SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Dívky, které se nenechaly rozdělit




Ratnávalí, dcera šúdrovského krále Ánarty, a Bráhmaní, dcera ánartského kněze, byly nejlepší přítelkyně. Nedokázaly se smířit s myšlenkou, že až se vdají, budou se muset rozejít. Rozhodly se raději zemřít.

Když se král dozvěděl, co prožívají, rozhodl se, že obě dívky se provdají do téže domácnosti – Ratnávalí si vezme určitého krále a Bráhmaní si vezme kněze tohoto krále. Zaslal svůj návrh králi Brhadbálovi z Dašárny, který jej přijal a vydal se do Ánarty.

Mezitím se stalo, že jeden ánartský mladý muž navštívil prostitutku a pil víno. Aby svůj hřích odčinil, dostal na vybranou, buď vypít horké máslo, nebo se dotknout prsou panenské princezny, s myšlenkou, že je to jeho matka. Mladíkovi rodiče prosili ánartského krále, aby dovolil jejich synovi sáhnout na prsa jeho dceři, protože druhá navrhovaná metoda by vedla k jeho smrti. Král svolil a mladík se dotkl Ratnávalíných prsou. Ratnávalí řekli, aby považovala mladíka za svého syna. Prsa se jí okamžitě nalila mlékem. Když se zpráva o tom roznesla, obrátil se k ní dašárnský král Brhadbála zády, protože nabyl přesvědčení, že jeho vyvolená je poskvrněná. Vdát se nemohla ani Bráhmaní, protože čekala už šestnáct let, až se vdá Ratnávalí, a byla teď už na nevěstu příliš stará. Obě neprovdané dívky tedy opustily domy svých rodičů, uchýlily se do lesů poblíž vodní nádrže a činily pokání pod vedením mudrce Bhartrjadžni. Bráhmaní se zjevil Šiva a požehnal jí. Bráhmaní odmítla jeho požehnání přijmout, dokud se Šiva nezjeví i Ratnávalí a nepožehná i jí. Místo, kde Šiva oběma dívkám požehnal, se stalo svatým místem, známým jako šúdrí bráhmaní tírtha.

Rodiče dívek nepovažují jejich vzájemnou náklonnost za překážku manželství. Svůj prostor tu má jak osobní touha (láska k témuž pohlaví), tak i společenská povinnost (manželství v rámci kastovních pravidel). Okolnosti ovšem naplnění společenské povinnosti nepřejí a dívky jsou ponechány samy sobě.

Ale vraťme se ještě k příběhu Šikhandiho. Drupada ke svému zklamání zjišťuje, že Šikhandimu bylo osudem určeno, že má zabít Bhíšmu, stařešinu rodu Kuruovců, nikoli Drónu, učitele tohoto rodu. Jednoho dne si Šikhandi zavěsí kolem krku věnec, který visí celá léta u vstupní brány Drupadova dvora. Existuje věštba, že ten, kdo si tento věnec pověsí kolem krku, zabije Bhíšmu. Když Drupada zjistí, že Šikhandi není synem podle jeho přání, uspořádá jadžňu, védský obřad, při němž se vyvolávají a usmiřují nebeští dévové. Při obřadu se získává kouzelný lektvar, který má vést ke zrození žádaného dítěte. Mudrcové a kněží pošlou pro Drupadovu ženu, když se ale ve stanovený čas nedostaví, vylijí lektvar na ohňový oltář. Z plamenů vystoupí dospělý muž a žena. Věštba stanoví, že muž, Dhrštadjumna, zabije Drónu a žena, Draupadí, se provdá za bratry Pánduy a bude mít na svědomí zničení Kuruovců.

Děti zrozené s pomocí Šivovy milosti jsou androgynní. Šikhandi se rodí se ženským tělem, ale nakonec má tělo mužské. I druhé dítě by se bylo narodilo androgynní, kdyby mudrcové nenalili kouzelný lektvar do rituálního ohně. Z ohně tak povstanou dvě děti, jedno mužského pohlaví a jedno ženského. Dhrštadjumna je dravý bojovník, který se neštítí zabít bráhmana. Draupadí je vnadná žena tmavé pleti, tak přitažlivá, že každý muž chce být jejím milencem a každá žena, která ji spatří, se chce proměnit v muže, aby se s ní mohla milovat.20 Dhrštadjumna je ten nejmužnější muž. Draupadí je ta nejženštější žena. Mezi nimi se nachází Šikhandi, mužská žena.

V žádné verzi Mahábháraty se nedozvíme žádné podrobnosti ze života Amby v době, kdy vyrůstala jako dívka a byla vychovávána jako chlapec. Nabízí se otázka, jak mohla asi reagovat při zjištění, že její genitálie se odlišují od genitálií ostatních chlapců. Otevírá se tu široký prostor pro Freudovu psychoanalýzu. Rozvinul se u dívky kastrační komplex? Pohlížela na svého otce v souvislosti s náklonností ke své matce jako na konkurenci? Pohlížela na svou matku jako na konkurenci? Jak reagovala na své mladší sourozence – Draupadí, dceru vychovanou jako dívka, a Dhrštadjumnu, syna vychovaného jako chlapec? Vztahem sester, maskulinní Šikhandiní a femininní Draupadí, se příběh nezabývá. Nedozvíme se, jestli Šikhandi nezávidí Draupadí svatební šaty, ani jestli Draupadí nezávidí Šikhandiní právo nosit zbraň. Příběh mlčí i o tom, jak se Šikhandi(ní) chová ke svému mladšímu bratrovi, který má mužské genitálie. Podle mého názoru je škoda, že nedostáváme možnost zkoumat psychologii postav. Možná byl Vjása příliš zahlcen složitostí jejich sexuality, nebo prostě následující generace epizody, které by vzbuzovaly příliš rozpaků, vyškrtly. To se nikdy nedozvíme.

Šikhandi(ní) je sice vychován(a) jako muž, mužské tělo ale získává až později; nicméně ne všichni na něj pohlížejí jako na muže. Důvodem v pozadí je bitva na kurukšétře, která se odehrává na vrcholu života Šikhandiho.



20. Doniger, Splitting the Difference, s. 247.