SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Hinduistická reakce na queer sexualitu




Pro společnost je špatnou karmou to, co ohrožuje její sociální stabilitu. Společnost založená na heterosexualitě a patriarchátu vidí změnu pohlaví, přestrojování, homosexuální styk a další queer aktivity nutně jako nežádoucí, protože ohrožují panující sociální rámec. V homosexuálním svazku se na rozdíl od manželství, které představuje přijatelný kompromis umožňující spojení dvou cílů, plození (uskutečnění dharmy) a odříkání (vedoucí k mókši), snoubí dva nežádoucí faktory: sterilita a touha.

Manuův zákoník, který předkládá pravidla chování odvozená z ortodoxní bráhmanské perspektivy, odsuzuje homosexuální aktivitu mezi muži stejným způsobem jako odsuzuje „způsobení bolesti bráhmanovi, čichání k alkoholu a jiným odporným věcem“8, incest, bestialitu, anální a orální sex se ženou, vaginální sex s menstruující ženou nebo sex za bílého dne. Tresty zahrnují „koupání v šatech“, hladovění, očistu pomocí pojídání pěti kravích produktů (moč, hnůj, mléko, tvaroh a máslo) a sociální vyloučení prostřednictvím aktu „vyhoštění z kasty“.

puránách se uvádí, že vypouštění semene jinam než do vagíny vrhá člověka podobně jako porušování pravidel kasty do jednoho z mnoha nízkých světů hinduistického vesmíru, kde musí po sedm let trpět a čekat, až bude znovu stvořen vesmír a on se zrodí jako nižší pozemská bytost. Nárada-purána (15. 93–95) uvádí: „Velký hříšník, který vypouští semeno mimo vagínu, do tvorů, kteří nemají vulvu, a do zvířecích děloh, upadne do nižších světů, kde bude jeho potravou semeno a kde bude muset setrvat po sedm božích let, než se zrodí jako nižší člověk.“

Hinduistická písma se sice vyslovují z větší části proti všemu, co je queer, ale je třeba mít na paměti, že hinduistická písma neslouží stejnému účelu jako bible v křesťanství nebo korán v islámu. Většina hinduistických písem jsou smrti, což doslovně znamená, že byla zapsána na základě lidské paměti, nevznikla božskou vůlí; a jako taková mohou být odmítnuta či modifikována. Božským zjevením, šruti, jsou pouze védské texty. Védy (knihy kosmické moudrosti) nezajímají světské lidské hodnoty, nýbrž věčné a absolutní pravdy. Zajímá je povaha reality, hodnota plodnosti a cyklus života. Nezajímá je vášeň a potěšení, ani heterosexuální, ani bisexuální, ani homosexuální. Upanišady (filozofická pojednání založená na védách) výslovně uvádějí, že všechno v tomto světě je součástí božského a součástí věku, v němž člověk žije. Biblický koncept „zla“ (cokoli, co je prosté božskosti) tak v hinduistickém světonázoru nedává smysl.

Homosexuální styk je v moderní Indii navzdory značnému rozšíření zřídka „na očích“. A je-li na očích, zřídka je vnímán jako sex. Mnozí dávají přednost výrazu masti (hindský výraz pro legraci, neplechu) nebo šauk (urdský výraz pro koníčka, volnočasovou aktivitu). Je nahlížen jako forma kámy, nic víc. V soukromí se mu může oddávat kdekdo. Veřejností je nahlížen jako „zlozvyk“, podobně jako konzumace alkoholu, žvýkání tabáku či návštěvy prostitutek, čemuž je dle veřejného mínění lépe se vyhnout. Sotvakdo ale na něj bude pohlížet z „morálních“ hledisek.

Homosexuální styk se nikdy neposuzuje jako pápa čili čin plodící špatnou karmu. Je nahlížen jako čin, který přináší rodině pohanu, nikoli zatracení. Zatímco homoeroticky orientovaný křesťan pociťuje v homofobním prostředí vinu, stejně orientovaný hinduista pociťuje v takovém případě stud.



8. (Pozn. překl.: Manuův zákoník, Bibliotheca Gnostica, s. 462.)