SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury



Práce studentů českých a slovenských univerzit: 2011

Bakalářské, diplomové a disertační práce s tematikou kultury, filozofie a náboženství
jižní a jihovýchodní Asie s preferencí indických nauk – včetně jejich adaptace v Česku
Odkazy na stránku s PDF. Abecední seznam dle roku publikace.



Bohoňková, Denisa: Meditační praxe v tibetském buddhismu (Komparace vybraných škol v ČR se zaměřením na meditační zkušenosti) Práce se zabývá tématem tibetského buddhismu a je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola je věnována vzniku a vývoji tibetského buddhismu, jeho učení a čtyřem hlavním školám. Druhá kapitola popisuje šíření tibetského buddhismu na Západ. Kapitola dále obsahuje popis fungujících center, škol a organizací v České republice. Třetí kapitola se zaměřuje na popis a vysvětlení meditace a meditačních praktik, které jsou typické pro tibetský buddhismus. Praktická část se věnuje meditačním zkušenostem tak, jak jsou prožívány v každodenním životě. Praktická část obsahuje přepis několika rozhovorů s aktivními buddhisty z různých center v České republice. V závěru kapitoly je komentář a zhodnocení rozhovorů.

Cirklová, Jitka: Buddhismus jako zdroj hodnot během formování nových identit a životních stylů v České republice Text je zamyšlením nad jedním z kulturních fenoménů současné Evropy, a to utvářením nových náboženských identit, které nemají kulturní precedens v evropské historii. Přesněji se zabývá evropskými konvertity k buddhismu, kteří přijali za svůj pohled na svět formovaný náboženstvím, které je zcela odlišné od kulturního dědictví a sociálního uspořádání, ve kterém žijí. Respondenti, kteří do určité míry ovládají buddhistickou praxi a připojují se ke specifické buddhistické kultuře, internalizují hodnotová schémata, která jsou rozvíjena s vyšší mírou náboženské participace, znalosti doktríny, hustší sociální sítí a snahou o prohlubování duchovních prožitků. Buddhismus se poté stává zdrojem hodnot, ve kterých se respondenti rozhodli vychovávat svoje děti. Jedním ze záměrů této práce je pokusit se objasnit, jak hodnoty vycházející z buddhismu ovlivňují strategie výchovy a jak jsou tyto hodnoty předávány uvnitř rodin aktivních v různých buddhistických skupinách. Jaká je role místní buddhistické komunity v životě rodiny? Významní druzí, zvláště pak rodiče, ovlivňují přijímaná hodnotová schémata svých dětí. Které hodnoty jsou u rodičů aktivně praktikujících buddhismus považovány za důležité? Přejí si, aby si jejich děti tyto hodnoty osvojily? Jsou strategie výchovy a vedení dětí k buddhismu odlišné od strategií používaných rodiči, kteří se aktivně věnují jinému typu religiozity? Navržené odpovědi na uvedené otázky mohou pomoci přiblížit trendy v současném vývoji a směřování náboženských denominací.

Gyaltso, Lenka: Thangky – tibetské obrazy s příběhem Tématem této diplomové práce jsou tibetské obrazy, thangky. Jejich představení se odehrává v jednotlivých kapitolách, které zahrnují vznik tibetské malby, její členění, thangky z pohledu používaných materiálů, malířské práce a jejich náboženských a společenských konotací v rámci tibetské kultury. Zmiňují se také jednotlivé malířské školy a jejich významné osobnosti, které působily v tibetských regionech i okolních zemích, v nichž je rozšířen tibetský buddhismus. Malý exkurz je věnován restaurátorské, muzejní a sběratelské praxi v českém prostředí. Na příkladu čtrnácti thangk, vybraných ze dvou nejdůležitějších českých sbírek, Národní galerie a Náprstkova muzea, se vysvětlují základní témata tibetské náboženské malby.

Hozová, Jiřina: Objevování Hedvábné cesty a její význam pro buddhologii Diplomová práce se zabývá archeologickými objevy v centrálním úseku Hedvábné cesty koncem 19. a počátkem 20. století. Právě zde se díky geografické odlehlosti a suchému klimatu okrajových oblastí pouští Taklamakan a Gobi dochovala řada významných památek dokazujících, že Hedvábná cesta byla spojnicí mezi Východem a Západem, po níž putovali nejen obchodníci, ale po níž se šířilo náboženství, umění, vynálezy a kultura. V Tunchuangu, důležitém karavanním městě na Hedvábné cestě, docházelo k setkávání rozdílných kultur. Tuto skutečnost je možné pozorovat v jeskyních Mo-kao, největším dochovaném komplexu buddhistických kultovních jeskyní na světě. V jeskyních Mo-kao byly nalezeny, kromě unikátních nástěnných maleb a polychromovaných soch, i tisíce různých svitků, dokumentů, súter, taoistických a konfuciánských spisů, maleb na dřevě, hedvábí a konopí a rituálních předmětů z období 4 až 11 století. Nalezené rukopisy jsou kronikou rozvoje buddhismu v Číně, zaznamenávají politický a kulturní život tehdejší doby. Pro studium buddhismu ve Střední Asii a Číně mají nedocenitelnou hodnotu. Práce dále zmiňuje obdobná místa ležící na Hedvábné cestě a podél ní, kde rovněž v průběhu staletí vznikaly významné buddhistické jeskynní komplexy. Patří zde např. město Lan-čou a v jeho okolí ležící jeskyně Ping-ling-ś, město Kuča a s ním spojené jeskyně Kyzyl a Kumtura, město Turfan a buddhistické jeskyně Bezeklyk a dále významný jeskynní komplex Jün-kang a Lung-men.

Jaskulová, Iva: Jóga a její pozitivní vlivy na lidský organismus Tato bakalářská práce je teoreticky zaměřená a je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole popisujeme stres, jeho příčiny a projevy, zabýváme se mechanismy stresových reakcí, jaký má stres dopad na náš zdravotní stav a jaká je jeho prevence. Druhá kapitola pojednává o józe – historii, druzích, cvičení a vliv na náš zdravotní stav. V poslední kapitola se věnujeme relaxaci a relaxačním cvičením.

Kaňkovská, Věra: Analýza změn psychického stavu žen ve střední dospělosti v důsledku jógových dechových cvičení Intervenčního programu, kterým je ucelené cvičení podle systému Jóga v denním životě, se zúčastnilo třicet žen ve věku 30–45 let. Tyto ženy ve svém životě zastávají role matek, manželek, pracujících i nezaměstnaných. Některé pociťují nepohodu ve zdraví fyzickém, některé ve zdraví psychickém, jiné ve zdraví sociálním. Cílem této práce je optimalizace psychického stavu jógovým dechovým cvičením. Intervenčním programem jsou ženy systematicky vedeny ke zvýšenému prociťování svého těla, a to na úrovni fyzické, psychické, sociální i spirituální. Během cvičení je pozornost cvičících neustále zaměřována na soulad pohybu s dechem. V závěru každého jógového cvičení byl realizován nácvik speciálního dechového cvičení (tzv. pránájámy), které má velký vliv na snižování psychického napětí. Ve výzkumné části práce jsou sledovány změny srdeční frekvence a změny psychického stavu žen pomocí standardizovaných dotazníků. V závěrečné diskuzi jsou analyzovány výsledky zkoumání prezentované pomocí grafů a tabulek. Aplikací intervenčního programu došlo k pozitivním změnám u obou sledovaných psychosomatických kategorií. Bylo zjištěno, že v průběhu jógových dechových cvičení klesá srdeční frekvence a nervový systém se harmonizuje. Získaných poznatků lze využít v oblasti prevence a podpory zdraví.

Kapinus, Vojtěch: Bengálsko v době mughalské vlády Práce si klade za cíl podat stručný přehled historie Bengálska v době, kdy bylo součástí muslimské říše Mughalů. Práce je rozdělena na tři části. První část je zaměřená na dobu, ve které se obyvatelé Bengálska seznamovali s novým náboženstvím, které pronikalo na Indický subkontinent, s islámem a na způsob, jakým se islám stával součástí místní kultury. Druhá část líčí Bengálsko jako součást Mughalské říše až do doby, kdy vládu získali Angličané. Třetí část popisuje mughalské kulturní a duchovní dědictví. Již od příchodu árjovských kmenů na bengálské území stáli jeho původní obyvatelé na okraji zájmu nových příchozích a stejné postavení si zachovali i v době, kdy území bylo pod nadvládou muslimských indických sultánů a později mughalských císařů. Obyvatelé západního Bengálska, kteří žili na hranici se severní Indií, se sice postupem času seznámili s novými kulturními zvyklostmi a náboženskými praktikami, ale jejich plnému přijetí do společnosti bránila jednak vzdálenost od centra říše a jednak také obavy z nepříjemných podnebných a zeměpisných podmínek. Východní Bengálsko bylo ještě odlehlejší a tamní obyvatelstvo mělo navíc i naprosto odlišné náboženské smýšlení, takže se zdálo, že jeho začlenění do muslimských říší bude zhola nemožné. Jak je tedy možné, že se nakonec podařilo tyto obtížné problémy vyřešit a Bengálsko se nakonec stalo pevnou součástí říše Mughalů? Odpověď na tuto nelehkou otázku se tato práce snaží odhalit.

Kocourek, Jakub: Buddhismus, rostliny a environmentální etika Zaměřuji se především na to, zda buddhismus chápe rostliny jako cítící bytosti a zda jim přisuzuje možnost dosáhnout buddhovství. Neopomíjím ani stručné představení předbuddhistických představ týkajících se rostlin v dané zemi a v případě Indie věnuji pozornost zejména džinismu, který je historickým souputníkem buddhismu. Zjištěné skutečnosti pak zasazuji do širšího rámce buddhistické environmentální etiky a náhledu buddhismu na přírodu. Práce tak kromě představení různých, často protichůdných přístupů k rostlinám, které se v průběhu historie objevily, rovněž přispívá k diskuzi o tom, zda je buddhismus ekologický či nikoliv. V předbuddhistické Indii byla rozšířená představa, že rostliny jsou cítící bytosti a byly začleněny do koloběhu znovuzrozování. Toto schéma přejal džinismus, kdežto buddhismus se vydal jinou cestou. Zatímco rané části kánonu obsahují nařízení zakazující ubližování rostlinám, pozdější texty rostliny ze sféry cítících bytostí explicitně vylučují. Toto téma se těšilo zájmu zejména ve východním buddhismu, zatímco v ostatních oblastech bylo spíše přehlíženo. Východní buddhismus, zejména japonský, totiž znovu rostlinám přisuzuje možnost dosáhnout buddhovství. Tuto doktrínu hlásali především stoupenci esoterických škol a neměla širší dopad na každodenní život. Později však byla využita pro zajištění klášterních pozemků. Tento proces vedl nakonec k sakralizaci celé země. S několika zajímavými příspěvky týkajícími se rostlin se setkáváme i v současném buddhismu. Došel jsem k závěru, že v buddhismu můžeme vysledovat dva myšlenkové proudy ve vztahu k přírodě: majoritní procivilizační a menšinový poustevnický adorující přírodu.

Kučerová, Vendula: Estetické prvky jihoindického tance bharatanátjam Bakalářská práce se zabývá estetickými prvky jihoindického klasického tance bharatanátjam, přičemž hlavním úkolem je poskytnout čtenáři nahlédnutí do základní problematiky tohoto tématu. Skládá se z historického nástinu, který se snaží uchopit celkový vývoj tohoto tance s nezbytným doplněním základů taneční techniky a sledu tanečního vystoupení. Druhá část práce se soustřeďuje na jednotlivé estetické prvky se zvláštním důrazem na jejich funkci, která často nemá pouze tento jediný význam.

Langrová, Eva: Buddhistická mantra a Sútra srdce Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá.

Mrugalová, Kateřina: Jóga jako řešení hypokinézy Cíle práce: Cílem bakalářské práce je dojít zjištění, zda je jóga, jako soubor fyzických a duševních zákonitostí a cvičení, vhodným a dostačujícím prostředkem k řešení hypokinézy, která je vážným problémem současné moderní společnosti. Výsledky: Na základě studia literatury a vlastních zkušeností jsme dospěli k závěru, že jóga je vhodným prostředkem k řešení hypokinézy, ovšem pouze v případě, že je praktikována ve své celistvosti, tedy je-li přijata jako životní styl se všemi oblastmi působení, nikoliv pouze jako pohybová aktivita.

Prskavec, Lukáš: Vybrané fundamentálně-teologické aspekty hnutí Haré Kršna V této diplomové práci se snažíme podat přehled informací o římskokatolické Církvi i o hnutí Haré Kršna, tj. o historii, antropologii a teologii těchto námi vybraných náboženských organizací. Celou tuto diplomovou práci dělíme do třech kapitol. V první kapitole hovoříme o fundamentální teologii a synteticky si představujeme její historii, stav a nejdůležitější otázky fundamentální teologie, jako např.: obraz člověka v římskokatolické Církvi, Boží zjevení, fundamentální christologii a fundamentální ekleziologii. V této kapitole se zabýváme také např. předáváním Božího zjevení, Ježíšem Kristem a Církví. V následující, druhé kapitole hovoříme o hnutí Haré Kršna a symetricky ke kapitole první se v této kapitole zabýváme obrazem člověka v hnutí Haré Kršna, božím zjevením, Kršnou a Prabhupádou a ISKCONem jakožto institucí, kterou Prabhupáda založil. V poslední, třetí kapitole této práce fundamentálně-teologicky hodnotíme kredibilitu antropologie, božího zjevení, Kršny, Prabhupády a ISKCONu. V závěru této diplomové práce si pak již jen připomínáme důvod, proč jsme tuto diplomovou práci sepsali.

Rodák, Matúš: Etika v budhizme Témou diplomovej práce je Etika v budhizme. Výber bol podmienený záujmom o hľadanie spoločných prvkov budhizmu a etiky. Cieľom práce je určiť základné prvky budhistickej etiky a tiež niektoré prvky mravnej sebaaktualizácie, ktoré by sa dali využiť v etickej výchove. Problematika budhizmu a etiky je v literatúre rozpracovaná len veľmi málo. Osobitne o budhizme existuje veľké množstvo literatúry, to isté platí aj pre etiku. Je málo autorov, ktorí by túto problematiku skúmali vo vzájomnom prepojení. V praxi sa však často stretávame s otázkami etiky, ktoré majú spoločný základ s budhizmom a jeho filozofiou. Práca je spoločensky významná z viacerých hľadísk, ktoré ponímajú etiku a budhizmus ako jeden filozofický celok.

Sawicki, Silvester: Vplyv spirituality na etický rozvoj človeka Habilitačná práca tematizuje vplyv spirituality na etický rozvoj človeka a spoločnosti. Moderná a postmoderná doba priniesla popri vedeckom, technickom a materiálnom pokroku aj úpadok, ktorý sa prejavuje v globálnej ekologickej, spoločenskej, duchovnej, psychosociálnej či etickej kríze. Autor systematickým a analytickým skúmaním došiel k záveru, že primárnou príčinou týchto kríz je vyostrený individualizmus a ten je dôsledkom absencie mystického duchovna v živote postmoderného človeka a spoločnosti. Vyostrený individualizmus je protipól duchovna a jeho dominancia spôsobuje nerovnováhu v človeku i v spoločnosti. Ako východisko z tohto stavu navrhuje prinavrátenie mystického duchovna do každodenného života, čím sa vytvoria podmienky pre duchovnú, axiologickú a etickú obnovu a rozvoj. Ako cestu navrhuje psychospirituálnu transformáciu človeka. Habilitačná práca je rozčlenená do štyroch hlavných kapitol. Prvá opisuje filozoficko-etické koncepcie človeka v ich historickom vývoji. Druhá postmoderné chápanie človeka. Tretia možnosti psychospirituálnej transformácie človeka a štvrtá kapitola analyzuje spiritualitu ako postulát etického rozvoja človeka.

Smištíková, Jaroslava: Hora Kailás – Posvátné místo čtyř náboženství Hora Kailás, nacházející se v západním Tibetu, je posvátná pro čtyři náboženské systémy: hinduismus, buddhismus, džinismus a tibetské náboženství bön. Je spolu s okolními krajinnými prvky, z nichž nejvýznamnějším je jezero Manasaróvar, tradičním poutním místem pro všechny čtyři zmíněné náboženské systémy. Tato práce se zabývá hlavními poznatky týkající se této lokality nejen u každého náboženského systému jednotlivě, ale popisuje i jejich vzájemnou koexistenci. Eviduje nejdůležitější božstva a mýty a tím poskytuje základ pro možnost bližšího pochopení významu poutě ke Kailásu z religionistického hlediska.

Steinbachová, Eva: Chrámová architektura jako kulturní ohnisko jihovýchodní Asie Disertační práce představuje chrámovou architekturu Thajska, Kambodže a indonéských ostrovů Jáva a Bali jako kulturní fenomén, jehož prostřednictvím je možné postihnout kontinuitu hinduistické a buddhistické kultury jihovýchodní Asie. Hlavním těžištěm práce je kulturologická analýza chrámové architektury jako sémiotického systému – vzájemně spjatých symbolů a významů vyjadřující ideové základy hinduistické a buddhistické kultury. Práce navazuje na díla orientalistů a antropologů a doplňuje českou literaturu, která není příliš zastoupena výběrem bibliografie věnující se chrámové architektuře jihovýchodní Asie. Tato práce si nečiní nárok na úplné a vyčerpávající zpracování dané problematiky. Je vedena spíše snahou zmapovat u nás z kulturologického hlediska dosud nezpracovanou problematiku a přispět tak k hlubšímu poznání kulturního odkazu východoasijské kultury jako součásti kulturního dědictví lidstva. Klíčová slova: architektura, jihovýchodní Asie, buddhismus, hinduismus, Jáva, Bali, Thajsko, Kambodža.

Synek, Michal: Lhaský koncil, Doktrína a politika Veřejné debaty náboženských specialistů mohou badatelům v oblasti náboženství posloužit jako model vzájemných vztahů dogmatiky a politiky. Vzhledem k socio-kulturní povaze pramenů, z nichž se o náboženských debatách dozvídáme, však musíme vzájemné ovlivňování světa religiozity a politiky primárně sledovat nikoli na náboženských debatách per se, ale spíše na způsobu, jakým je o nich v historiografických a naukových pramenech pojednáváno. Cílem práce je demonstrovat tuto tezi na případě lhaské debaty, k níž došlo na počátku 90. let 8. století n. l. v Tibetu a která se hluboce zapsala do povědomí následovníků tibetského buddhismu.

Třešňák, Zdeněk: Filosofické základy jógy a její interpretace v evropském kulturním prostoru Tato diplomová práce se snaží přiblížit filozofické základy jógy a její interpretaci v evropském kulturním prostoru. Dělí se do dvou hlavních kapitol. První, obsáhlejší kapitola, se zabývá filozofií a praxí jógy v Indii, odkud jóga pochází. V první části přibližuje historické předpoklady, důležité staroindické texty a filozofický podklad – nauku o karmě a reinkarnaci, filozofie (daršany) samkhju a advaita védántu, stejně tak i specifické pojetí času a prostoru. V druhé části se zabývá filozofií a praxí jógy – pojmem jóga, čtyřmi cestami jógy (bhaktijógou, džňánajógou, karmajógou a rádžajógou), tantrajógou a siddhi neboli zvláštními schopnostmi. Filozofie a praxe jógy jsou jedno a nelze je řešit zvlášť, proto je v práci důraz na tento aspekt. V druhá, kratší kapitola, je věnována józe v Evropě. Na začátku jsou ve stručnosti vylíčeny interakce mezi indickou a evropskou filozofií, stejně tak vztah jógy a křesťanství. Dále popisuje důležité osoby, které přispěli k přiblížení jógy západu. Stručně zmiňuje pronikání jógy do českého prostředí. Nakonec se zabývá filozofií a praxí jógy v evropském kulturním prostoru, respektive českém prostředí, které slouží jako model pro hodnocení. Vysvětluje rozdílnost v interpretaci jógy v Indii a Evropě, kde došlo k odtržení techniky od jejího filozoficko-duchovního podkladu. Jóga je zde ve většině případů synonymem pro fyzické cvičení a postrádá duchovní charakter.

Valová, Andrea: Recepce orientálních filosofických a náboženských prvků v Evropě v minulosti a dnes Práce se zabývá vývojem evropských představ o orientální filosofii a náboženství od starověku až do současnosti. První část je věnována územnímu a kulturnímu vymezení Evropy a Orientu. Další část popisuje základní odlišnosti náboženství a filosofie těchto území. Hlavní část práce představuje konkrétní případy recepce orientálních náboženských a filosofických prvků v jednotlivých historických epochách v evropském prostředí a jejich nemalého vlivu na formování „západní“ kultury. O vzdálené orientální kultuře a její moudrosti se k nám dostává mnohdy jen zkreslených informací, často ovlivněných panujícím společenským zřízením či módními trendy. Naše představy o dalekých krajích jsou proto často omezené či dokonce nesprávné. V Evropě například panuje již po staletí přesvědčení o jedinečnosti a výjimečnosti evropské kultury. Někteří Evropané se pak dokonce ze strachu o ztrátu své vlastní identity varují vstupu orientální kultury do svého prostředí. Označují obyvatele Blízkého východu obecně za bezvěrce či za teroristy a jejich civilizaci za zaostalou. Tito však zapomínají, že samotná řecká kultura, jež je základem evropské tradice, vznikala také na území Achaje a Malé Asie, kde přejímala své základní vědomosti od okolních i dalekých asijských států, a že Evropě vlastní křesťanství, ovlivněné helenismem, je v podstatě také orientálního původu. Dokonce i základy řady moderních věd, jako jsou například matematika či medicína, byly položeny v oněch orientálních zemích.

Vítů, Ondřej: Hinduismus a architektura Hinduismus a architektura pojednává o historickém vývoji hinduistické architektury na indickém subkontinentu. Práce sleduje tento vývoj od kořenů hinduistické architektury v buddhistickém umění indického starověku, přes vznik prvních chrámů za Guptovců až po neuvěřitelný rozkvět hinduistické architektury ve středověku. Popisuje vznik základních stylů hinduistické architektury a rozvoj jejich regionálních odnoží. Zabývá se vývojem a využitím architektonických prvků, symbolismem chrámů, který vychází z hinduistických představ a mytologie, a také sochařskou výzdobou, jež je neoddělitelnou součástí chrámů. Práce se také snaží zasadit hinduistickou architekturu do historického kontextu Indie.

Vrbová, Markéta: Obnova náboženství v Mongolsku v kontextu konstrukce post-socialistické národní identity Cílem práce je popsat, jakou roli hrají obnovující se náboženství v procesu vytváření nové mongolské identity. Pozornost je věnována především buddhismu (a problémům identity mongolských buddhistů) a kultu Čingischána, ale například také vztahu státu a náboženství po roce 1990. V letech 1921–1990 neslo dnešní Mongolsko oficiálně název Mongolská lidová republika. Bylo socialistickým státem, který byl silně ovlivňován politikou Sovětského svazu, a to včetně sovětského proti-náboženského postoje. Obnova náboženství v Mongolsku po období násilného ničení kulturních památek a rozkladu buddhistického duchovenstva je velmi širokým tématem a je možné jej studovat z několika hledisek. Pro tuto práci bude zásadní ten úhel pohledu, který se zaměřuje na obnovu náboženství v kontextu hledání nové (post-socialistické) mongolské identity.

Zeyvalová, Aneta: Systém Jóga v denním životě – tradice, praxe a přenos do České republiky Práce se zaměřuje na popis počátků tohoto systému na našem území za dob komunistického režimu a dalšího vývoje organizací spojených s Jógou v denním životě a na charakteristiku její tradice a praxe. Těžiště práce spočívá v terénním výzkumu zaměřeném na chápání jógy jejími praktikujícími. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol: první se věnuje józe obecně, druhá popisuje konkrétně systém Jóga v denním životě, třetí líčí historii a čtvrtá současnost tohoto systému. Poslední kapitola a závěr obsahují výstupy z terénního výzkumu a analýzu toho, jak na Jógu v denním životě pohlíží její praktikující.