SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Malli, která se stala Mallináthem




Když si splnil své světské povinnosti, stáhl se král Mahábála a sedm jeho přátel ze světa a stali se džinistickými žebravými mnichy. Dohodli se, že budou všichni ve stejné míře dodržovat hladovky, které budou součástí jejich pokání. Mahábála ale nemohl kvůli chatrnému zdraví jíst všechny své pokrmy. Nevyhnutelně se postil více než jeho přátelé a vysloužil si větší zásluhy, dost velké na to, aby se mohl stát v dalším životě tírthankarou. Protože ale získal tyto zásluhy porušováním dohody, narodil se v dalším životě s ženským tělem.

Jmenoval se Malli, jasmínový květ. Malli byla tak krásná, že měla mnoho nápadníků, kteří se kvůli ní pouštěli do boje. Krveprolití, které vyvolávala u nápadníků touha po jejím těle, ale Malli natolik znechucovalo, že se odvrátila od světského života a stala se mniškou. Po čase objevila duchovní most, který vede všechny tvory z materiálního světa. Přešla po něm na druhou stranu a dostala se do ráje duchovních osvícenců. Z Malli se stal Mallináth.

Vysoký status Malli je odměnou za dobrou karmu (hladovky), ale ženské tělo je cenou za nevhodné chování (porušení dohody). V uměleckých dílech bývá Mallináth obvykle ztvárňován(a) jako muž. Jedinou známkou ženskosti bývá její symbol, džbánek. Pouze volnější švétambarovská džinistická tradice věří, že Mallináth byla žena. Přísní digambarové tuto myšlenku naopak striktně odmítají. Pro ně jsou všichni tírthankarové muži. Pouze mužské tělo je vybaveno na to, aby umožnilo mysli vymanit duši z pout karmy.

Ženy mohou získat mužskou biologii prostřednictvím púnji. O mužskou biologii lze přijít prostřednicím pápy. Slovo pápa se často nepřesně překládá jako hřích. V angličtině neexistuje synonymum pro púnju. Púnja jsou žádoucí a vhodné činy, které upevňují společenská pravidla a vytvářejí dobrou karmu. Pápa je nevhodné konání, které má za následek pravý opak. Tak jako může dobrá karma transformovat muže v božskou bytost, může přeměnit ženu v muže.

V džinistické tradici se to hemží příběhy, v nichž je znovuzrození v souladu s karmou doprovázeno změnou pohlaví. V džinistické verzi Rámájany se hrdinná Sítá znovuzrozuje jako božský muž. Děje se tak proto, že snášela bez námitek těžkosti, které jí přineslo plnění povinností manželky.23 V džinistické verzi Mahábháraty se muž, který zlomí nos džinistickému mnichovi, stává v dalším životě Kršnovou sestrou Ékánamšou, která má deformovaný nos, což jí znemožňuje uzavřít sňatek.24

Když se ovšem znovuzrozuje Ambá, nemá hned při narození mužské tělo. Proč? A proč musí příběh obsahovat složitý námět sexuální transformace? Někteří badatelé poukazují na to, že v hinduistických tradičních příbězích a zákonících se sice setkáváme se znovuzrozením spojeným se změnou druhu, zřídkakdy ale se změnou pohlaví. U mužských lidských bytostí je větší pravděpodobnost, že se znovuzrodí jako zvířata mužského pohlaví než jako ženské lidské bytosti. Jednou z mála výjimek je příběh mužů, kteří se zamilovali do ctnostného Rámy a mohli se s ním milovat až v příštím zrození, v němž získali podobu pasaček a Ráma získal podobu Kršny (viz kapitola 3).

 

Přesvědčení spojená s biologií dala v hinduistickém světě vzniknout společenským rolím mužů a žen. Mužská biologie vytvořila z mužů kněze, filozofy, ochránce a donátory. Ženskou biologií se z žen staly „pouhé“ dárkyně života. Aby se Ambá mohla stát bojovníkem a pomstít svůj osud, musí získat mužské tělo. Aby bral Čúdálu její manžel vážně jako učitelku, musí se přeměnit v muže. Jádrem příběhů, v nichž se ženy mění v muže, je nemožnost oddělit společenské chování od sexuální biologie.



23. Jaini, Collected Papers on Jaina Studies, s. 387.

24. Tamtéž, s. 391–394.