SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Avikšita: princ, který si myslel, že je ženou


— níže uvedený obrázek není součástí knižní publikace —



Mnoho žen se toužilo provdat za Avikšitu, syna krále Karandhámy, princ je ale všechny odmítal, protože byl přesvědčen, že je sám ženou. Když odmítl i princeznu Vaišáliní, rozhodla se, že se zabije. Zadržela ji ale nebeská bytost a předpověděla, že se stane matkou slavného krále. Princezna se tedy rozhodla odejít do ústraní a věnovat se pokání, dokud se okolnosti nezmění v její prospěch. Avikšitova matka, Vírá, zahájila půst a přijala na sebe mnohé další závazky, aby získala to, po čem nejvíc prahla (synova ženitba). Současně s tím Avikšita, chystající se na cestu do lesů, velkoryse prohlásil, že než odejde, vyplní každému jeho přání. Král, jeho otec, k němu přistoupil a řekl: „Splň mi přání, dej mi vnuka.“ Při procházce lesem zaslechl Avikšita volání o pomoc. Volala žena, kterou měl v moci démon. Princ k ní okamžitě běžel. Tou ženou byla Vaišáliní a za čas se jí narodil Avikšitův syn Marutta.

Avikšita je přesvědčen, že je ženou. Jeho matka po něm nicméně chce, aby se oženil, a jeho otec žádá, aby zplodil dítě. Ani ženu, která si ho chce vzít, nezajímá identita, kterou přisuzuje sám sobě. Avikšita se nakonec, pravděpodobně pod tlakem společnosti (byť to tak vypravěč jednoznačně nestaví), žení. Podobně jako Bhíšma, i Avikšita je nesobecký syn, takový, jaký je hinduistickými rodinami ceněn. Bhíšma se, aby vyhověl otci, nežení. Avikšita se naopak kvůli svému otci žení. Osobní tužby jsou obětovány na oltář synovské povinnosti.

Bhíšma na své smrtelné posteli.

Mahábhárata nás informuje i o dalším ideálním synovi. Princ Puru (Bhíšmův předek) na sebe bere otcovo stáří, aby si jeho otec mohl dál užívat radostí mládí. Otec za to činí Purua svým dědicem, navzdory tomu, že Puru se narodil konkubíně a je nejmladším ze čtyř synů.

Uctívání muže, který obětuje vlastní dobro kvůli svému otci, označují někteří indičtí psychoanalytici jako „Oidipův komplex naruby“.14 Na rozdíl od freudovského modelu založeného na řeckých mýtech, v nichž syn zabíjí otce, kterého vnímá jako sexuálního rivala, v indickém modelu je to otec, kdo předčí svého sexuálního rivala, svého syna.

Ale vraťme se k Bhíšmovi. Bhíšma se sice odvrací od žen, vlivem okolností se ale jeho život proplétá s životem Amby, princezny z Káší, ženy, která se nakonec stane jeho trestem.



14. Ramanujan, The Indian Oedipus, in: Dharwadker (ed.), The Collected Essays of A. K. Ramanujan, s. 377–397.