SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Mudrci kastrují Šivu




Nahý Šiva se potuloval po lese v opojeném stavu, se vztyčeným penisem, netečný ke svému okolí. V lese žili mudrci, jejichž manželky byly tak zblázněné do Šivova těla, že ho pronásledovaly jako šílené a prosily ho, aby se s nimi miloval. Mudrci ho obvinili, že vzbuzuje v jejich manželkách cizoložné myšlenky, a prokleli ho k tomu, aby přišel o svůj penis. V tom okamžení Šivovi jeho mužství upadlo. Přeměnilo se v ohnivou střelu, která hrozila zničit celý svět. Poděšení mudrci vyvolali bohyni Matku, které se jich zželelo, zachytila ohnivou střelu do své dělohy a pojala tak do sebe její ničivou sílu.

Sexuální rivalita vede v tomto případě ke kastraci. Mudrci zaútočí na muže, kterého podezřívají, že má poměr s jejich ženami, a zbavují ho mužství. Když se ukáže síla Šivova semene zrozená askezí, mudrci si uvědomí, že udělali chybu. Asketický Šiva je prost pout. Není nikomu soupeřem, navzdory tomu, že druzí ho mohou jako takového vnímat, a o tom, že je připravován o své mužství, vůbec neví. V jedné verzi, v níž mudrci Šivu obviňují a požadují jeho kastraci, se Šiva kastruje sám, bez jakékoli lítosti či roztrpčení. Šiva je prý ve chvíli, kdy vstupuje do lesa, opojen konopím, nevnímá ve své blaženosti okolí, neví nic o předsudcích a obavách, kterými je prosycen lidský život. Když ho mudrci vykastrují, nedokáží unést prudké následky svého činu a jsou nuceni obrátit se s otevřenou žádostí k bohyni Matce. Jedině voda v děloze může přeměnit destruktivní oheň v tvořivou sílu.

Nárada-smrti, středověkém právním textu, je kastrace trestem za nejrůznější sexuální přečiny, včetně sexu s matkou, tetou, tchyní, sestrou a mniškou.67 Rámájana nahlíží kastraci jako trest za cizoložství. Vztahuje se jak na muže (Indra), tak na ženy (Šúrpanakhá).



67. Ramanujan, The Indian Oedipus, in: Dharwadker (ed.), The Collected Essays of A.K. Ramanujan, s. 387.