SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Děti muže s zženštělou mužností




Vičitravírja zemřel, ještě než mohla některá z jeho žen otěhotnět, a Satjavatí tudíž požádala Bhíšmu, aby se vdov ujal a obdařil je dětmi. Bhíšma jí připomněl svůj slib a odmítl úkol splnit. Zoufalá Satjavatí nechala zavolat jednoho mudrce a ten obě královny oplodnil. Ambice se narodil Dhrtaráštra a Ambalice Pándu.

Dhrtaráštra se narodil slepý, což mu znemožňovalo nastoupit na trůn. Oženil se s Gándhárí a zplodil s ní stovku Kuruů. Pándu zabil nešťastnou náhodou během lovu jakéhosi mudrce a jednu ze svých žen, která se s ním právě milovala. Ještě než zemřel, mudrc ho proklel: „Jestli se někdy dotkneš některé ze svých žen, zemřeš.“ Prokletí Pánduovi zabránilo přivést své dvě ženy do jiného stavu a vzdal se nároku na trůn. Ustanovil Dhrtaráštru správcem a uchýlil se do lesů, protože se považoval za nehodného trůnu.

Pánduovy ženy si ovšem věděly rady. Poprosily nebeské bohy a ti jim dali pět synů, kteří prosluli jako Pánduové, synové Pándua. Obě větve rodu Kuruů, Kuruovci a Pánduovci, vyrostly ve vzájemné nenávisti, přičemž každá větev věřila, že zrovna oni mají nárok na hastinápurský trůn, k velkému rozčarování Satjavatí, jejich prababičky.

Tento příběh v sobě nese poetickou spravedlnost. Satjavatí znemožní Bhíšmovi plodit děti, aby zajistila korunu svým vlastním dětem. S čím ovšem nepočítá, že její vlastní potomstvo spolu bude bojovat o trůn. Tímto způsobem reflektuje Mahábhárata základní indický pohled na osud, který říká, že bez ohledu na to, jak moc se člověk snaží osud ovlivnit, nikdy se mu to nezdaří. Žádný člověk nedokáže porozumět záhadnému působení karmy.

Tradiční víra říká, že existuje přímý vztah mezi silou semene a tělesnou zdatností. Impotentní/neplodný muž je považován za fyzicky slabého a fyzicky slabý muž je považován za impotentního/sterilního. Tak může vzniknout spojitost mezi Vičitravírjovým jménem, jeho závislostí na svém polovičním bratrovi, který mu opatřuje ženu, jeho neschopností zplodit dítě a jeho časnou smrtí. Fyzicky je sice muž, ve skutečnosti jím ale není, protože ani jednu ze svých žen nedokáže přivést do jiného stavu.

V džinistických verzích15 se Dhrtaráštrovo fyzické omezení (slepota) rozšiřuje i na jeho sexuální fungování: podle těchto verzí je Dhrtaráštra neplodný. Jeho žena Gándhárí, která manželovu slepotu sdílí a nosí pásku přes oči, se oddá sexuálně stovce kozlů. Dhrtaráštra pak kozly obětuje bohům v touze zplodit děti. Obětovaní kozlové, kteří se znovu rodí jako nebeské bytosti, navštíví Gándhárí, ženu, která se s nimi v předchozím životě milovala, a dají jí stovku synů.

Příběh je nepřímou narážkou na praxi nijógy neboli levirátu16, která umožňuje Pánduovi – de facto kvůli prokletí impotentnímu – zplodit syny. Nijóga byla rituálně předepsaný postup, který mohli využít všichni muži, kteří nemohli sami zplodit děti: mohli umožnit kterémukoli jinému muži, nejlépe příbuznému nebo nějakému mudrci, souložit s jejich ženou/ženami. Děti takto zplozené patřily zákonnému manželovi, a to i po jeho smrti. Tato praxe umožňovala ne-mužům plodit děti a uniknout tak osudu bezdětných. Lze se domnívat, že právě tuto možnost využívali homosexuální muži, kteří nemohli mít nebo neměli pohlavní styk se svými ženami. Tato praxe zajišťovala, že všichni muži mohli bez ohledu na svou sexuální orientaci dostát svým sociálním rolím (manželství) a biologickým závazkům (reprodukce).

Dětí bylo zapotřebí i z jiných důvodů než kvůli uspokojení předků. Drupada, král Paňčály a Ambin otec v jejím dalším životě, chtěl mít dítě, aby pomstilo pokoření, které mu způsobil bráhman Dróna.

Bráhman Dróna a princ Drupada byli už od dětství přátelé a přísahali si, že spolu budou sdílet na světě dobré i zlé. Uplynula léta a Dróna, kterého potkala chudoba, zašel za Drupadou, který se stal mezitím králem Paňčály, a žádal po něm, aby se s ním ve jménu přísahy rozdělil o své bohatství. „Přáteli mohou být jenom ti, kteří jsou si rovni.“ Drupada ale přezíravě odvětil: „Řekni si o milodar, nedovolávej se přátelství.“ Drónu jeho poznámka ranila a rozhodl se, že udělí Drupadovi lekci. Vyučil se válečnému umění, získal angažmá v Hastinápuru u Bhíšmy, naučil prince rodu Kuruů válečnému umění a jako odměnu si vyžádal polovinu Drupadova království. Princové mu vyhověli, a tak se stal Dróna rovným Drupadovi. Drupada se cítil vývojem událostí pokořen, a tak se dovolával Šivy, boha ničení, aby získal syna k zabití bráhmana Dróny, a pomstil se.



15. Jaini, Collected Papers on Jaina Studies, s. 355.

16. (Pozn. překl.: Závazek muže k sňatku s vdovou po vlastním bratrovi, jestliže ten nezanechal potomstvo.)