SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Bhíma v ženských šatech




Třináctý rok exilu, kdy museli žít ingonito, nalezlo pět Pánduovců útulek na dvoře panovníka Viráty. Vznešený Judhišthira, silák Bhíma, lučištník Ardžuna, pohledný Nakula a moudrý Sahadéva se přestrojili za kněze, kuchaře, eunušského tanečníka, podkoního a pasáka. Jejich společná manželka Draupadí se přestrojila za služebnou jménem Sairandhrí a nechala se zaměstnat v komnatách Virátovy královny Sudéšny. Královna se k ní chovala laskavě.

Asi za deset měsíců spatřil Draupadí královnin bratr Kíčaka, který byl vrchním velitelem, a okouzlen její krásou začal jí dělat sexuální návrhy. Draupadí ho odmítala, ale on se nevzdával. Přemožen touhou přinutil svou sestru, aby poslala Draupadí do jeho komnat s tím, že ji potřebuje, aby nosila víno. Pokusil se ji znásilnit, Draupadí se ale podařilo vyklouznout. Utekla za králem a prosila ho o ochranu. Král se ale svého mocného švagra obával. Když Kíčaka přiběhl, uchopil Draupadí za vlasy a veřejně ji zbil, král neudělal vůbec nic. Nic neudělal ani Judhišthira, sedící vedle krále, protože se bál, že by se prozradila jeho pravá identita, což by mělo ten následek, že Pánduovci by museli zůstat v exilu dalších třináct let.

Rudá zlostí šla Draupadí za Bhímou, který sloužil v královských kuchyních, a žádala po něm, aby plnil povinnost manžela. Společně vymysleli plán. Draupadí poslala Kíčakovi vzkaz, aby se s ní sešel večer o samotě v divadle. Bhíma tam na něj čekal v ženském přestrojení. Když Kíčaka dorazil, považoval Bhímu za Draupadí a chtivě k ní přistoupil. Bhíma opětoval jeho objetí s takovou silou, že rozmačkal Kíčaku na padrť.

Příběh Kíčakovy smrti je populárním námětem divadelních her i tanečních kreací. Příběh siláka Bhímy přestrojeného za ženu, svádějícího Kíčaku a „mačkajícího“ ho k smrti se považuje za komediální námět. V žádné fázi příběhu neznevažuje Bhímovo přestrojení jeho sexuální orientaci. Pokud přestrojení pomáhá zabíjet zloduchy a zachraňovat dívky, toleruje se. Pokud by sloužilo čemukoli jinému než heterosexualitě, bylo by nahlíženo s nepřátelstvím, jak vidno z následujícího příběhu, který sestavil Rajanarayanan z Pondicherry a který mi vyprávěl C. S. Lakshmi.56 Je to příběh lidové bohyně z Tamilnádu. Následující verze je mou verzí, takto jsem příběhu porozuměl.



56. C. S. Lakshmi stojí v čele organizace zvané Sparrow („vrabec“), která sbírá ústně předávané příběhy o indických ženách.