SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Bhíšma: syn, který se zasvětil celibátu


— níže uvedený obrázek není součástí knižní publikace —



Říční nymfa Gangá souhlasila, že si vezme Šantanua, krále Hastinápuru a vládce rodu Kuruovců, ale vymínila si, že Šantanu nebude nijak zpochybňovat to, co Gangá po svatbě udělá. Šantanua zaslepovala touha, a tak souhlasil. Musel pak mlčky přihlížet, jak Gangá topí hned po porodu všech sedm svých synů (chtěla je tak zbavit prokletí). Když se chystala utopit osmé dítě, Šantanu už to nevydržel, Gangu zadržel a dítě zachránil. Lásku Gangy ovšem navždy ztratil. Osmý syn dostal jméno Dévavrata a vyrostl z něj skvělý lučištník a lidem oblíbený korunní princ. Šantanu se pak jednoho dne zamiloval do rybářky jménem Satjavatí, která souhlasila, že si ho vezme, ale pouze pod podmínkou, že učiní její děti svými dědici. Šantanu váhal, až do chvíle, než za ním přišel Dévavrata s ujištěním, že se vzdává nároku na trůn. Satjavatí to ale neuklidnilo. „Co když se Dévavratovy děti pustí do boje s mými dětmi o vládu nad královstvím?“ Aby ji uklidnil, Dévavrata slíbil, že nikdy neulehne na lože s žádnou ženou a nestane se tak nikdy otcem. Za tuto synovskou lásku bohové Dévavratovi požehnali a dali mu nové jméno, Bhíšma, úžasný.

Bohyně Gangá.

Přejmenování Dévavraty na Bhíšmu poté, co slíbí, že zůstane bez ženy, vzbuzuje otázku, co je tak úžasného na tom, že se někdo nestane otcem. V džinistické verzi Mahábháraty se dozvídáme, že Dévavrata, aby rozptýlil Satjavatíny obavy, zachází tak daleko, že se vykastruje.13 Tento detail se v hinduistických verzích eposu nevyskytuje. Nové jméno lze pravděpodobně vysvětlit hinduistickou vírou v cyklus znovuzrozování.

Podle hinduistického náhledu vděčí každý člověk za svou existenci svým předkům, ctihodným pitrům. Plozením dětí jim zajišťuje možnost znovu se zrodit, a splácí tak svůj dluh vůči nim. Syn se nazývá putra a dcera putrí, protože jejich narození chrání otce před strašlivou říší známou jako put, která je vyhrazena pro bezdětné. Pitrům hrozí propast zapomnění v říši mrtvých, pokud jim některý z žijících lidí nepřijde na pomoc. Během obřadu šráddha nabízejí oddaní hinduisté svým předkům rýžové koule a slibují, že dostojí svým biologickým závazkům. Odmítnutím plodit děti se Dévavrata vystavuje hněvu svých předků a odsuzuje sám sebe k věčnosti v říši mrtvých. Obětuje kvůli svému otci samu svou existenci, vyslouží si tak obdiv bohů a mění se v Bhíšmu. Uctívání Bhíšmy jde tak daleko, že každý rok, osmý den měsíce mágha za dorůstajícího měsíce (závěr ledna nebo začátek února) provádějí oddaní hinduisté ve jménu Bhíšmy pohřební rituály a nabízejí k věčnému utrpení odsouzenému Šantanuovu synovi rýžové koule, aby zmírnili jeho věčný hlad.

Bhíšmův příběh má v hinduistickém světonázoru připomínat osud bezdětných. A zároveň je příběhem ideálního hinduistického syna, syna, který nadřazuje potěchu svého otce nad své osobní tužby. Následující příběh z Márkandéja-purány (asi 250 n. l.) je příběhem jiného takového ideálního syna. Uvádí ho Sadashiv Ambadas Dange v prvním svazku své Encyclopaedia of Puranic Beliefs and Practices.



13. Jaini, Mahābhārata Motifs in the Jaina Pāṇḍava Purāṇa, in: Collected Papers on Jaina Studies, s. 355.