SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Rádžova dcera, která se stala jeho synem




Jeden hinduistický král odmítl poslat dceru do harému svého feudálního pána, sultána z Dillí, i když mu tak určoval obyčej. Sultán poslal vojsko, aby ji přivedli násilím, ale dívka se schovala v chrámu zasvěcenému jisté bohyni. Sultán nechal vyrazit dveře, ale jakmile se dostal dovnitř, shledal s údivem, že dívka se změnila v chlapce. Ztratil o ni zájem a vrátil se do Dillí. Král byl tak rozradostněn a plný vděku, že nechal postavit na počest bohyně, které byl chrám zasvěcen, mnoho dalších chrámů.

Tento příběh lze datovat do doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu po invazi středoasijských vojsk do Indie a vytvoření Dillíského sultanátu, nejméně tisíc let po vykrystalizování finální verze Mahábháraty. Následující období se považuje za dobu velkého společenského varu. Noví vládcové a jejich pohled na svět, který se od starobylého hinduistického způsobu života značně lišil a který byl ovládnutému území násilím vnucován, ohrožoval sociokulturní podloží. V příběhu, v němž bohyně mění pohlaví princezny, je zachráněna čest princezny, a potažmo i čest její otcovské rodiny. Král je za to vděčný.

V jiném příběhu, který převypravuje Giti Thadaniová v knize Sakhiyani, přináší ovšem sexuální transformace zármutek, nikoli radost. Tento tradiční příběh, pocházející z Rádžasthánu, se stal námětem hinduistické povídky autora Vijaye Dana Dethy a byl v přeložené a zkrácené verzi zahrnut i do knihy Same-Sex Love in India editorů Vanita & Kidwai. V sedmdesátých letech dvacátého století se stal inspirací pro hru Beeja-Teeja (bídža-tídža). Tento příběh je se svými feministickými podtóny bezesporu moderním přepracováním středověkého příběhu, v němž, se vší pravděpodobností, byla sexuální transformace nezbytná, aby se učinilo zadost vládnoucímu heterosexuálnímu a patriarchálnímu paradigmatu. Zajímavé je, že žena, která se v tomto příběhu stává mužem, se jmenuje Bídža, přičemž „bídža“ znamená sémě. Žena, která zůstává ženou, se jmenuje Tídža, přičemž „tídža“ znamená slib, který skládá žena v souvislosti s péčí o manželovo blaho. Samotný příběh možná tradiční postoj k sexualitě zpochybňuje, jména ale evokují tradiční role.