SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Kapitola 3 – Přestrojující se podvodníci




Pátý den každoroční slavnosti brahmótsavam v Tirumale ve státě Andhrapradéš na jihu Indie, kde se nachází nejbohatší indický chrám, je nejvyšší božstvo, Višnu (vystupující zde pod místním jménem Vénkatéšvara Baladží) vystrojen jako nebeská kouzelnice Móhiní39 a nesen v ohromném procesí. V jiném městě na severu Indie, v Náthdváře, v pouštním státě Rádžasthánu, v chrámu boha Šrínáthdžího, je v tajném obřadu, nepřístupném očím nepovolaných, odíván do ženských šatů (sakhívéša) Kršna, který zde hraje roli hlavního božstva.40

Abychom pochopili kontext rituálního přestrojování těchto dvou božstev, musíme si ujasnit role Višnua a Kršny v hinduistickém panteonu. Za tím účelem je nezbytné vyjasnit si hinduistické koncepty Boha, Bohyně a božskosti.

Višnu není obyčejný bůh (déva) jako například bůh deště Indra nebo bůh ohně Agni, s nimiž jsme se setkali v předchozích kapitolách. Je to zosobněné Božstvo, Bhagavan.

Někteří mají za to, že Bhagavan nemá žádnou formu, zatímco jiní tvrdí, že formu má – mužskou i ženskou zároveň. Do mužské formy je vtělen transcendentální, mimosvětský, aspekt božského (příčina) a do ženské formy hmotný, k zemi poutající, aspekt božského (manifestace). Mužský aspekt božskosti je instrumentální. Tvoří (Brahmá), udržuje (Višnu) a ničí (Šiva) svět, čímž uvádí do pohybu kolo existence (samsára). Ženský aspekt Božstva (Déví) je vyjádřením této samotné existence, kolem existence. Je zároveň zdrojem vědění (Sarasvatí), hojnosti (Lakšmí) a moci (Kálí), které umožňují bohům tvořit, udržovat a ničit.41

Většina hinduistů uctívá božské buď ve formě Višnua (višnuistická tradice), Šivy (šivaistická tradice) nebo Déví (šaktistická tradice). Višnu stvrzuje coby udržovatel světský život tím, že nastoluje a udržuje v roli kosmického krále sociální řád (dharma). Šiva odmítá coby ničitel všechno světské a manifestuje se v podobě kosmického askety. Déví se manifestuje jednak v divoké a nezávislé podobě (Kálí či Durgá), a jednak jako domácká a submisivní manželka (Lakšmí či Párvatí) nebo jako Šakti, emanace božské síly vtělená do podoby ženy. Brahmá, stvořitel světa radosti a bolesti, je všeobecně ignorován.42

Višnu udržuje vesmír s pomocí své manželky Lakšmí, bohyně bohatství a štěstí, manifestace Déví. Višnu bývá umělci zpodobněn jako do modra zbarvený bůh (modrá je barva oblohy, a tedy všudypřítomnosti), který drží ve svých čtyřech rukou (natahujících se do čtyř světových stran) mušli (hlásná trouba, kterou nabádá všechny zlotřilce, aby se dali cestou zákona), disk (kterým udržuje kolo života), hůl (žezlo, kterým bije všechny, kdo přestupují zákon) a lotos (kterým zve všechny tvory, aby se těšili z nektaru života). Bohyně Lakšmí bývá zpodobňována jako překrásná žena oděná v červeném sárí (červená je barva plodnosti), ověšená šperky, která drží džbánek (hojnost) přetékající zlatem a obilím. Lakšmí sedí na lotosu na rybníce, obklopena bílými slony (symboly plodnosti, bohatství a královské moci), kteří ji posvěcují vodou (symbol elixíru života). Višnu dohlíží na blaho své manželky, podobně jako modré nebe dohlíží na blaho červené země. Lakšmí je médium, skrze nějž vyjadřuje Višnu svou božskost.

Čas od času, kdykoli ohrožují rozvratné síly stabilitu vesmíru, sestupuje Višnu ze svého nebeského příbytku, vaikunthy, aby dal věci do pořádku. Při sestupu na sebe bere mnoho podob: někdy zvířecí, někdy lidskou, většinou mužskou, příležitostně ženskou. Pokaždé nastolí pořádek a vrací se do vaikunthy.



39. Informace z webu Tirumala-Tirupati, <www.tirumala.org>.

40. Ambalal, Krishna as Shrinathji, s. 160.

41. Walker, God, in: Hindu World, sv. 1, s. 393–397.

42. Flood, An Introduction to Hinduism, s. 17–21.