SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Muž, který byl ženou,

Dr. Devdutt Pattanaik: Muž, který byl ženou,

vydání je pozastaveno hinduismus, mytologie


Ukázky z díla

Urvaší kastruje Ardžunu




Ardžuna, syn Indry, krále dévů, se jednou vydal na návštěvu nebeského města Amarávatí, kde ho učili gandharvové tanci. Nejpůvabnější z nymf, Urvaší, se do něj během jeho pobytu zamilovala. Oděná do nebeské nádhery zašla za Ardžunou a chtěla, aby se s ní miloval. Ardžuna jí ale odmítl vyhovět. „Jsi milenkou mého otce Indry a byla jsi kdysi ženou mého předka Purúravase. Milovat se s tebou by se rovnalo incestu,“ řekl jí Ardžuna. „Jsem nymfa,“ odvětila Urvaší, „nepatřím nikomu. Můžu vyhledat, koho chci. Morálka smrtelníků se mě netýká. Pojď se se mnou milovat.“ Ardžuna odmítl, protože jeho se zákony smrtelníků stále týkaly.

Dopálená jeho zatvrzelostí zasyčela Urvaší tuto kletbu: „Jenom eunuch může odmítnout ženu, která se mu nabízí. Tak ať se jím staneš,“ a rozzlobeně odkráčela. Když se o kletbě dozvěděl Indra, pravil svému synovi: „Kletby nelze vzít zpět, lze je ale pozměnit. Přijdeš o svou mužnost, jak si přeje Urvaší, ale pouze na jeden rok, který si zvolíš.“ A tak se i stalo. Ardžunovi nezbylo než strávit rok života bez své mužnosti. V třináctém roce svého exilu, kdy se stal Brhannalou, obrací Ardžuna své prokletí ve výhodu. Je zajímavé si povšimnout, že navzdory tomu, že rok předtím je Brhannalův bezmužný stav potvrzen, Viráta se ve chvíli, kdy se dozví o pravé identitě eunušského učitele tance, začne obávat, že pověst jeho dcery mohla tím, že byla celý rok v úzkém kontaktu s „mužem“, utrpět. Proto svou dceru nabízí Ardžunovi raději rovnou za ženu. Ale Ardžuna princeznu přijímá nikoli jako manželku, nýbrž jako nevlastní dceru.

Brahmavaivarta-puráně (750 až 1550 n. l.) říká okouzlovatelka Móhiní: „Muž, který se odmítá milovat se ženou, kterou trýzní touha, je eunuch.“ Přijde-li roztoužená plodná žena za mužem, dharma muže zavazuje k tomu, aby se s ní miloval. Mudrci (například Višravas), vázaní posvátným zákonem, byli v některých případech nuceni vyhovět dokonce i démonským ženám (například Kaikasí). Tato spojení měla za následek zrození mocných zloduchů (například rákšaského krále Rávany), jimž nemohli ani bohové, ani mudrci nijak zabránit.

Muži, kteří se odmítnou, z jakéhokoli důvodu, milovat se ženami v době jejich plodnosti, jsou prokleti a odsouzeni ke zkáze, protože odmítají dát předkům šanci znovu se narodit.

V následujícím lidovém příběhu ze státu Gudžarát je kastrace trestem za to, že muž odmítá plnit své povinnosti vůči manželce. Vyprávěl mi ho jeden stoupenec kultu bohyně Bahučary, s nímž jsem se setkal v Ahmedabádu, městě poblíž svatyně této bohyně. Jednu verzi tohoto příběhu obsahuje i kniha Sereny Nandaové Neither Man nor Woman: The Hijras of India.