálí, zvláště u orientalistů a misionářů. Dále pak najít to, co hrálo důležitou roli ve formování jejich představ o Kálí a analyzovat případné rozdíly mezi orientalistickými a misionářskými interpretacemi Kálí.

Kopecká, Tina Živa: Hinduismus jako religionistický koncept Proces, ve kterém se hinduismus stal, podobně jako ostatní „velké náboženské systémy“, objektem studia kultury v optice západních vědeckých přístupů, je v posledních letech často označen za typický příklad invence náboženství – vytvoření abstraktního konstruktu, který měl representovat konkrétní kulturní – totiž „náboženskou“ tradici Indie. V akademické diskusi posledních cca tří dekád zaznívá, že snahy drtivé většiny vědců 19. a 20. století o interpretaci kulturně religiózní reality Indie, jež se zasloužili o dosavadní percepci náboženských tradic shrnutých pod pojem hinduismus, se minuly svým záměrem, a ‚tradiční‘ teorie se s praxí zásadním způsobem rozchází. V tomto případě teorie náboženství Indie s realitou náboženské praxe.

Kučerová,Veronika: Satjapír v Kabi Karnových textech Práce se zabývá tématem pírských kultů, tedy kultů súfíjských světců, s důrazem na postavu Satjapíra. Poukazuje především na to, jak se tento fenomén projevoval v bengálském prostředí, kde se tito světci významně podíleli na šíření islámu. Historičtí i legendární pírové v Bengálsku částečně splývali s kulty místních ochranných božstev. Příkladem splývání obou tradic je božstvo Satjapír. V práci se zaměříme na jeho oslavné texty, tzv. pály, jejichž autorem měl být básník Kabi Karna. Texty se pokusím charakterizovat nejen po stránce náboženské, ale i literární a kulturní. První část práce shrnuje dostupnou sekundární literaturu k tématu. Zbylé dvě části vycházejí ze studia bengálských textů obsažených v knize B. Pándy Pālās of Śrī Kavi Karṇa. Na závěr práce je zařazen úplný český překlad jednoho z textů.

Málková, Žaneta: Pojetí bódhisattvy v théravádovém buddhismu Práce se zabývá postavou bódhisattvy a proměnami jejího chápání v rámci théravádového buddhismu. Pojem „bódhisattva“ je obvykle spíše spojován s mahájánovým směrem buddhismu; méně už je známo, že i théraváda obsahuje rozpracovanou nauku o cestě bódhisattvy. Práce sleduje vývoj této nauky v textech pálijského kánonu, komentářích, podkomentářích a pozdější nekanonické literatuře. V první kapitole jsou vysvětleny některé základní pojmy a stanoveno východisko celé práce, jímž je kritika théravádového učení ze strany mahájánových buddhistů, kteří se zpravidla domnívají, že v théravádě nehraje ideál bódhisattvy podstatnou roli. Ve dvou dalších kapitolách je nastíněn vývoj konceptu bódhisattvy v pálijském kánonu. Čtvrtá kapitola se zabývá rozpracováním postavy bódhisattvy v pálijských komentářích a podkomentářích a pozdější nekanonické literatuře. Také se snaží zodpovědět otázku, zda se pojetí bódhisattvy v théravádě měnilo v reakci na učení mahájány. Zároveň je zde zkoumáno, jak podstatnou roli hrál ideál bódhisattvy pro některé théravádové buddhisty, kteří přijali bódhisattvovský slib. V závěru poslední kapitoly je přehodnocena úloha bódhisattvy v rámci théravádového buddhismu.

Markovičová, Gabriela: Flóra Atharvavédu Určenie daných lexémov a ich botanická klasifikácia je dôležitým základom, ktorý nám otvára priestor k štúdiu mnohých zaujímavých tém. Z charakteristiky a účelu použitia jednotlivých rastlín, ktoré v texte Atharvavédy nachádzame sa dozvedáme mnoho o úrovni znalostí spoločnosti danej doby jak botanickej, tak lekárskej. Ale tiež o spôsobe vnímania, prístupe a zachádzaní s danou rastlinou ako so samotnou inteligenciou. Do akej miery dokázali poznať jej kvality a účinky tak, ako ich poznáme my dnes, môže byť predmetom ďalšieho skúmania. Pasáže Atharvavédy, ktorými sa táto práca zaoberá nevypovedajú veľa o spôsobe používania daných rastlín. Tieto pasáže sa pravdepodobne recitovali u samotných obradov a zaklínadiel, a tak je potreba štúdia ďalších textov aby sme sa dozvedely viac o technike ich používania (napr. orálne, alebo sa používali ako kadidlo, obklady apod.).

Mikos, Rachel: Cyklus příběhů Kouzelné mrtvoly v komparatistickém pohledu Hlavním cílem této práce je přinést srovnávací pohled na cyklus příběhů-legend Vétálapaňčavinšati neboli Kouzelná mrtvola v rozličných jazykových verzích v prostředí buddhistické Asie, konkrétně v původním jazyce sanskrtu a v překladech do tibetštiny a mongolštiny. V úvodu práce se zabývám synopsí každého příběhu, dále následuje analýza příběhů na základě strukturálního rozboru v každé jazykové verzi. Chci zkoumat, jak se původní příběh změnil při přenesení a zprostředkování z jedné kulturní oblasti do druhé.

Mynarčíková, Sylvie: Šestnáct arhatů v tibetském buddhismu Práce se zabývá studiem souboru tibetské ikonografie nazývané šestnáct či osmnáct arhatů. Tento soubor má významnou úlohu ve votivním životě praktikujících tibetských a velmi často i čínských buddhistů. Práce dále zkoumá jeho vývoj a zasazení v tibetském, a potažmo i čínském, buddhismu.

Mynářová, Petra: Dzogčhen v České republice Ve své práci jsem se pokusila o zmapování podoby dzogčhenu na Západě, především v České republice. Přestože se na Západ tato nauka z Tibetu dostala teprve v šedesátých letech 20. stol., do dnešní doby si zde dokázala vytvořit poměrně rozsáhlou základnu svých členů, kteří tvoří Komunitu dzogčhenu. Ač je dzogčhen na Západě Čhögjal Namkhai Norbuem vyučován tradičně, rozdíly mezi západním a východním podáním a vnímáním nauky, jsou zde značné, například co se týče samotného předání nauky. Komunita dzogčhenu v České republice vznikla v roce 2001, z původního centra vzniku z Prahy se rozšířila do různých částí republiky. Jelikož jsem měla možnost být nejvíce v kontaktu se členem z brněnské komunity dzogčhenu, zaměřila jsem se proto především na ni.

Olivová, Lucie: Počátky buddhismu v Tibetu a jeho zápas s lokálními božstvy Práce se snaží popsat počátky buddhismu v Tibetu a jaký vliv ně nich měli „náboženští králové“. Zabývá se hlavně obdobím 7. a 9. století našeho letopočtu. Buddhismus byl přinesen z Indie a snažil se nahradit stávající náboženský systém, tzv. „bezejmenné“ náboženství. Což se nepovedlo beze zbytku, jelikož toto „bezejmenné“ přetrvává v Tibetu dodnes ve formě lidové religiozity. Další překážkou pro zavedení buddhismu bylo náboženství bön. Práce se také snaží ukázat posun ve vnímání Tibetu a tibetského buddhismu v česky dostupné literatuře „západních“ autorů. Někteří nejprve viděli Tibet jako zemi primitivů, která potřebuje pomoc od „vyspělejších“ zemí. V průběhu jednoho století se pohled změnil a přimkl se spíše k Tibetu jako mystické zemi se svébytnou, nikoli však zaostalou kulturou.

Páclová, Jana: Náboženské aspekty ve starotamilské poezii Tato práce je zaměřena na náboženské prvky, které se objevují v sangamové poezii, a jejich následné proměny v dalším období. Ilustruje, jak byla literatura a s ní i náboženství ovlivněno bráhmany a jakých změn se náboženství dočkalo po zesílení jejich vlivu. Práce je rozdělena do dvou hlavních oddílů, z nichž první tvoří literatura a náboženství klasického období a přechází se k druhému, který popisuje literaturu a náboženství v období postklasickém. Dělícím prvkem mezi oddíly je kapitola o procesu arjanizace. V poslední kapitole je lehce nastíněn přechod k dalšímu období – k období bhakti. Práce byla vypracována především na základě sekundárních pramenů, nicméně především v druhé části je důležitá práce s překladem eposu Silappadigáram.

Podhorská, Kateřina: Ašramy na území České republiky – rozmach nebo boj o přežití? Bakalářská práce pojednává o ašramech na území České republiky a definuje je jako duchovní centra, která mají kořeny v hinduistickém nábožensko-sociálním systému. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, jehož hlavními zdroji dat jsou polostrukturované rozhovory. První část práce přináší přehled sociologických pohledů na náboženství a věnuje se postavení náboženství v současné západní a české společnosti. Druhá část práce se pak věnuje popisu ašramů, které fungují jako místa pro fyzický a mentální odpočinek a nabízejí vhodné podmínky k práci na duchovním rozvoji jedince. Činnost ašramů je zaštítěna neziskovými organizacemi a u jejich zrodu stojí osobnost gurua reprezentující hinduistický, jogínský či buddhistický přístup ke světu. Práce se též věnuje nalézání všem ašramům společných charakteristik a zkoumá také důvod existence ašramů na území České republiky. Tím je snaha nabídnout alternativu ke způsobu života moderní společnosti. Práce také usiluje o nalezení všem ašramům společné vývojové trajektorie a zkoumá, zda tato centra mají tendence expandovat a programově šířit ideje nauk, které reprezentují, nebo zda na území České republiky „jen“ existují bez expanzivních záměrů.

Ronovský, Vít: Světová náboženství z pohledu Buddhismu Diamantové cesty Dánský učitel tibetského buddhismu lama Ole Nydahl je vůdčí postavou celosvětového společenství Buddhismu Diamantové cesty linie Karma Kagjü na Západě a kontroverzní osobností především vzhledem k jeho nevybíravým kritikám na adresu islámu, ale také jiných světových náboženství. Cílem této práce je částečné zmapování a uchopení pohledů na světová náboženství z perspektivy členů náboženské společnosti Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü v České republice. Tématem první a druhé kapitoly je původ této linie v kontextu vadžrajány a rozvoj Buddhismu Diamantové cesty v ČR. Třetí a čtvrtá kapitola je věnována sebepochopení této náboženské společnosti a jejímu vztahu jiným směrům buddhismu a ostatním světovým náboženstvím (indické tradice, židovství, křesťanství, islám). Poslední kapitola pak nahlíží na tendence k negativnímu sebevymezování skupiny v souvislosti s konstrukcí osobní náboženské identity členů. Pokouší se také analyzovat hlubší příčiny těchto tendencí a funkce negativního sebedefinování pro sociální organismus tohoto nového náboženského hnutí.

Sedláčková, Helena: Náboženství jižní a východní Asie jako inspirace environmentálního myšlení Diplomová práce se soustřeďuje na vybrané náboženské systémy jižní a východní Asie (konkrétně hinduismus, buddhismus a taoismus), jejichž poselství představuje významný prvek při hledání environmentální etiky. Na konkrétních problémových oblastech (povaze božství, mýtu o stvoření, pojetí přírody a člověka, reflexi zla a spásy, a etických principech vedoucích k usmíření člověka s přírodou) se snaží poukázat na svébytné vztahování se ke světu příznačné pro „východní myšlení“. V protikladu k nim je postaveno křesťanství, jako východisko naší západní tradice. Je v něm poukázáno na problematické body vedoucí k neoprávněnému povýšení člověka nad přírodu, ale i na principy, které mohou přispět k našemu přehodnocení vztahu k přírodě. Diplomová práce se snaží nalézt inspirace, které nás mohou vést k harmonickému soužití s přírodou a navrhnout vstřícnější environmentální etiku, která by přijímala globální zodpovědnost za životní prostředí.

Šedová, Iveta: Rozpory uvnitř hnutí Haré Krišna Tato práce je věnována vnitřním rozporům hnutí Haré Krišna se zvláštním zřetelem na tuto situaci v Brně. V první části práce je nastíněna historie a vývoj hnutí Haré Krišna ve světě i v České republice. Stěžejní část práce pojednává o vnitřních rozporech v hnutí, věnuje se otázce nástupnictví a zasvěcování nových žáků, což je právě bod, z nějž vychází uvedené rozkoly v hnutí. Poslední část práce se zaměřuje zejména na organizace Haré Krišna, které fungují v Brně. Závěrem jsou shrnuty všechny získané poznatky, které se týkají zejména otázky nástupnictví v hnutí Haré Krišna, ale i názorových postojů organizací k sobě navzájem a možnostem dalšího vývoje, který lze očekávat.

Štolcová, Jindra: Nauka o těle ve višnuistické sahadžiji. Interpretace textu Amrta-ratnávalí Práce pojednává o višnuistické sahadžiji, bengálském náboženském směru, který máme poprvé doložen nedlouho po vystoupení světce Čaitanji (1486–1533), významného reformátora bengálského višnuismu. Sahadžijá se rovněž hlásí k odkazu tohoto světce, nespadá však do gaudíjského višnuismu, jak se posléze začal tento reformovaný proud nazývat, ale tvoří k němu paralelní hetero-praktickou tradici, která navazuje na tantrické kulty a zaměřuje se na práci s tělem za pomoci sexo-jógických praktik. První část práce je úvodem do dějin a prostředí sahadžije, druhá a třetí část pak podává výklad textu Amrta-ratnávalí, který může být považován za kompendium sahadžijovské déha-tattvy neboli nauky o těle. V příloze je uveden též překlad tohoto spisu i s jeho bengálským originálem přepsaným do latinky.

Taimr, Martin: Caryāpady – jejich jazyk a náboženský význam Tato práce poskytne shrnutím u nás dostupné sekundární literatury čtenáři základní orientaci v daném tématu, jímž jsou přibližně tisíc let staré náboženské písně. Necelá padesátka těchto textů byla znovuobjevena teprve před sto lety v Nepálu. Autory byli zejména buddhističtí laici a mistři z oblasti dnešního Bangladéše a Západního Bengálska. Písně bývají považovány za nejstarší dochované literární památky bengálského jazyka, avšak toto prvenství si nárokují i okolní indoárijské jazyky jako ásámština, bihárština a urijština. Vedle filologického kontextu se zaměříme také na specifický jinotajný jazyk těchto mystických písní. Dále se pak seznámíme se samotným jejich obsahem a významem a zde zachycené představy začleníme do širšího náboženského rámce. Nejprve se zabýváme jazykovědným a literárním aspektem písní a začleňujeme je do kontextu vývoje indoárijských jazyků. Poté se seznamujeme s náboženským kontextem, v němž písně vznikaly. Přibližujeme si jejich autory a snažíme se odpovědět na otázku z jakého společensko-náboženského prostředí tito tvůrci pocházeli a jak se to odráží v jejich dílech. Jelikož jsou považováni za následovníky jisté pozdější formy buddhismu sledujeme také ve stručnosti jeho vývoj na území Indie (resp. Tibetu). V poslední části práce, kde se zabýváme vlastním náboženským významem textů, uvádíme několik celých překladů, popřípadě pouze jejich části.

Vrba, Václav: Buddhova nauka v odraze jeho života Moje práce se zaobírá Buddhovým životem a jeho poselstvím. Srovnávám v ní přístupy čtyř autorů, kteří sepsali monografie o Buddhově životě a filozofii. K. Armstrongová, bývalá katolická řádová sestra, interpretuje Buddhu z křesťanského pohledu lásky a soucitu a vnímá hlavní přínos Buddhova učení v potlačení sobectví. E. Bondy, marxistický filozof, zdůrazňuje racionální a praktický aspekt Buddhova poselství, ale kritizuje mystické aspekty jeho učení. M. Carrithers, antropolog a religionista, analyzuje původ touhy vedoucí k utrpení a cestu z tohoto utrpení skrze vipassanovou meditaci. V. Zotz, rakouský historik a filozof, analyzuje princip fungování samsáry a vnímá Buddhu jako pomáhajícího poutníka, který aplikoval svou dharmu při řešení běžných lidských problémů. Kromě Bondyho knihy považuji všechna díla za zajímavá a inspirativní, neboť Buddhovo učení osobitým způsobem obohacují.

Vrbová, Markéta: Proměny tibetského buddhismu v publikacích 14. dalajlamy Bakalářská práce se pokouší zachytit povahu tibetského buddhismu v publikacích 14. dalajlamy, která je do určité míry odlišná od tradiční (původní) podoby buddhismu. Došla jsem k závěru, že buddhismus cestou přizpůsobování se západní kultuře dospěl do podoby, která klade především důraz na individualismus. Dalajlama, jak se zdá, tento aspekt pozorně vnímá. Podle obsahu ale i podle literárního stylu, který dalajlama používá, je zřejmé, že své publikace věnuje především laikům. Jako hlavní témata, skrze která hovoří ke svému západnímu publiku, volí soucit a smrt. Smrt se totiž týká všech a soucit je představován jako jediná opravdová cesta ke štěstí. Obě témata často pojí s meditací, což dobře pasuje do vzorce západního buddhismu. Pojem soucitu dovádí v duchu angažovaného buddhismu až do kontextu univerzální zodpovědnosti, což je téma pro současného dalajlamu nanejvýš typické.

Zajícová, Veronika: Náboženství Asie – Využití ve výuce občanské výchovy na základní škole V první a zároveň hlavní části popisuje tyto náboženství: Judaismus, Ortodoxní křesťanství, Islám, Hinduismus, Buddhismus, Sikhismus, Pársismus, Konfucianismus, Taoismus, Džinismus a Šintoismus. Popisuje hlavní rysy jednotlivých náboženství, jejich zakladatele, posvátné texty a také život věřících. Druhá část se zabývá výukou multikulturní výchovy na základní škole a jejím zařazením v předmětu občanská výchova. V poslední části je také popsána vzorová hodina a její realizace.

Zemánek, Marek: Příběhy buddhistických mnichů v kronice Samguk jusa Práce se zabývá životopisy významných buddhistických mnichů období Tří království a Sjednocená Silla. Jádrem práce je kritický překlad příslušných částí kroniky doplněný poznámkovým aparátem, kterým komentujeme vztah uvedených postav a popisovaných událostí k historii Koreje a Východní Asie obecně. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů naší práce je studium buddhismu a kronika samotná je buddhistické provenience, zaměříme se na vysvětlení buddhistických reálií. Práce je rozdělena na tři tematické části: počátek buddhismu v Koreji, cesty mnichů do Číny a Indie a vrchol buddhismu v období Sjednocená Silla.