SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Sómavat: mužská manželka




Sumédhas a Sómavat byli dva chudí bráhmani, kteří se snažili získat jmění, aby se mohli oženit. Poslali je za štědrou královnou Símantiní, která zvala každý den na oběd dva bráhmany a zahrnovala je bohatými dary. Oba mladíci byli v pěkné kaši, protože potřebovali dary, aby se mohli oženit, ale královna dávala dary jen tomu, kdo k ní přišel s nevěstou. A tak se rozhodli získat dary lstí. Sómavat se přestrojil za ženu a v doprovodu Sumédhase, vystupujícího v roli manžela, předstoupili před královnu jako pár. Nic netušící Símantiní je přivítala ve svém paláci a chovala se k nim jako k bráhmanskému páru, jako k manifestaci Šivy a Šakti. Královnina zbožnost byla tak silná, že Sómavatova mužskost zmizela a ze Sómavata se stala žena. Sumédhas se s bývalým přítelem oženil, za dary, které dostali, si zařídili dům a šťastně spolu žili.

Kosmos transformuje lest v realitu, aby Símantinina zbožnost získala na důstojnosti. Ani jeden z mužů proti sexuální transformaci neprotestuje. Skoro to vypadá, jako by jim tato transformace oběma vyhovovala. Sómavat chce být ženou. Sumédhas je rád, že tomu tak je. Uvědomíme-li si, jaký byl v Indii po staletí všeobecný postoj k ženám a ženství, může to vypadat podivně. I dnes je pro muže největší urážkou, je-li považován za ženu. „Ať si vezme náramky“ je častá urážka, která má za cíl zranit mužskou pýchu. Pokud se o nějakém muži mluví jako o ženě, může to znamenat, že je zženštilý, impotentní, neschopný v jednání se ženami, že je ne-muž, eunuch, sexuálně dysfunkční muž, muž, který neplní své mužské povinnosti, nebo muž, který se nevyznačuje mužskými vlastnostmi, například chrabrostí. Sómavatovo přijetí ženského těla naznačuje, že Sómavat hluboce touží být Sumédhasovým druhem.

Rg-védě, nejstarším a nejvíce ceněném hinduistickém spise, datovaném do druhého tisíciletí před naším letopočtem, je předmětem velkého vychvalování mužský úd. V krátkém, ale vášnivém verši chválí žena životaschopný úd svého manžela (pravděpodobně při příležitosti obnovení jeho potence): „Jeho falus, který předtím jenom zplihle visel, se před ním pevně vztyčil. Když to spatřila Šašvatí, Asangova žena, pravila: ‚Jakým úžasným nástrojem potěšení vládneš, můj pane!‘“26 Pozdější komentáře nás informují o kontextu této chvály.

Podle Šaunakovy Brhaddévaty (asi 400 před n. l.) byl Asanga ženou, kterou proměnil jeden mudrc v muže. Sájana uvádí ve velmi uznávaném komentáři Rg-védy ze čtrnáctého století dva příběhy. V prvním z nich je Asanga princem, který se stává ženou kvůli kletbě, a v muže se mění díky milosti mudrce. Ve druhém příběhu se Asangova žena, nešťastná z jeho impotence, oddává pokání, aby obnovila manželovu potenci. Vypadá to, že ani Šaunaka, ani Sájana nerozlišuje u muže mezi impotencí a slabým projevem mužství či zženštilostí. Milostí mudrce, pokáním manželky se z „ženy“ stává „muž“, nefunkční úd začíná fungovat.

Rg-védabráhmany (rituální texty založené na védských verších) velebí dvojčata Ašviny za to, že dodávají mužnou sílu manželům, že činí z ne-mužů muže a že je zbavují jejich zženštilosti.27 Těžko se v této souvislosti vyhnout otázce, zda se tyto verše náhodou nevztahují na muže, kteří se necítí být přitahováni ženami. Nemohlo by to být tak, že modlitby, vzývání, rituály a žehnání nabízejí těmto mužům přesně to, co dnešní indičtí psychiatři a sexuologové slibují homosexuálním mužům – možnost mít děti? V Indii existuje dlouhá tradice spojující neschopnost plodit děti s nedostatkem mužnosti a s zženštilostí. Vypovídá o tom i následující příběh, který líčí Kamala Subramaniamová v knize Srimad Bhagavatam.



26. Doniger, Sexual Metaphors and Animal Symbols in Indian Mythology, s. 308.

27. Doniger, The Rig Veda – An Anthology, s. 182–185.