SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Ambina touha po mužství




Satjavatí měla se Šantanuem dva syny. První z nich zemřel ve válce, dříve než se mohl oženit a zplodit děti. Druhý syn, Vičitravírja, byl tak slabý, že si nedokázal najít nevěstu. V souladu s pradávným manželským právem tedy Bhíšma, tou dobou už stařešina rodu Kuruovců, unesl jménem Vičitravírji tři dcery krále Káší a přivedl je do Hastinápuru.

Dvě z princezen, Ambiká a Ambáliká, souhlasily, že si Vičitravírju vezmou, nejstarší princezna, Ambá, si přála provdat se za muže, kterého miluje. Vičitravírja se s dvěma ženami spokojil a dovolil Ambě, aby si vzala svého vyvoleného. Ten si však naneštěstí odmítl Ambu vzít, protože „už se jí dotkl jiný muž“. Ambá se v zoufalství vydala nazpět do Hastinápuru, ale Vičitravírja ji odmítl přijmout, protože už ji „jednou dal pryč“. Zcela bez prostředků, prosila Ambá Bhíšmu, kterého vinila ze svého neštěstí, aby si ji vzal. Když Bhíšma odmítl, Ambá se rozhodla, že ho přinutí změnit rozhodnutí. Rozhodla se najít bojovníka, který by se s Bhíšmou utkal a přinutil ho, aby se s ní oženil. Nepodařilo se jí ale nikoho najít, a tak vzývala Šivu, vládce ničení. Šiva jí přislíbil, že se sama stane v příštím životě příčinou Bhíšmovy smrti. Ambá se nemohla dočkat, až Bhíšmu zabije, a tak se zabila sama, aby si cestu do příštího života zkrátila.

Vjása zobrazuje Bhíšmu jako tragickou postavu, která se vzdává rodinného života, ovšem rodinný život se nevzdává jeho. Jeho volbou je zůstat starým mládencem, je ale nucen vzít na sebe závazky v rámci své domácnosti. Časná smrt jeho otce nutí Bhíšmu do role hlavy rodiny, nutí ho převzít nad ní opatrovnictví a postarat se o ženy a děti. Je nucen do patriarchální role, navzdory tomu, že se zavázal k odříkání. Odmítá manželství, tradiční klíč k světskému životu, stejně ale končí jako světský člověk.

V mnoha ohledech lze říci, že je špatným synem: nežení se, jeho prostřednictvím nepokračuje otcovská linie, nepřebírá korunu svého otce, a nakonec umírá rukou ne-muže. Pro hrdého válečníka je to zahanbující osud.

Ve světě Mahábháraty je vše jiné pro muže a jiné pro ženy. Bhíšma se rozhoduje, za Ambu rozhoduje někdo jiný. Zapuzení Bhíšmou ji připravuje o možnost zvolit si manžela (společenská ceremonie, při níž si ženy volí manžela ze shromážděných mužů, známá jako svajamvara, zanikla ve staré Indii s nástupem patriarchátu). Ambin otec, vládce království Káší, za ni odmítá nést jakoukoli zodpovědnost, jakmile Ambá opustí jeho dům, bez ohledu na to, že je násilím odvedena mužem, který ji pak posílá, jako dar, svému mladšímu bratrovi. Její milenec ji odmítá, protože „už se jí dotkl jiný muž“. Vičitravírja ji odmítá vzít nazpět, protože „dary, které jednou darujeme, už nemůžeme přijmout zpátky“. I Bhíšma odmítá zodpovědnost za Ambino neštěstí.

Ambá si touží vynutit spravedlnost násilím, ale sociální pravidla jí neumožňují použít zbraň. Potřebuje najít bojovníka, aby se jí chopil za ni. Nemůže ho najít, ale ani tak se nevzdává. Odhodlána pomstít se, zabije sama sebe a doufá, že se znovu zrodí jako muž, čímž získá právo nosit zbraň.

Co se děje v době mezi Ambinou smrtí a jejím znovuzrozením? Následující příběh se týká Bhíšmova polovičního bratra, Vičitravírji, potomka rodu Kuruovců, jehož jméno lze přeložit jako „queer mužnost“ nebo jako „podivné semeno“ (vičitra v sanskrtu znamená podivný, vírja semeno, mužskost, mužnost).