SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Jak klesl Rikšarádža k ženství




Jednoho večera spatřil opičí král Rikšarádža v rybníku svůj odraz. Považoval ho mylně za nepřítele, který se mu vysmívá, a vrhl se do vody. Když z ní vylezl, byla z něj krásná žena. Uviděl ji Indra, bůh deště, a Súrja, bůh slunce, a byli tak přemoženi touhou, že z nich vyšlo semeno, ještě než se mohli se ženou spojit. Božská sémě se nicméně přeměnila v děti. Indrovo sémě dopadlo ženě na vlasy (vála), a tak dostal syn, který se takto zrodil, jméno Válin („vlasáč“). Súrjovo sémě dopadlo ženě na šíji (gríva), a tak dostal syn, který se takto zrodil, jméno Sugríva („s krásnou šíjí“). Rikšarádža získal posléze svou původní podobu. Nakrmil obě děti medem a vzal si je domů. Tak se stal otcem i matkou svých dětí.

V tomto příběhu se mění jak druh (opice), tak pohlaví (mužské). Děti, které se rodí, mají ovšem opičí podobu.

Nesmíme zapomínat, že existuje hodně verzí eposu Rámájana; je jich ve skutečnosti několik stovek. A dokonce i o „originální“ sanskrtské verzi mudrce Válmíkiho si většina badatelů myslí, že se jedná pouze o převyprávění.29 Každá verze si příběh upravuje tak, aby vyhovoval příslušným sociokulturním požadavkům. Například Válmíkiho Rámájana uvádí, že poté, co je Sítá zachráněna ze spárů Rávany, ji Ráma opouští, protože má pocit, že její pověst dlouhým pobytem ve společnosti jiného muže značně utrpěla. V moderních verzích Rámájany se lze s takovým kontroverzním závěrem setkat jen zřídka, viz například Ramayana Kamaly Subramaniamové. Pokud už se tento motiv vyskytuje, jako například v televizním seriálu Uttar Ramayana Ramananda Sagara, je tu jasně patrná snaha oddělit tuto epizodu od hlavního děje, od triumfu Rámy nad Rávanou.

V jedné verzi eposu, s názvem Rámakírti, pocházející z jihovýchodní Asie, jsou Válin a Sugríva zplozeni na základě toho, že Gautamova manželka Ahaljá má s Indrou a Súrjou cizoložný poměr. Když Gautama nevěru odhalí, obě děti prokleje a způsobí tak, že se z nich stanou opice. Motiv sexuální transformace tedy není nezbytně přítomen ve všech verzích vyprávění o zrození Válina a Sugrívy. Čemu tedy slouží sexuální transformace Rikšarádži a Aruní v některých verzích?

Ve všech třech verzích vyprávění o zrození Válina a Sugrívy je Indra otcem prvního z nich a Súrja otcem druhého z nich. Tento způsob vzniku zakládá božský původ opičích králů pomáhajících Rámovi. Matka není v prvních dvou případech vlastně žena, nýbrž biologicky přeměněný muž, jehož krása okouzlí bohy. Ve třetí verzi je matkou žena nabitá sexem, cizoložnice. Opičí králové jsou zároveň božské i nedokonalé bytosti (androgynita/cizoložství). Jejich opičí podoba se vysvětluje buď prokletím, nebo skutečností, že jejich otec byl opice. Proč ale taková potřeba dodávat původu opičích králů kromě prvků božství i prvky nedokonalosti, špatné karmy nebo dokonce bestiality? Možná proto, aby bylo možné připsat jim skrze jejich queer původ spojený s prokletím status „barbarů“. Díky „božskému“ původu je pak bylo možné odlišit od tolik nenáviděných rákšasů, vysvětlil jejich blahosklonnost vůči hrdinskému Rámovi a předložit je v přijatelné podobě védskému obecenstvu.

Jak vánarové, tak rákšasové mají zvířecí podobu (a tudíž se jedná o barbary), protože se řídí matsja njájou (zákon džungle, kde silnější poráží slabšího). Jejich vůdci nabývají moci zabíjením nebo jiným odstraňováním svých soupeřů. Rávana se zbavuje svého bratra Kubéry, aby se mohl stát sám vládcem Lanky, a Válin odstraňuje Sugrívu, aby se mohl stát králem Kiškindhy. Neuznávají žádný zákon nebo povinnost, které by mohly omezovat jejich sexuální a jiné divoké instinkty. Nerespektují manželskou věrnost (Rávana unáší Sítu, Válin si přivlastňuje Sugrívovu manželku Rumu). Ráma naopak, přestože je součástí materiálního světa, drží sám sebe prostřednictvím principů dharmy na uzdě a nepodléhá urputným pokušením samsáry.

V následujícím puránském příběhu se muž mění v ženu proto, aby se poučil, jaké to je, když někoho smete síla samsáry. Existuje mnoho verzí tohoto příběhu, ne ve všech se stává z Nárady žena. V některých verzích pouze podléhá kouzlu ženy, stává se hospodářem, noří se do světských záležitostí a zapomíná na ty božské.



29. Richman (ed.), Many Rāmāyaṇas – The Diversity of Narrative Traditions in South Asia.