SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Bahučará zbavuje manžela mužství




Bahučařin manžel nikdy nezašel večer za manželkou. Raději vyrážel na bílém hřebci do lesů. Odhodlána odhalit tajemství svého manžela rozhodla se Bahučará jednoho večera, že ho bude sledovat. Neměla ale koně. Obrovský kohout, který byl svědkem jejího trápení, se nabídl, že ji sveze. Bahučará si na něj vylezla, důkladně spolu pročesali celý les, a nakonec našli manžela na mýtině, jak se chová jako žena. „Jsi-li takový, proč sis mě bral za manželku a zničil mi život?“ zeptala se ho Bahučará. Manžel odvětil, že ho do manželství nutili, protože trvali na tom, že musí zplodit děti a zajistit pokračování rodinného jména. Bahučará se sice cítila podvedená, zároveň jí ale bylo manžela líto, a tak řekla: „Muži jako ty by se měli vykastrovat, oblékat se jako ženy a uctívat mě jako bohyni.“

Není jasné, cože to Bahučará vlastně v lese spatří. Podle některých verzí najde manžela nahého a podezřívá ho, že má nemanželské pletky. Nakonec ale vyjde najevo, že si jen po koupeli v řece sušil oblečení. Bohyně ho ovšem ve svém omylu vykastruje a musí v důsledku toho trpět (tak jako musí trpět všechny přespříliš podezřívavé manželky). Nedozvídáme se, proč se manžel večer koupal v řece, když na něj v paláci čekala jeho krásná nevěsta. Jiná verze uvádí, že se Bahučařin manžel chová jako hidžra. Co to znamená? Znamená to, že se chová zženštile? Nebo to znamená, že má na sobě ženské šaty? Znamená to, že je přistižen při sexu s mužem? Pravdu můžeme jenom tušit, nikdy není naplno vyřčena.

V jiné verzi příběhu se vypráví, že když zbaví Bahučará manžela jeho mužství, vykřikne: „Vzala jsem si od tebe, co potřebuji. Tobě to k ničemu není.“ Což naznačuje, že pro manželku spočívá hodnota jejího manžela zejména v jeho schopnosti oplodňovat ji. Také to ovšem může znamenat, že spatřila manžela v roli pasivního homosexuála. Jedná se samozřejmě o čistou spekulaci, protože ústně předávané příběhy je těžké nějak ověřit.

Lidová kalendářová vyobrazení ukazují bohyni Bahučaru, jak se veze na kohoutu. Hidžrové se kastrují ve jménu této bohyně. Kastrace je označována za nirvánu. Rituál kastrace spojuje příslušného hidžru s bohyní a transformuje ho/ji v oddaného (bhagat). Praxe kastrování ve jménu bohyně Bahučary připomíná sebekastraci kněžích kultu starodávné anatolské bohyně Kybelé, která se rozhodla následovat příkladu svého milovaného Attise, který se sám vykastroval poté, co vyvolal bohynin hněv, když byl podlehl vábení hermafrodita/eunucha Agdistise.65

Panuje přesvědčení, že bohyně Bahučará navštěvuje muže, které chce za své bhagaty, v jejich snech. Mučí je, dokud nesouhlasí, že se vzdají všech symbolů maskulinity, včetně své mužské pýchy. Neplodné ženy si v touze po plodnosti často zvou bhagaty, aby zpívali písně ke slávě bohyně Bahučary a vyvolali tak její milost. Bhagatové působí jako sloužící, média nebo kněží bohyně.

Vtírá se otázka, není-li „volání bohyně“ voláním po tom, aby se homosexuální/transsexuální muži neženili a neničili životy žen. Je dost možné, že Bahučařin hněv vyjadřuje frustraci žen vmanévrovaných do svazků – dodnes v Indii běžný jev – s právě takovými muži. Frustrace takto uvězněných žen, kterým tradice velí, aby se přizpůsobily a podřídily, se často vybíjí v „hysterických záchvatech“ popisovaných v lidovém hinduismu jako „příchod bohyně“. Jelikož se ale na utrpení ženy pohlíží jako na něco, co je pro společenskou stabilitu nezbytné, jsou tyto bezděčné záchvaty, které mají původ v potlačování, oslavovány jako božské znamení. Když přijde na ženu záchvat, sousedé se kolem ní shromáždí, aby pozdravili bohyni a vzdali poctu jejímu médiu.

Kastrace je v příbězích spojených s Bahučarou opakující se téma. V následujícím příběhu, který převypravuje Pupul Jayakar v knize The Earth Mother, kastruje bohyně nejenom ty, kteří na ni útočí, ale i sama sebe, aby si zachovala čest.



65. Cassell’s Encyclopedia of Queer Myth, Symbol, and Spirit, s. 44, 76.