SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Kannagi si odřezává prso




Manžel Kannagi, obchodník Kóvalan, utrácel veškeré bohatství za kurtizánu Mádhaví. Kannagi tiše trpěla. Když všechny peníze došly a spolu s nimi i Mádhavína náklonnost, vrátil se Kóvalan ke své ctnostné manželce.

Pár se rozhodl přestěhovat do města Madurai a začít nový život. V Madurai věnovala Kannagi Kóvalanovi jeden ze svých zlatých řetízků na kotník zdobený diamanty, aby získali kapitál. Klenotníci ale Kóvalana obvinili, že řetízek ukradl královně a dali ho zabít, ještě než jim mohl svůj příběh vyložit.

Když se Kannagi dozvěděla, co se přihodilo, spěchala na královský dvůr s jiným řetízkem a požadovala, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Když král zjistil, že udělal chybu, prosil Kannagi za odpuštění. Kannagi se ale příliš zlobila, než aby mu mohla odpustit. Odřízla si tedy jedno prso a mrštila jím na náměstí, kde vzplanulo. Brzy bylo v plamenech celé město. Téměř všichni uhořeli. Ti, co přežili, udělali z Kannagi bohyni Pattiní a začali uctívat její obraz, aby utišili její hněv.

Jak Bahučará, tak Kannagi jsou poté, co se odmítnou stát oběťmi, zbožštěny. Muka, frustrace, rozhořčení a hněv – jež v nich vyvolává něčí špatné konání – z nich činí „planoucí“ bohyně, které lze usmířit pouze krvavou obětí, krvavým obětováním zvířete samčího pohlaví symbolizujícího semeno, což je zcela v souladu s tradiční medicínskou vírou, že tisíc kapek krve vydá za jednu kapku semene. Jak Bahučará, tak Kannagi se přeměňují v tzv. grámadéví, vesnické bohyně, o nichž panuje přesvědčení, že jsou lokálními manifestacemi Mahádéví, svrchované bohyně Matky.66

Jak už jsem uvedl v první kapitole, téměř každá indická vesnice má svatyni nějaké grámadéví a každá taková svatyně je spojena s příběhem ženy, která vytrpěla násilí nebo nespravedlnost z rukou muže. Příběhy Bahučary a Kannagi jsou variantami na časté téma ženy, která zjišťuje, že její manžel není žádný bráhman, nýbrž vyvrženec. Je natolik rozhořčena tím, že naletěla, že zabije manžela a děti, spálí dům a zabije i sebe. Z plamenů pak vystupuje v podobě strašlivé bohyně, kterou si vesničané usmiřují obětováním býků, kozlů a kohoutů samčího pohlaví. I Bahučará je oklamána mužem, který se vydává za někoho, kým není. V jejím případě nejde ovšem o kastu, nýbrž o sexualitu. Zatímco první případ ústí v kastraci, ve druhém se náprava děje prostřednictvím smrti.

V následujícím příběhu se nevyužitá kreativní síla boha mění v sílu destruktivní. Příběh je založen na příbězích z Mahábháraty, Šiva-purány, Varáha-purányLinga-purány (asi 600 až 1000 n. l.). Šiva v nich vystupuje jako Sthánu, vládce planoucího falického symbolu. Wendy Donigerová v knize Śiva: The Erotic Ascetic uvádí různé verze tohoto příběhu.



66. Kinsley, Village Goddesses, in: Hindu Goddesses, s. 197–208.