SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Kávja rodí Kaču




Díky oživující mantře přivedl Kávja nazpět k životu všechny asury, kteří padli v bitvě proti dévům. Král dévů, Indra, vystrašený stavem věcí, nařídil svému synovi Kačovi, aby kouzelnou formuli získal, jedno zda čistými prostředky nebo podvodem. Kača se objevil v Kávjově poustevně přestrojen za bráhmana a stal se jeho studentem. Kačova poslušnost, nasazení a oddanost udělaly na Kávju dojem, ale ne až tak velký, aby se s ním podělil o mantru.

Mezitím se Kávjova dcera Dévajání do Kači zamilovala. Asurové objevili Kačovu pravou identitu, počíhali si na něj a zabili ho. Kávja nedokázal snášet zármutek své dcery a přivedl Kaču nazpět k životu. Odhodláni zbavit se ho zabili asurové Kaču znovu. Tentokrát jeho tělo rozřezali a zařídili to tak, aby Kávja rozřezané tělo snědl. Když se Dévajání dozvěděla, co se stalo, znovu prosila otce, aby Kačovi vrátil život. „Je nyní součástí mého těla. Když mu vrátím život, zabije mě tím, jak se bude dostávat ven. Jediným řešením je, že jakmile se dostane z mého těla ven, musíš mu sdělit kouzelnou formuli, aby mi mohl vrátit život.“ Dévajání udělala, jak řekl.

Kávja nejprve použil mantru, aby vrátil život Kačovi, a sám umřel. Poté, co Dévajání sdělila Kačovi mantru, Kača oživil Kávju. Dévajání měla takovou radost, že prosila Kaču, aby si ji vzal za manželku. „Strašně rád bych si tě vzal, jenže Kávja mě porodil, jsem tudíž jeho syn a tvůj bratr. Není správné, aby si bratr bral sestru.“

Kača se vrátil se získanou mantrou k Indrovi a dévové mohli čelit asurům jako rovní rovným.

Ve snaze zabít syna Indry asurové bezděčně zapříčiní jeho znovuzrození skrze tělo jejich gurua. Dévajánina láska ke Kačovi zajišťuje jeho vzkříšení. Ten, kdo je jejím otcem, se ale nakonec stává jeho matkou, což znemožňuje naplnění lásky Dévajání a Kači. Totéž, co odvádí Kače od Dévajání, mu dává i moc nad smrtí. Mužské těhotenství (očištění od všeho materiálního) tak vede k oddělení od ženy (symbol materiální existence) a dává moc nad smrtí (prokletí materiální existence).

Materiální realita je v hinduismu prostředkem, skrze nějž se může projevovat duchovní realita. Materiální realita je též prostředkem, skrze nějž se může duchovní realita realizovat. Podle toho, o jakou duchovní cestu se jedná, lze v hinduismu rozlišit dvě myšlenkové školy: védskou a tantrickou. Obě školy pohlížejí na materiální realitu jako na femininní. Podle védské cesty je materiální realita nymfa, která rozrušuje aspiranta svým vábením. V tantrické cestě je materiální realita učitelka, která osvětluje aspiranta svým kouzlem. V obou školách je aspirant muž a žena mu umožňuje duchovní růst, buď coby okouzlovatelka, nebo coby učitelka. Dévajání, stejně jako materiální realita, pomáhá Kačovi a okouzluje ho. Dává mu život, nabízí mu lásku. V rámci toho mu dává moc nad smrtí, ale nakonec Kaču ztrácí. Příběh zachycuje dvojznačný postoj hinduismu k ženám a k materiální realitě. Obojí je nezbytné k existenci. Díky obojímu je život úžasný. Nakonec je ale zapotřebí obojí ovládnout a transcendovat.

Obřadem upanájana se z chlapce stal brahmačári, ten, kdo hledá pravdu. Veden svým učitelem – svým duchovním otcem i matkou – objevoval ve védských spisech odpovědi na záhady života. Aby byl hoden božského vědění, očekávalo se od něj během tohoto období, že se bude vyhýbat kontaminaci vším, co by ho mohlo připoutávat (reálně i symbolicky) k materiálnímu světu. Jelikož proměny přírody jsou ovládány sexem a násilím, znamenalo to, že brahmačári se musí vyhýbat všemu, co by mu mohlo byť jen připomínat sex (ženy, pohlavní styk, květiny, koření, víno) i násilí (krev, smrt, válka, hněv).

Největším brahmačárim je v hinduistickém panteonu asketický bůh Šiva, vládce ničení. Ničí všechno, co připoutává k zemi. Dokonce připravil Brahmu o hlavu za to, že stvořil první ženu, Šatarúpu, zatoužil po ní a vložil jí do dělohy své semeno.

Umělci Šivu zpodobnili jako popelem pomazaného poustevníka, který jezdí na býku, medituje zabalený do zvířecích kožek na zasněženém vrcholku hory a tančí se skřítky ve světle pohřebních hranic. Jeho tvrdá vizáž, trojzubec v ruce, had kolem krku, chřestítko a náklonnost ke konopí a jedovatým rostlinám odstrašuje ženy, které po něm zatouží. Sotva může přitahovat jako manžel či jako milenec. Na čele má třetí oko – dokonale symetrické – symbolizující schopnost rozlišování a transcendence. Obě oči, které jsou sváděny materiálním světem, má zavřené. Třetí oko, vnímající duchovní realitu, je otevřené.

Šivy se nedotýká samsára, nepůsobí na něj prakrti, a celé věky z něj tudíž nevyšlo semeno. Transformujíc se v nektar moudrosti vystoupilo toto semeno namísto toho páteří vzhůru a napomohlo tomu, že v Šivově hlavě vykvetl lotosový květ vědomí. Nahoru vystoupivší, oživené, ale současně zadržené semeno bývá v umění zpodobňováno jako ztopořený penis. Vzniklá mužná energie se manifestuje jako husté spletené vlasy, které ověnčují Šivovu hlavu.

Když začal blednout třpyt měsíčního boha, poté, co byl tento bůh svým nevlastním otcem proklet k impotenci, protože se věnoval pouze jedné ze svých žen, uchýlil se do Šivových kadeří, nabyl opět své mužné síly a začal dorůstat. Proto bývá Šiva zpodobňován se srpkem měsíce na hlavě. Šiva je v hinduistické tradici zosobněním mužnosti, protože nepodlehl kouzlům ženství.

Šiva je ovšem zároveň hospodářem. Má manželku, respektive dvě manželky. Horskou princeznu Párvatí/Gaurí, která mu sedí na klíně na levé straně, a říční nymfu Gangu, která mu leží zapletena v bohatých kadeřích. Má také dva syny: boha-bojovníka Kárttikéju a boha se sloní hlavou Ganéšu. Pochopit tuto záhadu erotické askeze, tohoto poustevníka-hospodáře, znamená obrátit se k Subrahmanjovi, který byl největším ajónidža vírou.

Když se v Mahábháratě začíná Ambá shánět po bojovníkovi, který by porazil Bhíšmu, přivolá Subrahmanju, božského bojovníka, nesoucího kopí, jenž vede dévy v jejich bitvách proti asurům. Subrahmanja jí dává lotosový věnec a praví: „Kdo na sobě ponese tento věnec, zapříčiní Bhíšmovu smrt.“ Ambá přenáší věnec z jednoho královského dvora na další, ale navzdory přislíbené Subrahmanjovy milosti se nenajde žádný muž, který by měl odvahu postavit se Bhíšmovi. Znechucená Ambá se věnce zbaví a stáhne se ze světa mužů. V dalším životě, kdy se rodí jako Drupadova dcera/syn Šikhandiní/Šikhandi (viz první kapitola), si pak sama věší věnec kolem krku. Příběh Subrahmanjova věnce vypráví Subash Mazumdar v Who is Who in the Mahabharata a Kamala Subramaniamová v Mahabharata.

Subrahmanja byl ve staré Indii božským patronem bojovníků. Podobně je řecký Arés spojován s válkou, mužností a planetou Mars. Subrahmanjovy symboly – kopí, kohout a páv – vyzařují mužnou sílu. Je znám i pod jménem Kárttikéja (strážce nymf souhvězdí Krttiká), Kumára (adolescent), Guha (záhadný), Skanda (tryskající semeno) a Šanmukha (šestihlavý). Je to mužný bůh, proslulý svou pohledností, chrabrostí v boji a ezoterickou moudrostí.

Alain Daniélou ho v často citované knize Gods of Love and Ecstasy: The Traditions of Shiva and Dionysus popisuje jako „boha, jehož jedinou manželkou bylo vojsko, jehož měly zakázáno uctívat ženy a jenž byl oblíbeným božstvem homosexuálů.“38 Tento názor – jakkoli má pro mnohé v queer kruzích velkou přitažlivost – je diskutabilní, protože Daniélou, podle mého názoru, směšuje severoindického Kumárasvámího/Kárttikéju, jehož mají zakázáno uctívat ženy, s jihoindickým (tamilským) Muruganem/Subrahmanjou, jehož uctívání je značně rozšířeno mezi hidžrům podobnými alii v Tamilnádu. Teoreticky jsou oba bozi totožní, rituální projevy s nimi související se ale na jihu a severu Indie značně liší.

Příběh Kárttikéjova/Subrahmanjova narození má mnoho verzí. Časem prodělal značný vývoj. V nejstarší verzi, kterou nacházíme v Mahábháratě, je synem boha ohně Agniho, zrozeného splynutím šesti výstřiků semene, podnícených pohledem na šest žen, ctihodných manželek sedmi nebeských mudrců. Jedná se tudíž o nadsamce, o šest mužů v jednom, který se zrodil bez pomoci ženského semene a dělohy. V puránách, sepsaných v době, kdy začíná být teismus populárnější než védští bohové a rituály, předstihuje Agniho co do významu Šiva, a přivlastňuje si jeho činy. Stává se Kárttikéjovým otcem. Následující příběh obsahuje hlavní motivy společné všem nejdůležitějším verzím příběhu, včetně té nejpopulárnější, kterou obsahuje Šiva-purána. Různé verze příběhu Kárttikéjova narození obsahuje kniha Śiva: The Erotic Ascetic od Wendy Donigerové.



38. Daniélou, God of Love and Ecstasy, s. 96.