SIDDHAIKA


Nezisková organizace na podporu staroindické kultury

Vybrané upaniṣady zasvěcené Viṣṇuovi

Svatopluk Svoboda: Vybrané upaniṣady zasvěcené Viṣṇuovi

připravujeme mystická literatura


Ukázky z díla

Muktiká-upanišad

(podle Aiyara)



První adhjája1

Uctivě oslovuji Šrí Rámu, Zachránce (Hari), v jeho úplném pohroužení (samádhi). On je věčným svědkem tisíce proměn v rozlišování (buddhi), vždy spočívaje ve vrcholné meditaci nad svou vlastní skutečnou podobu (svarúpa-dhjána). Sedí pod vysokými zářnými kopulemi paláce města Ajódhji mezi chotí Sítou a svými bratry Bharatou, LakšmanouŠatrughnou, jakož i dalšími bohatýry. Ti Ho velebí v noci i ve dne společně se zástupem vysvobozených bytostí (muni) vedených Sanakou, s mudrci Vasišthou, Šukrou a s dalšími Višnuovými oddanými včetně Hanumána.

Vzdav Rámovi úctu Hanumán se Ho otázal: „Ó Rámo, jsi svrchované Bytí (paramátman), tvá podstata je Jsoucnost, Vědomí a Blaženost (sat-čit-ánanda). Ó největší z rodu Raghuovců, před tebou lehám na zem znovu a opět.

Ó Rámo, přeji si znát tvoji opravdovou podstatu, abych došel osvobození, přeji si poznat to, co jediné je skutečné. Rámo, tvou milostí snáze uskutečním stezku, jak se vymanit z proměnlivého bytí; s tvou pomocí jistě dosáhnu vykoupení.“

„Dobře se tážeš, bojovníku mocných paží, naslouchej tedy pravdě, kterou ti řeknu. Jsem dobře poučen v nauce védánty, v ní najdi útočiště.“

(Hanumán se opět tázal:) „Ó Rámo, védánta, již uctíváš, co to je? Osvětli mi to prosím!“

(Šrí Ráma odpověděl:) „Popíšu ti tedy védántu, poslouchej pozorně, Hanumáne. Já Višnu jsem vydechl mnohé védy. Jako se olej nachází v semeni sezamu, tak se védánta nachází ve védách“.2

Rámo, Raghuovče (Rághava), kolik je véd a kolik je jejich odnoží? Jaké jsou upanišady? Prosím, pouč Mě pravdivě.“

„Rozčleněním na Rg-védu a ostatní jsou védy čtyři. Jejich odvětví (šákhá) je mnoho. Taktéž je to s upanišady. Rg-véda má 21 odvětví, ó Synu boha větru. Jadžur-véda má 109 odvětví. Pokořiteli nepřátel, 1000 odvětví má Sáma-véda. Ó nejlepší z opic, Atharva-véda obsahuje 50 odvětví. Ke každému odvětví je přiřazen jeden upanišad. Kdokoliv mne uctí při studiu i pouhým jediným hymnem Rg-védy, dosáhne stavu ponoření vzácného i pro svatého mnicha (muni).“

(Hanumán se dále tázal:) „Ó Rámo, někteří vznešení muniové říkají, že je jediný druh záchrany, zatímco jiní dosahují záchrany skrze opakování Tvého jména před přijmutím vysvobozující táraka mantry3 (óm) ve městě Káší4. Jedni směřují ke spáse sánkhja-jógou, další jógou oddanosti (bhaktijóga), a další, také věhlasní mudrci (maharši), usilují o spásu skrze přemítání o velkých výrocích (mahávákja) upanišadů. Podobně i samotné vykoupení je děleno na čtyři druhy.“

(Šrí Ráma odpověděl:) „Je jedna jediná Pravda o vysvobození. Ó ope, každá osoba, která neuctívá zlo, dosahuje záchrany v sálókji (v Mém skutečném světě) skrze opakování Mého jména, ale nedosahuje jiných světů. Jedině smrtí v brahmanále5 dosáhne člověk Mé vysvobozující mantry (táraka óm). Taková osoba je vykoupena, a už se opět nenarodí. Když zemře v Káší, v okamžiku smrti mu Mahéšvara (Šiva) do pravého ucha zašeptá táraka mantru, čímž ho sprostí hříchu. Tak dosáhne splynutí s Mou vlastní podobou (svarúpa). Toto se jmenuje sálókja-svarúpa vykoupení – vykoupení v Mém nejvyšším světě a v Mé nejvyšší podobě.

Dvojzrozenec, který je ctnostného chování a který bez rozptýlení své pozornosti usiluje o dosažení nejvyššího átmanu, se Mi přibližuje, a proto dosahuje sámípju – Mou blízkost. Toto se jmenuje sálókja-sárúpja-sámípja vysvobození – vysvobození v Mém skutečném světě, v Mém skutečném tvaru a v Mé blízkosti. Dvojzrozenec, který s požehnáním svého gurua sleduje cestu tvrdé askeze, dosahuje meditací nad Mou neměnnou skutečností vykoupení zvané sájudžja, rozplynutí ve Mně. Toto je sájudžja vykoupení, jehož výsledkem je blaženost a štěstí v brahmanu. Takto všechny druhy vykoupení lze dosáhnout Mým uctíváním (upásaná).

 

Vykoupení lze dosáhnout studiem Mándúkja-upanišadu. Ten sám postačuje na vysvobození. Pokud skrze něj nenabudeš pravého poznání (džňána), studuj deset upanišadů; brzy dosáhneš moudrosti, a poté Mého sídla. Ó synu Aňdžany6, když tvé poznání (džňána) ani tak nebude pevné, studuj poctivě třicet dva upanišadů. Dosáhneš vykoupení. Pokud toužíš po vykoupení z těla (vidéhamukti), studuj 108 upanišadů. Vyjmenuji ti je i s jejich průvodními zpěvy (šánti):


1. Íša (Íšávásja)7
2. Kéna (Talavakára)
3. Katha(ka)
4. Prašna
5. Munda(ka)
6. Mándúkja
7. Tittiri (Taittiríja)
8. Aitaréja
9. Čhándógja
10. Brhadáranjaka
11. Brahma
12. Kaivalja
13. Džábála
14. Švétášvatara
15. Hansa
16. Áruni(ka) (Árunéjí)
17. Garbha
18. Nárájana (Mahánárájana, resp. Brhad-nárájana nebo Jádžňikí)
19. Paramahansa
20. Amrtabindu (Brahmabindu)
21. Amrtanáda (Amrtabindu)
22. Atharvaširas
23. Atharvašikhá
24. Maitrájaní
25. Kaušítakí
26. Brhad-džábála
27. Nrsinha-tápaní(ja) (Nrsinha-púrva-tápaníja + Nrsinha-uttara-tápaníja)
28. Kálágnirudra
29. Maitréja
30. Subála
31. Kšuriká
32. Mantriká
33. Sarvasára
34. Nirálamba
35. Šukarahasja
36. Vadžrasúčiká
37. Tédžóbindu
38. Nádabindu
39. Dhjánabindu
40. Brahmavidjá
41. Jógatattva
42. Átma(pra)bódha
43. Nárada-parivrádžaka
44. Trišikhí(-bráhmana)
45. Sítá
46. Jógačúdámani
47. Nirvána
48. Mandala(-bráhmana)
49. Dakšinámúrti
50. Šarabha
51. Skanda
52. Tripádvibhúti-mahánárájana (Nárájana)
53. Advajatáraka
54. Rámarahasja
55. Ráma-tápaní(ja) (Ráma-púrva-tápaníja + Ráma-uttara-tápaníja)
56. Vásudéva
57. Mudgala
58. Šándilja
59. Paingala
60. Bhikšu(ka)
61. Mahá (Mahat)
62. Šáríraka
63. Jógašikhá
64. Turíjátíta
65. Sannjása
66. Paramahansa-parivrádžaka
67. Akšamáliká
68. Avjakta
69. Ékákšara
70. Annapúrná
71. Súrja
72. Akši
73. Adhjátma
74. Kundiká
75. Sávitrí
76. Átmá
77. Pášupata
78. Parabrahma
79. Avadhúta
80. Tripura-tápiní
81. Déví
82. Tripurá
83. Katharudra
84. Bhávaná
85. Rudrahrdaja
86. Jógakundal(in)í
87. Bhasma-džábála
88. Rudrákša
89. Ganapati
90. Daršana
91. Tárasára
92. Mahávákja
93. Paňčabrahma
94. Pránágnihótra
95. Gópála-tápiní
96. Kršna
97. Jádžňavalkja
98. Varáha
99. Šátjájaní
100. Hajagríva
101. Dattátréja
102. Garuda
103. Kalisantarana (Harináma)
104. Džábáli
105. Saubhágja(-lakšmí)
106. Sarasvatí-rahasja(-hrdaja)
107. Bahvrča
108. Muktiká


Studium těchto 108 upanišadů odstraní tři překážky plynoucí z trojího nesprávného sebeztotožnění (bhávaná),8 daruje pravé poznání (džňána) a osvobození od světa (vairágja). Nakonec zničí nepravé stopy mysli (vásaná).

Studiem těchto 108 upanišadů spolu s jejich doprovodnými zpěvy (šánti) z úst gurua znalého védského učení, se dvojzrozenec stává osvobozeným již zaživa (džívanmukti). Tím je do doby, než se mu rozpustí karma zvaná prárabdha. Po jejím rozpuštění dvojzrozenec dosahuje vykoupení ve Mně bez přítěže těla (vidéhamukti), o tom není pochyb.

Ó synu Vájua, těchto 108 upanišadů, které jsou trestí všech upanišadů, a které jsou s to zničit všechny hříchy pouhým studiem, ti dávám Já jako svému žákovi. Jsou tajuplnou jediností a vysvobozují všechny bytosti, znající i neznající. Když člověk touží po koruně a bohatství králů, můžou mu být dány. Ale v žádném případě nesmí být těchto 108 upanišadů dáno bezvěrci, nevděčné a nečestné osobě, ani člověku nemající úctu ke Mně, nebo někomu, kdo ztrácí cestu v záplavě knih.

Jedině po dobrém uvážení, ó Máruto9, lze těchto 108 upanišadů svěřit žákovi, který oddaně slouží svému guruovi, nebo je svěřit mile nakloněnému synovi z dobré rodiny, který je Mým oddaným a je ctnostné povahy a dobrého chápání.

Kdo upanišady studuje nebo jim naslouchá, přibližuje se Mi, o tom není pochyb. Toto říká verš Rg-védy:

 

Bohyně Moudrosti (Vidjá, Sarasvatí) přišla k bráhmanovi, a řekla: Ochraňuj mě jako poklad. Nedávej mě darebákům a závistivcům. Tak zůstanu mocná!

 

Proto toto vědění upevněné v átmanu (átmaništha vidjá) vztahující se na Višnua může být sděleno pouze dobré a blízké osobě, chápavé, která žije v celibátu a slouží guruovi.“

Poté se Hanumán otázal Šrí Rámy zářícího jako měsíc (Rámačandra): „Jaké jsou upanišady a jaké jsou jejich úvodní zpěvy (šánti mantry), dle dělení na Rg-védu a ostatní védy?“

Šrí Ráma odpověděl: „K Rg-védě patří 10 upanišadů, jsou to Aitaréja, Kaušítakí, Nádabindu, Átmabódha, Nirvána, Mudgala, Akšamáliká, Tripurá, SaubhágjaBahvrča.

Na jejich začátku stojí mantra „Má řeč je založena v mysli…“ – vánme manasi atd.10

K bílé Jadžur-védě náleží 19 upanišadů, na začátku všech stojí mantra začínající veršem „tam je všechno plné…“ – púrnamada atd. Těmito 19 upanišadmi jsou: Íša, Brhadáranjaka, Džábála, Hansa, Paramahansa, Subála, Mantriká, Nirálamba, Trišikhí-bráhmana, Mandala-bráhmana, Advajatáraka, Paingala, Bhikšu, Turíjátíta, Adhjátma, Tárasára, Jádžňavalkja, ŠátjájaníMuktiká.

K Černé Jadžur-védě náleží 32 upanišadů, na začátku všech stojí mantra začínající veršem „Ať nás oba ochrání…“ – sahanávavatu atd. Těmito 32 upanišadmi jsou: Katha, Tittiri, Brahma, Kaivalja, Švétášvatara, Garbha, Nárájana, Amrtabindu, Amrtanáda, Kálágnirudra, Kšuriká, Sarvasára, Šukarahasja, Tédžóbindu, Dhjánabindu, Brahmavidjá, Jógatattva, Dakšinámúrti, Skanda, Šáríraka, Jógašikhá, Ékákšara, Akši, Avadhúta, Katharudra, Rudrahrdaja, Jógakundalí, Paňčabrahma, Pránágnihótra, Varáha, KalisantaranaSarasvatí-rahasja.

K Sáma-védě náleží 16 upanišadů, na začátku všech stojí mantra začínající veršem „Nechť se moje…“ – ápjájantu atd. Těmito 16 upanišadmi jsou: Kéna, Čhándógja, Áruni, Maitrájaní, Maitréja, Vadžrasúčiká, Jógačúdámani, Vásudéva, Mahá, Sannjása, Avjakta, Kundiká, Sávitrí, Rudrákša-džábála, DaršanaDžábáli.

K Atharva-védě náleží 31 upanišadů a mají mantru začínající s bhadram karnébhih. Těmito 31 upanišady jsou: Prašna, Mundaka, Mándúkja, Atharvaširas, Atharvašikhá, Brhad-džábála, Nrsinha-tápaní, Nárada-parivrádžaka, Sítá, Šarabha, Mahánárájana, Rámarahasja, Ráma-tápaní, Šándilja, Paramahansa-parivrádžaka, Annapúrná, Súrja, Átmá, Pášupata, Parabrahma, Tripura-tápiní, Déví, Bhávaná, Bhasma-džábála, Ganapati, Mahávákja, Gópála-tápiní, Kršna, Hajagríva, DattátréjaGaruda.

Bytosti toužící po vykoupení čtyř druhů by se měli se srdcem plným víry a s dary ve svých rukou obrátit na gurua znalého véd, ctícího Písmo, s dobrými vlastnostmi a mořem soucitu, který je upřímný a přeje blaho všem bytostem. A když u tohoto gurua završí studium dle všech předepsaných pravidel a obdrží od něj 108 upanišadů, i nadále by o nich měli neustále přemýšlet, hloubat nad nimi a rozvažovat o nich. Po rozpuštění prárabdha karmy, odloživše tři těla, dosáhnou vyrovnanosti bez omezení (upádhi), jako když prostor (ákáša) v nádobě splyne s okolním prostorem po rozbití nádoby. To je vykoupení bez omezení těla (vidéhamukti), to je úplné (kaivalja) vysvobození.

I obyvatelé Brahmova světa, když vyslechli učení védánty z úst Brahmy, dosáhli s ním úplného vysvobození. Takto se směruje k úplnému vysvobození skrze moudrost (džňána), nikoliv skrze karmu11, sánkhja-jógu či jiné druhy uctívání (upásaná).

Takový je upanišad.




Druhá adhjája

Máruti se dále tázal Šrí Rámačandry: „Co je džívanmukti vykoupení za živa? Co je videhamukti – vykoupení bez omezení těla? Co je tohoto autorita? Co je cílem snažení a co je to dokonalost?“

Šrí Ráma: „Vymezená mysl (čitta) působí na bytost a vede ji do otroctví. Je čeřena strastmi a bolestmi a věří, že je konatelem činů (ahankára). Ten, kdo plně ovládá mysl, je zaživa vysvobozeným (džívanmukti). A vyhasnutím prárabdha karmy jsou zničeny kočáry12, po čemž je vysvobozen bez omezení těla (videhamukti). Je jako prostor, který byl uvězněn v nádobě, po jejím rozbití. Autoritou vysvobození jak zaživa, tak bez omezení těla, je 108 upanišadů. Ty popisují způsoby, jak je dosáhnout. Cílem je věčná blaženost a odstranění bolesti. Bolest vzniká milným přivlastňováním si činů atd. To musí být odstraněné skrze vlastní úsilí. Jako se potomstvo získává obětí putrakáméšti13, bohatství obchodováním nebo nebe skrze oběť sómy, džjótištómu, tak je vykoupení zaživa dosaženo skrze samádhi. Samádhi se dosahuje studiem védánty a vlastním úsilím o rozpuštění karmických sklonů (vásan). K tomu jsou následující verše:

Úsilí člověka do dvou druhů dělí se,

těch, jež obcházejí písma,

a těch, kteří jdou podle písem.

Ten, který písmo obchází,

sklony má k ubližování,

kdežto jdoucí cestou písma

má sklony k (pravdy) uskutečnění.

Moudrý ví, že k pravému poznání (džňánu) mu nepomůžou karmické sklony (vásany) získané z knih, těla a světa. Vásany se dělí na dvojí: čisté a nečisté. Pokud tě řídí čisté vásany, postupně dosáhneš mého sídla. Staré, nečisté vásany tě vedou do nebezpečí14 a můžou být přemoženy pouze tvým úsilím. Řeka vásan, jež teče po čisté i nečisté stezce směrem k objektům světa, má být tvým úsilím převedena na čistou stezku. Nečisté má byt přeměněno na čisté. To, co je odvráceno od nečistého, se stává čistým a naopak. Toto hravé dítě, mysl, je nutno ovládat vlastním úsilím. Ó zabíječi nepřátel, až když po dlouhém a vytrvalém cvičení rozpustíš oba druhy vásan, dostaví se ovoce tvého snažení. I v případě pochybností jdi cestou dobrých vásan, neučiníš chybně.

Ó synu Vájua, na hromadění dobrých vásan není nic špatného. Rozpouštění vásan, správné rozlišování (vidžňána) a nelpění na obrazech mysli (manas), jsou-li dlouhodobě společně prováděny, přinášejí veliké výsledky. Pokud nejsou prováděny vyváženě a neustále, nejvyšší cíl není dosažen ani za stovky let. Ani poctivé provádění jednoho z těchto tří nepřináší kýžené ovoce, jako nepřináší výsledky neharmonicky znějící mantra. Po správném cvičení jsou pevné srdeční uzly (hrdaja granthi) uvolněny, o tom není pochyb, jako přetnutá nit v lotosu vedví. Sansárické vásany vznikaly stovky životů a nevyhasnou jen tak, pouze cvičením jógy po dlouhý čas. Proto, ó žáku, vynakládej úsilí na poctivé rozlišování. Vyhýbej se touhám po potěšení. Uchyluj se k těmto třem prostředkům.

Mudrci vědí, že mysl plna vásan vede k spoutání, zatímco volná mysl bez vásan je osvobozena. Veliký ope, uskutečni stav mysli bez vásan. Vásana se rozpustí pomocí správného rozvažování a žití pravdy. Po rozpuštění vásan dochází mysl klidu, jako lampa bez oleje. Ten, jehož mysl je prosta vásan, zbavena zla a zaměřena na mně jakožto čiré vědomí (činmátra), není odlišný ode mne v přirozenosti jsoucnosti, vědomí a blaženosti (sat-čit-ánanda). Může spočívat v samádhi nebo konat karmu, pokud dosáhl čisté mysli se srdcem prostým tužeb, je vskutku osvobozeným. Výsledky jeho snažení, nabyté poznání, vzpomínky na prožitá samádhi, nic z toho ho nespoutává. Bez vzdání se vásan a bez dodržování mauny15 nelze dospět k nejvyššímu cíli. Oči a jiné smyslové orgány samovolně směřují k příslušným předmětům vnímání. A stejně tak přirozeně, jako oči vidí předmět, moudrý člověk vstupuje do záležitostí světa – bez jakýchkoliv tužeb. Ó Máruti, mudrci (muni) říkají, že vásany jsou stopy nevědomě zanechané vnímanými objekty v mysli, jak současnými, tak minulými. A mysl plna vásan, ztotožňující se s objekty, vede jen k dalším zrozením, stárnutím a smrti.

Kvůli vásanám se prána tříští do toků a vásany vznikají kvůli roztříštěným tokům prány. To jsou dvě semena, ze kterých vyrůstá strom mysli (čitta). Zanikne-li jedno z nich, zaniknou obě. Konáním činností bez ulpívání, vzdáním se (iluze o) skutečnosti vesmíru a přijmutím pravdy o zániku těla, vásana nevyvstane. Když jsou vásany rozpuštěny, mysl nemyslí. To je velké svítání. To je velký mír. Dokud nejsi, Hanumáne, schopen rozlišovat pravdu a neznáš nejvyšší sídlo, dotud konej všechna rozhodnutí na základě rad svého gurua a autority posvátných knih. Až spálíš své hříchy a poznáš skutečnost prostou strachu, tehdy bys měl rozpustit všechny vásany, i ty dobré.

Rozpuštění mysli je dvojího druhu: „s tvarem“ a „bez tvaru“16. Rozpuštění mysli „s tvarem“ zažívá ten, kdo je osvobozen za živa (džívanmukti); rozpuštění mysli „bez tvaru“ je stavem bytosti, která je vykoupena po smrti těla (vidéhamukti). Ó synu Vájua, slyš, co je to rozpuštění mysli! Když se mysl se všemi jejími vlastnostmi a náklonnostmi stává nehybnou, zcela se zastaví, tehdy říkáme, že je rozpuštěna. Mysl džívanmukti je ale poté17 znovuzrozena, svobodná. Ale ten, kdo je vysvobozen po smrti těla (vidéhamukti), dosahuje rozpuštění mysli bez tvaru,18 rozpuštění bez opětovného návratu. Mysl sama je kořenem stromu sansáry s tisíci výhonky, větvemi, listy a ovocem. Dle mého, samotná mysl je konstrukcí (sankalpa). Chceš-li, aby strom sansáry uvadl rychle, vysušuj jeho kořeny stálým ovládáním mysli. Zastav ji, jakmile se pohne. To je velké svítání. U moudrých je mysl rozpuštěna, nevědomce vede do otroctví. Dokud není mysl rozpuštěna skrze stálé noření se do jediné Skutečnosti,19 dotud se vásany zjevují v srdci jako duchové (vetala) v noci na pohřebišti. Vásany žádostí se rozpadají jako lotosy uprostřed zimy, když sobectví mysli je zničeno a orgány smyslů jsou ovládány. Ó Maruto, tlač jednu rukou proti druhé, tlač zuby proti zubům, jeden úd proti druhému, ale nejdříve přemož svou mysl.

Ani ten, kdo se pevně rozhodne, nedokáže zastavit mysl jakkoliv poctivým cvičením, nedodržuje-li správné instrukce. Jako zlostného slona lze kontrolovat pouze ostrým bodákem, tak mysl si lze podrobit pouze získáváním duchovního poznání, prodléváním ve společnosti moudrých, rozpouštěním vásan a ovládáním prán. To jsou prostředky předepsané písmy. Avšak ti, kteří se snaží ovládnout mysl násilím, pouze tápou ve tmě, sami odhodivší lampu (ze svých rukou). Jsou podobni témuž, jako by zkoušeli zkrotit šíleného slona lotosovým stéblem.

Strom mysli se stále rostoucími větvemi (myšlenek) má dvě semena. Jedním je pohyb prány, druhým jsou silné vásany. Všepronikající vědomí je rozčeřeno pohybem prány. K tomu ti předávám tento meditační postup (dhjána):

Jednobodově se soustřeď. Rozpusť všechno, co přichází, se všemi proměnami. Medituj na to, co zůstane – čiré vědomí (činmátra) a vědomá blaženost (čidánanda).

Moudří říkají, že zastavení dechu po vdechu a před výdechem je kumbhaka po vdechu; a okamžik rovnováhy po výdechu před nádechem je kumbhaka po výdechu.

Stav, když mysl se svými proměnami je silou meditace (dhjána) na brahmanu zproštěna pocitu „já“, se nazývá sampradžňáta samádhi, zatímco úplné rozpuštění mysli, dávající bytosti nejvyšší blaženost, se nazývá asampradžňáta samádhi. To je drahé všem jóginům. Zde není pocitu „já“ (ahankára), mysli (manas) ani inteligence (buddhi), pouze čiré vědomí (cit). Toto mudrci nazývají atadvjávrtti samádhi, vysvobození, ze kterého již není návratu do světa. Je úplným nahoře, vespod i uprostřed, je největším štěstím. O tomto samádhi mluví védánta ústy Brahmy.

Stopy po objektech mysli, jichž se mysl pevně drží, jsou vásany. Dítě opů, na cokoliv člověk horlivě medituje, bez protichůdných vásan, to se brzy stane. Člověk, který je pod vlivem vásan, se stává jejich podobou. Když to považuje za skutečné, je poddán klamu. Není s to vzdát se reálnosti světa, jelikož mu mnoho silných vásan zůstalo. Tento člověk špatného vhledu vidí jenom iluze, je úplně poblouzněný.

Vásany jsou dvojího druhu – čisté a nečisté. Nečisté jsou příčinou nových zrození a čisté je ničí. Nečisté vásany, říkají mudrci, jsou povahy silné nevědomosti (adžňána), jsou spojeny s mocnou ahankárou20 a vedou k novým životům.

Proč by ten, kdo v sobě spálil semena příštích zrození, měl přežvýkávat příběhy písem pořád dokola? Máruti, hledej světlo uvnitř! Tygře mezi opy, kdokoliv opustí viditelno i neviditelno, zůstává samojediným, brahmanem samotným. Ten, kdo je učený ve védách a zná mnohé posvátné knihy, ale nezná skutečnost brahmanu, je pořád nevědomý jako naběračka, s níž se ochutnávají nejjemnější pokrmy.“

„A jakou další radu lze dát tomu, kdo se nedokáže vzdát nečistých vásan těla?“

„Toto tělo je velmi hrubé, zatímco átman, který v něm přebývá, je velmi jemný.“

„A když poznám rozdíl mezi těmito dvěma, co mi doporučíš?“

„Spoutání vásanami je otroctví, rozpuštění vásan je vysvobození. Nejprve se vzdej nečistých vásan a kultivuj čisté vásany, spojené s ctnostnými vlastnostmi jako přátelství apod. Poté se vzdej také jich a spočiň ve stavu prostém tužeb po světě; sjednoť se v touze po pohroužení v nejvyšším vědomí (cit). Poté, ó Maruti, se vzdej i tohoto stavu, poněvadž je spojený s myslí (manas) a inteligencí (buddhi). Zůstaň úplně sám, sjednocen, ustálen ve Mně, v samádhi.

Ó synu Vájua! Stále vnímej Mou skutečnost, jež je prosta bolesti, zvuků, doteků, tvarů, chutí a vůní, prosta jména a rodové příslušnosti (gótra). Já jsem to nedvojné Jedno, poznané v nejvyšším prostoru (ákáša), nerodím se a neumírám, pronikám vším, jsem svrchovaný, stále zářící, nezničitelný a k ničemu nepřipoutaný. Jsem vše, co existuje, jsem tvá spása.

Medituj na mne takto: ‚Jsem vším, co vnímám, jsem čirý a neměnný, bez částí, jsem úplný brahman, plný dole i nahoře, napříč i skrz.‘ A také na mne medituj takto: ‚Nenarodil jsem se, nestárnu, neumírám, zářím a vším pronikám, jsem bez příčiny, vždy spokojený, nespoután důsledky činů, nelze mě zničit.‘ Když se jóginovo tělo stává obětí času, on opouští stav džívanmukti pro vidéhamukti, konečně volný. Jako vítr, když nefouká.

O tom jsou v Rg-védě tyto verše:

Jako zrak, když je rozprostřen v prostoru,

tak moudří vždy vidí nejvyšší sídlo Višnua.

Bráhmani neustále zří božské a nejrůznějšími

způsoby velebí a osvětlují svrchované sídlo Višnua.

Óm tat sat, takový je upanišad.



1. Adhjája – lekce, čtení, kapitola.

2. Védánta je název pro závěrečnou část védského písemnictví. Představuje upanišady a na ně navazující nauky tzv. védántských škol.

3. Táraka mantra, viz Ráma-uttara-tápaníja-upanišadTárasára-upanišad.

4. Starobylý název pro Váránasí, Benares, Banaras.

5. „Žíla brahmanu“. Název posvátného místa pro očistnou koupel ve Váránasí. Znamená stonek lotosu, resp. velejemné vlákénko, ezoterně sušumná nádí.

6. Hanumánova matka.

7. V závorkách uvádíme alternativní názvy.

8. S tělem, smysly a myslí (dle Warriera), resp. pochyby, zbytečnými a falešnými myšlenkami (dle Aiyara).

9. Syn Marutů, uctivé oslovení. Marutové jsou bozi větru. V kávjové literatuře je Máruti epitetem Hanumána.

10. Úplné znění manter ke všem čtyřem védám viz dodatek v závěru knihy.

11. Obecně čin, skutek, nicméně zde karma může znamenat i vykonávání obětí, rituální činnost, jak je toto slovo chápáno ve védách.

12. Těla bytosti – od těla velké příčiny, přes tělo blaženosti, mentální tělo a pránické tělo až k tělu složenému z potravy –, se zde nazírají jako kočáry átmanu (ducha), kterými se on pohybuje v příslušných světech.

13. Název védské oběti, prováděné za účelem získání potomstva.

14. Problémů vnějšího života.

15. Ztišení vzhledem k objektům světa.

16. S tvarem – sampradžňáta samádhi (zvaná též savikalpa samádhi nebo bídža samádhi – „samádhi se semenem“. Zůstává semeno, ze kterého pak, po samádhi, pro člověka vzniká nový vesmír. Bez tvaru – asampradžňáta samádhi (zvaná také nirvikalpa samádhi nebo nirbídža samádhi – „samádhi bez semene“) – mysl a s ní vesmír je zcela rozpuštěna, bez návratu. Je to úplné osvobození a dokonalé vědomí.

17. Po opětovném rozhýbání mysli, která je tím „znovuzrozena“ – toto rozpuštění mysli je „s tvarem“, mysl i svět dál existují.

18. Mysl úplně mizí.

19. Duchovní praxí soustředění se na jedinou Skutečnost – sat.

20. Iluze, že já jsem konatelem skutků.


obálka knihy - Od Šivy k Šankarovi
obálka knihy - Šivaismus
obálka knihy - Vybrané upanišady zasvěcené Višnuovi
obálka knihy - Divotvorní náthové
Hinduism Today (cz) 2014/I
Hinduism Today (cz) 2014/III
Hinduism Today (cz) 2014/IV
Hinduism Today (cz) 2014/II