SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Historie tantrismu, 1. díl

N. N. Bhattacharyya: Historie tantrismu, 1. díl

vydání je pozastaveno indologická literatura


Ukázky z díla

Guhjasamádža-tantra





Guhjasamádža1 je jednou z nejranějších dochovaných buddhistických tanter. Patrně byla napsána před 7. stoletím; podle úsudku Waymana kolem 4. století. Pozdější díla jako Padmavadžrova GuhjasiddhiIndrabhútiho Džňánasiddhi přiznávají Guhjasamádži nejvyšší duchovní autoritu. Slovo guhjasamádža znamená tajnou (guhja) sešlost (samádža), o níž se věřilo, že představovala organizaci poprvé uvádějící principy vadžrajány do prostředí buddhistické věrouky. Tyto tantrické principy v tajné sešlosti věrných stoupenců poprvé uvedl sám Buddha, který se zde jmenuje Sarvatathágata-kájavákčitta neboli tělo, řeč i mysl všech tathágatů.

Hlavním bodem zájmu Guhjasamádža-tantry jsou jóga, anuttarajógamandaly. Zasazuje se vysvětlit tathágataguhju čili nepoznatelnou realitu – zdroj všech tathágatů, ale i jevového světa –, a ukázat cestu k jejímu uskutečnění. O mystické Pravdě prohlašuje, že je přirozeností vadžry, tedy že je v jednotě s celým světem, zcela bez takových rozdílů, jakými jsou odlišnosti mezi mužem a ženou, ale i mezi manželkou, sestrou a matkou apod. Tělo (kája), řeč (vák) a mysl (čitta) jsou zvány trojitou vadžrou neboli trivadžrou.2 Učí rychlé a krátké metodě, jejíž pomoci lze zrealizovat buddhovství, ale také si získat magické síly: zabít nepřítele pomocí magického rituálu, přivolat déšť v období sucha atd.3 Zasvěcuje do technik k získání siddhi, jež člení na dva druhy: na běžné (sámánja) a na mimořádné (uttama).4 Přináší nauku o šesti údech (šadanga) jógy, v níž jsou však první tři údy, známé u Pataňdžaliho, vynechány. Přidává ovšem další úd: anusmrti.

Podobně jako i jiné tantrické texty se krom výkladu nauk čiré mystiky vedoucí k buddhovství nezdráhá opomenout ani tzv. šest černomagických ritů (šatkarmáni): odvrácení nemoci (šánti), učarování (vašíkarana), paralyzování (stambhana), vyvolání nenávisti (vidvéšana), přivolání zkázy (uččátana) a zabití (márana).5 Guhjasamádža-tantra povoluje požití několika druhů masa6, povoluje zabíjení zvířat, mluvit nepravdu, souložit se ženami včetně incestu s vlastní matkou, sestrou a dcerou.7



1. B. T. Bhattacharyya, tamtéž, viz poznámka č. 107.

2. Tamtéž, pp. 31, 35–6, 43.

3. Tamtéž, pp. 84, 96.

4. Tamtéž, p. 162. A. Wayman, Yoga of the Guhyasamāja, Delhi, 1977.

5. Tamtéž, pp. 81 ff.

6. Tamtéž, p. 26.

7. Tamtéž, p. 120.