SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Śivaismus

R. G. Bhandarkar: Śivaismus

vyšla v listopadu 2013 indologická studie


Ukázky z díla

Editorské dodatky – Je tím, kdo je na kušánských mincích, Šiva?

Rasa Ravi





Celá řada indologických monografií – a rovněž katalogy profesionálních numizmatiků – berou dodnes Šivovo vyobrazení na kušánských mincích jako zavedený fakt. Podoba Šivy s býkem Nandinem, trojzubcem a dalšími atributy na těchto mincích by tak byla nejstarší dochovanou ikonografickou památkou Šivy s těmito atributy.

Je na těchto mincích ale skutečně vyobrazen Šiva? A jsou atributy jako trojzubec a býk jednoznačně šivaistické? Základním problémem je skutečnost, že k určení, že postavou na těchto mincích je Šiva, došlo na základě mnohem pozdější, již dobře zavedené a ustálené ikonografie, kdy už Šiva těmito atributy jednoznačně disponuje. Disponoval však Šiva těmito atributy i v dřívější době? Mnozí badatelé věří, že ano. Ztotožnění postavy doprovázené zmíněnými atributy, která se nachází na všech mincích Vimy Kadphisa, se Šivou pak tyto badatele vede k názoru, že Vima Kadphises byl zřejmě šivaista. V mnohých knihách je Vima Kadphises takto označován.

Nové studie však zřejmě oprávněně zpochybňují, že zmíněnou postavou na těchto mincích je Šiva, a tedy i fakt, že Vima Kadphises byl šivaistou. Asi nejodbornějším kritikem ztotožňování Šivy s onou postavou na kušánských mincích je Tanabe, který již před dvaceti lety přinesl argumenty, které podle všeho dokazují, že postavou na těchto mincích je jeden ze dvou zoroastrijských bohů větru,367 bůh Vaju368, a nikoliv Šiva.369

Ve všeobecném argumentu proti ztotožnění býka na kušánských mincích s Nandinem, Šivovým býkem, Tanabe upozorňuje, že i zoroastrijský bůh Vaju mohl být spojován s býkem a býk mohl představovat jeho důležitý náboženský atribut.370 Dodává, že onen býk může být i zvířecí podobou zoroastrijského boha války Verethragny.371

I nádoba s vodou v rukou údajného Šivy, kterou vidíme na některých kušánských mincích a v níž hinduisté rozpoznávají takzvané kamandalu – nádobu na vodu pro askety –, což je rozšířený doprovodný znak indických asketů, a tudíž i šivaistů, evokuje Tanabemu, citujícímu Boyceho, obraz zoroastrijského boha větru Vajua přinášejícího vodu v podobě deště a následnou úrodu.372

Vayu byl uctíván východními Íránci včetně Kušánů. Byl spojován s bouřemi, a tak dostal do vínku i trojzubec, a to od boha Poseidóna, který byl asociován s mořskými bouřemi.373

Ohledně dalšího atributu údajného Šivy na kušánských mincích, hromoklínu neboli vadžry, je nutno dodat, že hromoklín je taktéž spojován s bouřemi.

Vidíme, že některé důležité atributy,374 které hinduistická ikonografie jednoznačně spojuje se Šivou, především býk a trojzubec, lze nalézt i v náboženském prostředí spojeném se zoroastrijským bohem větru Vajuem, kterého Kušánči tradičně uctívali a kterého nechávali, spolu s dalšími zoroastrijskými bohy, opakovaně zpodobňovat na mincích. Názor, že postava na mincích Vimy Kadphisa, která má výše uvedené (i další) atributy, musí automaticky znázorňovat Šivu, se totiž zakládá jednak na domněnce, že tyto atributy nebyly do šivaismu odnikud importovány, a jednak že vznik těchto kušánských mincí spadá do doby, kdy se tyto atributy v šivaismu objevily (starší památku, která by svědčila pro možnost spojení těchto atributů se šivaismem, nemáme). Tanabeho podrobná analytická práce poukazuje na pravděpodobnost, že tyto, pro šivaismus klíčové, atributy by mohly pocházet z íránského náboženského prostředí, kam Kušánči svým vyznáním obecně patřili. Jeho závěry mohou mít klíčový význam při výkladu rané fáze šivaismu.


Kušánský zlatý dinár a měděná mince z počátku 2. stol. n. l.

Na lícní straně panovník Vima Kadphises (přelom 1. a 2. století). Mince Vimy Kadphisa jsou známé tím, že na rubu všech svých mincí znázorňuje božstvo, v němž mnozí badatelé vidí Šivu. Na zlaté minci Vima Kadphises sedí na vypolštářovaném trůnu s nohama spočívajícíma na podnožce. V pravé ruce drží vavřínovou větev. Po pravé ruce vedle trůnu má (Héraklovu/Herkulovu) hůl, vedle levého lokte pečeť. Na měděné minci Vima Kadphises stojí a obětuje na ohňovém oltáři (pod rukou vedle trojzubce), trojzubec je vedle oltáře. Na opačné straně je hůl a pečeť. Popisek (s proměnlivou čitelností na podobných mincích) psaný řeckým písmem („Ϲ“ je srpkovitá sigma; písmeno podobající se „h“ je éta – Η/η; éta a omega jsou minuskulní) praví: ΒΑϹΙΛΕΥϹ ΒΑϹΙΛΕωΝ ϹωΤηΡ ΜΕΓΑϹ ΟΟηΜΟ ΚΑΔΦΙCηϹ. V přepisu: Basileus basileōn sōtēr megas Ooēmo Kadphisēs. Český překlad: Král králů, veliký osvoboditel, Vima Kadphises.

Na rubu mince je údajný Šiva s náboženskými znaky trojzubce a býka (sice klíčovými atributy Šivy, nicméně až z pozdější fáze šivaismu). Symbol nad zádí býka je buddhistický znak tří klenotů (triratna), který je známý již ze stúpySáňčí z 1. stol. př. n. l. Božstvo má nejspíše tři hlavy (nebo čtyři, se čtvrtou odvrácenou). Dále má ztopořený penis, který na většině podobných mincí vlivem užívání už není moc dobře viditelný (na zde uvedené měděné minci je to spíše výjimka). Přes tento ithyfalický symbol, jenž je velmi pravděpodobně atributem indického původu, znázorněné božstvo vykazuje synkretický charakter gandhárské kultury. Podle relativně nedávných výzkumů je tato postava nejspíše zoroastrijský bůh větru Vaju (védský Váju), kterého Kušánci, vedle dalších zoroastrijských bohů, uctívali. (Viz související editorův dodatek.) Prákrtský popisek psaný písmem kharóšthí praví (přepis): maharajasa rajadirajasa sarvaloga iśvarasa mahiśvarasa Hima Kaṭhphiśasa tradata (písmo kharóšthí nerozlišuje mezi krátkou a dlouhou samohláskou). Český překlad: Veliký král, král králů, pán celého světa, pán země, Vima Kadphises, ochránce. Někteří badatelé (včetně Bhandarkara) termín mahíšvara („pán/vládce země“) ztotožňují s termínem mahéšvara („velký pán“, jako jméno Šivy je však známo až z pozdější doby), viz pozn. č. 146.

Reprodukce zlaté mince Classical Numismatic Group, Inc., www.cngcoins.com. Reprodukce měděné mince Jan Lingen: Oriental Coins Database, www.zeno.ru.

Rub kušánského zlatého dináru Vasudévy I. přibližně z počátku 3. stol. n. l. Údajný Šiva zde má zřetelně tři hlavy (čtvrtá možná odvrácená), stojí před býkem a v ruce drží trojzubec. Ve druhé ruce drží nejasný předmět, v němž někteří badatelé vidí diadém, jiní hromoklín (vadžra) a další dokonce oboustranný malý bubínek (damarú). Ale jak vyplývá z další mince, spíše se jedná o oprátku (páša). Pod tímto předmětem je zkomolený řecký nápis οϸηο, správně má být οηϸο (ΟΗϷΟ), v přepisu oēsho (česky „oéšo“), v literatuře někdy uváděno jako wēsho, který avšak podle všeho neodkazuje na Šivu, ale na zoroastrijského boha větru Vajua. Na protější straně postavy je znak pečeti.

Rub kušánského zlatého dináru Vasudévy II. někdy z přelomu 3. a 4. stol. n. l. s údajným Šivou, který stojí se ztopořeným penisem (ten zde už není vidět, je však zřetelný na podobných mincích). Nápis οηϸο (ΟΗϷΟ) je jméno znázorňovaného božstva.

Reprodukce obou mincí Classical Numismatic Group, Inc., www.cngcoins.com.



367. Druhým bohem větru je indoíránský Váta.

368. Avestský Vaju je védský Váju.

369. ΟΗϷΟ: Another Kushan Wind God, Silk Road Art and Archaeology, vol. 2, 1991/92, s. 51–71. Ke své tezi se o pět let později vrací v podrobné analýze doplněné o nové údaje v článku “Shiva” has “Gone with the Wind” – ΟΗϷΟ = Vayu Restated.

370. Tanabe, “Shiva”…, s. 270.

371. Tamtéž, s. 272.

372. Tamtéž, s. 274.

373. Tamtéž. Na další straně pak Tanabe přináší vyobrazení mince s Poseidónem (tetradrachma Antimachose I.) s trojzubcem v ruce.

374. Na těchto mincích vidíme směsici atributů se synkretickými náboženskými prvky. Některé atributy jsou snad čistě indické (především penis v erekci), jiné jsou ale gandhárské či řecko-íránské (diadém, svatozář, hůl). [Tamtéž, s. 275.] Gandhárská kultura se těšila velké náboženské volnosti s intenzivním prolínáním různých kultur.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/III