SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Historie tantrismu, 1. díl

N. N. Bhattacharyya: Historie tantrismu, 1. díl

vydání je pozastaveno indologická literatura


Ukázky z díla

Lakšmí-tantra





Nejužitečnějším dílem pro studium tantrického višnuismu je Lakšmí-tantra. Je to páňčarátrovský text s jasnou šaktickou orientací.1 Vzhledem k jejímu výlučnému zaměření na bohyni Lakšmí coby Šakti Višnua, se o ní pozdější šákta filozofové a komentátoři, jako Bháskararája, Nágéšabhatta, Appajjadíkšita a další, nejenom zmiňují, ale přímo z ní citují jako z autoritativní tantry, již považují za důležitou k pochopení šaktismu. Lakšmí-tantra byla napsána někdy mezi 9. a 12. stoletím. Zabývá se především filozofií a kosmogonií páňčarátry, dále pak mantrašástrou. Mimo to se zmiňuje o typické sádhaně levorukého tantrického proudu, jejíž provádění pro praktikanta předpokládá ženskou partnerku.2

Nauka Lakšmí-tantry prosazuje dva záměry. Prvý je ustanovit svrchovanost Lakšmí ve smyslu filozofického principu, který je roven Višnuovi, nebo ho snad i přesahuje, a druhý ustanovit ucelenou páňčarátrovsky orientovanou šaktickou duchovní techniku neboli upásanu.3 Tato tantra nauku o vjúhách vysvětluje pomocí terminologie vztahující se k Lakšmí, která zde zastupuje svrchovanost Bytí. Bohyně Lakšmí říká:

Jako třpyt diamantu září do všech stran, tak i Moje ničím nedotčená dráha (kreativní energie) rozptyluje své paprsky do všech stran. Ryzí stvoření vyvěrá z Mého soustředěného absolutního Poznání, jež připomíná bezmračnou oblohu nebo poklidný oceán. Toto primární Poznání (džňána), jež nevykazuje žádnou činorodost, které je věčně blažené, čiré, všeobsahující a svrchované, když se projeví, nazývá se Šankaršana. Svrchovaná vláda neboli aišvarja (božský atribut) je Mou výsostnou mocí stvořit svět bez jakékoliv závislosti na čemkoliv, co by nebylo uvnitř Mě. Je to Moje (forma) Pradjumna, vznešená Osoba. Mou formou známou jako Aniruddha je Má nepřekonatelná šakti se znakem neoddělitelnosti a prostupující skrze celkovou rozmanitost tohoto světa. Tito skvoucí se puruše (Pradjumna, Aniruddha a Šankaršana) jsou Mými podobami, které projevují (božské atributy) vidžňány, aišvarjišakti (krijá). Pradjumna, Aniruddha a Šankaršana jsou jednotlivě zodpovědní za stvoření, udržování a rozpuštění světa. Vásudéva je Mou elementární formou, když se ve Mně poprvé hne nutkání ke stvoření (světa). Vásudévu snad lze přirovnat k oceánu zcela bez vln nebo k nebi prostého mraků. Vásudévu utvářejí Mé projevy (šesti božských atributů) džňány, šakti, baly, aišvarji, vírjitédžasu v rovnocenném poměru.4

Lakšmí-tantra je rozdělena do 49 kapitol. Ryzí stvoření se zde připisuje Lakšmí, která je ztělesněním šesti dokonalých atributů. Text dále rozvíjí proměny těchto atributů v jevové charakteristiky, jež se podílejí na vynoření hmotného stvoření. Rysy čtyř vjúh text popisuje podle terminologie vytvořené k popisu bohyně Lakšmí. Zabývá se emanacemi Mahášrí, MahávidjiMahámáji, jejichž původ tkví v Mahálakšmí. Evoluci hmotného světa počínaje prakrti popisuje na základě sánkhjových principů. Pak rozvádí šest kóš neboli šest božských schránek Šakti. Dalšími tématy této tantry jsou nauka o tattvách, koncepce džívy neboli individuální duše jakožto objektu a subjektu v procesu vnímání, avatáry bohyně Lakšmí s ohledem na šest božských schránek, výlučných inkarnací Šakti, tři typy avatárů Boha, inkarnace višákhajúpavibhava, pětinásobné božské role, povaha pravé podoby džívy a pravé přirozenosti Šakti (Lakšmí), dále různé metody k dosažení nejzazší Pravdy včetně jejich detailního rozvinutí, tajné způsoby odevzdání se, nauka o průběhu recitace manter včetně jejich příznačných rysů, nauka o původu hlásek, vysvětlení koncepce mátrk, analýza struktury manter. Dalšími tématy jsou kvality, jimiž učitel i žák mají disponovat, vylíčení mantrické podoby Lakšmí, rozpis mátrk, struktura táraky s jejími částmi, proces zasvěcení v rámci meditace, mantry TáryAnutáry, objasnění bídž neboli semenných manter sedmi vidjí (tára, Tárá, Anutárá, vágbhava, káma, SarasvatíMahálakšmí), povinnosti adepta, různorodé aspekty Šakti, Táriká na třech stupních existence, gesta rukou, očista těla, podobizny, externí rituály a uctívání, zasvěcení, puraščarana, tajné Táriká mantry, vyjevení různých manifestací Lakšmí, charakteristiky této náboženské školy atd.



1. Sanskrtská edice Pandit V. Krishnamacharya, Adyar Library Series no. 87; anglický překlad Sanjukta Gupta.

2. xxiiv. 44–7 (pozn. překl.: autor měl zřejmě na mysli kap. 27), 42.30–1.

3. Gupta, úvod.

4. 4.6–13; tamtéž pp. 18 f.