SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Divotvorní náthové

Simon Digby: Divotvorní náthové

vyšla v říjnu 2014 jóginské příběhy, folklór


Ukázky z díla

Úvod nakladatele

Rasa Ravi


— níže uvedené obrázky nejsou součástí knižní publikace —



Simon Digby
Z pozůstalosti.

O autorovi a jeho dílu

Nedávno zesnulý Simon Digby (1932–2010) byl věhlasným britským učencem a expertem na období indických sultanátů, historikem, celoživotním vášnivým sběratelem uměleckých předmětů, literatury i manuskriptů. Zabýval se súfismem, mughalskou říší v jižní Asii, dějinami islámu v Indii a příbuznými obory. Jeho pozůstalost byla prohlášena za jednu z nejimpozantnějších soukromých sbírek indických kulturních památek, z níž nepatrnou část po jeho smrti zpřístupnila sběratelům aukční síň Christie’s. Pro svůj neformální životní styl ho umělecké a literární kruhy nazvaly posledním excentrikem. Ovládal hindštinu, urdštinu, nepálštinu a perštinu.

 

Pár slov o Górakhnáthovi

O životě Górakhnátha moc historicky doložitelných údajů nemáme, pravděpodobně však působil v 11. století. Podle náthovské tradice samotné stojí Górakhnáth u zrodu jóginského řádu náthů, který je živý dodnes. Za původce hatha jógy, jak se zapsala do povědomí středověkých asketů, je tradicí považován rovněž Górakhnáth. Časem byl Górakhnáth zbožštěn do té míry, že dnes je v náthovských centrech snad obecně považován za hlavního boha, který je roven Šivovi Bhairavovi.

Na Západě nejznámější texty hatha jógy, jako například Górakša-šataka, Hatha(jóga)-pradípiká, Ghéranda-samhitáŠiva-samhitá (ale i řada dalších), vznikaly v náthovských centrech středověku. Hlava těchto center se dnes někdy nazývá mahant, tedy „velikán“, jindy rádžá neboli „král“. V pozdním středověku se panindicky silnému vlivu advaita védánty nevyhnula ani náthovská centra původně se hlásící vesměs k šivaismu. Přirozenou asimilací a výměnou duchovních nauk pak pozdější védántsko-jógické ášramy, které vznikaly po náthovském vzoru, ale které se již k náthismu nehlásily, přijaly jógické texty náthů za své. Působením těchto ášramů a jejich představitelů vzniká tradice vedoucí k moderním jógickým ášramům. Je zajímavé, že náthovská centra v určitém bodě od praxe hatha jógy upustila a dnes po ní v těchto centrech již není téměř ani stopy; povětšinou se v nich praktikuje určitá asketická forma tantrického šivaismu, jež je, jak je to v Indii běžné, silně založena na vztahu guru-žák.

Górakhnáth se svým guruem Matsjéndranáthem byli a stále jsou velebeni celou jógovou tradicí v Indii. Jejich věhlas a odkaz ve středověku byly tak enormní, že jsou umístěni mezi vůbec nejvýznamnější zasvěcence snad ve všech tantrických, siddhovských a alchymistických guruovských liniích, a to i v tantrickém buddhismu. Górakhnáth spolu se Šankaráčárjou, nejvěhlasnějším protagonistou advaita védánty, jsou podle tradičního pohledu na indické dějinné události dvěma klíčovými postavami, od jejichž předpokládaného působení jsou odvozeny pravděpodobně dnes nejvýznamněji působící vlivné, organizované asketické skupiny hinduismu.

Jógická nauka náthů postupně od svého počátku zasáhla prakticky celou Indii, a to napříč náboženstvími šivaismu, buddhismu, višnuismu, sikhismu, a dokonce i súfismu. Časem bylo založeno mnoho klášterních institucí (math), divizí, škol, řádů nebo poutnických skupin (panth). Ty všechny dohromady tvoří celou náthovskou tradici zvanou náth sampradája.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Divotvorní náthové
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/II
Hinduism Today (cz) 2014/IV