SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Kálí se stává Kršnou




Na žádost dévů sestoupila bohyně Kálí na zem jako pasák krav Kršna, aby zbavila zemi ambic králů. Šiva se modlil ke Kálí a dostal svolení sestoupit jako Rádhá, Kršnova manželka, aby se mohl milovat v opačné roli, s Kálí v roli dominujícího partnera. Tak byli Šiva s Kálí pospolu na zemi, stejně jako byli i na hoře Kailáse.

V Bengálsku se višnuistická a šaktistická tradice projevuje v podobě uctívání Kršny a Kálí. Život v Bengálsku ovládaly po staletí obě tradice a obě se těšily rovnocennému uctívání, což vedlo k hluboké potřebě zařídit to tak, aby se tyto dvě teistické školy navzájem doplňovaly, zejména po stránce navzájem protichůdných paradigmat spojených s příslušnými božstvy. Zatímco Kršna je okouzlující mazaný bůh pasák a vegetarián, který dokáže přinutit ženy tančit v nivách tak, jak on píská, Kálí je divoká, autonomní a po krvi toužící zabijácká bohyně, která stojí nahá na svém manželovi Šivovi, zatímco on leží na břiše na zemi. Rozdíly se stírají, když se Kálí (žena) manifestuje jako Kršna (muž) a Šiva (muž) se stává Rádhou (žena). V roli Rádhy si může Šiva na Kálí sednout a milovat se s ní v převrácených rolích. Sexuální transformace umožňuje oddaným vztahovat se k dvěma božstvům, jako by se jednalo o božstvo jediné.

Následující příběh se pokouší, prostřednictvím pohlavní proměny, ospravedlnit uctívání Šivy v Kršnově městě. Příběh je jedinečný, protože se jedná o jeden z mála příběhů, v nichž se Šiva stává ženou (a podřizuje se božstvu, které ve městě vládne). Příběh mi vyprávěla Ann Kimová, která prováděla výzkum v Mathuře, Kršnově svatém městě na březích řeky Jamuny v severní Indii. Sdělila mi, že příběh převypravuje kniha Davida L. Habermana Journey Through the Twelve Forests a stručně se o něm zmiňuje i kniha Braj, Centre of Krishna Pilgrimage A. W. Entwistlea. Bradž, či Vradža, kraj kolem Mathury na březích řeky Jamuny, je spojován s Kršnovým životem. Příběh je sthalapuránou, kronikou vztahující se ke konkrétní svatyni, žádnou další výpověď neobsahuje. Vztahuje se k malému Šivovu chrámu na březích Jamuny. Ve vnitřní svatyni chrámu je každý večer přestrojena posvátná kamenná linga za gópí, pasačku krav.